10 C 214/2024-290 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o dílo ze dne , datum, , která se týkala stavební akce „, anonymizováno, “ a „, anonymizováno, “. Lhůta k dokončení díla byla nejpozději do 72 týdnů od převzetí staveniště. Cena díla byla sjednána na částku 21 972 927,17 Kč. K úhradě mělo docházet na základě fakturace, kdy 10 % z každé faktury bylo zadrženo za účelem zajištění smluvních závazků žalobkyně. Uvedené zádržné mělo být proplaceno do 30 dnů od podpisu protokolu o převzetí a předání díla bez jakýchkoliv vad a nedodělků a předání listiny bankovní záruky za odstranění vad díla. K předání díla žalobkyní žalovanému došlo dne 13. 1. 2023, přičemž k předání staveniště žalobkyni došlo dne 12. 7. 2021 a dokončení prací na díle dne 12. 1. 2023 s tím, že byl zároveň stanoven termín odstranění vad. Tomu předcházel názorový střet účastníků ohledně termínu realizace díla, kdy na 8. 12. 2022 byla naplánována pokládka asfaltových vrstev, přičemž technický dozor žalovaného konstatoval, že nelze povolit pokládku z důvodu nevhodných klimatických podmínek. Na základě příkazu technického dozoru žalobkyně tak došlo k přerušení prací. Na to žalovaný uplatnil vůči žalobkyni smluvní pokutu ve výši 1 923 377,59 Kč za prodlení se splněním termínu, tj. za 15 dní prodlení ve výši 0,5 % z ceny díla z částky 25 645 034,56 Kč vč. DPH, kdy uvedenou smluvní pokutu započetl vůči pohledávce žalobkyně na doplacení ceny díla ve výši 2 080 253,76 Kč s tím, že rozdíl 157 146,20 Kč žalobkyni uhradí. Žalobkyně se započtením nesouhlasila, kdy dle smlouvy o dílo měla být zadržená částka uvolněna do 30 dnů od podpisu protokolu o předání a převzetí díla bez jakýchkoliv vad a nedodělků a předání bankovní záruky, k čemuž došlo dne 12. 5. 2023. Počínaje 12. 6. 2023 se tak žalovaný dostal do prodlení.2. K žalobě se žalovaný vyjádřil tak, že uplatněný nárok neuznává. Ve svém vyjádření popsal kontraktační proces, potvrdil termín předání staveniště dne 12. 7. 2021 s tím, že dílo mělo být dokončeno ve lhůtě 72 týdnů, jež vycházela na 28. 11. 2022. Ta byla stanovena dostatečně dlouhá, včetně rezervy několika týdnů pro případ běžných okolností, které způsobují prodlevy, např. celodenní deště, tak i nepředvídatelných okolností, které nastaly po předání staveniště v celkovém počtu 16 dní, jak vyplývá ze stavebního deníku. Dále namítl, že žalovaný nebyl povinen dílo převzít, když toto stále vykazovalo vady a nedodělky, kdy k jejich odstranění došlo až 28. 4. 2023. I přesto došlo k uplatnění smluvní pokuty pouze za 15 dnů prodlení, namísto skutečných 122 dnů. Dále žalovaný popsal vyčíslení a uplatnění smluvní pokuty formou zápočtu. Pokud jde o průběh prací, ten vyplýval z harmonogramu stavebních prací, který sestavila žalobkyně. Z toho vyplývalo, že stavební práce měly být ukončeny již v říjnu 2022. Zhotovení díla včas a harmonogram prací byla odpovědnost žalobkyně jako profesionálky v oboru stavebnictví. Navíc žalobkyně v průběhu kontrolních dnů opakovaně žalobkyni upozorňovala na prodlení s plněním harmonogramu i nedostatečný počet pracovníků na staveništi. Dále žalovaný popsal jednání o navýšení ceny díla i komunikaci účastníků. Rovněž se vymezil proti tvrzení žalobkyně, že v prosinci 2022 došlo z její strany k přerušení prací na pokyn technického dozoru, kdy k tomuto nebyly na základě smlouvy o dílo splněny podmínky. Jednalo se toliko o neprovádění prací ze strany žalobkyně. Rozporuje také skutečnost, že by technický dozor dal pokyn k přerušení prací, kdy toliko konstatoval, že nejsou splněny podmínky pro pokládku asfaltových směsí dle norem ČSN. Nejednalo se však o příkaz, ale konstatování faktu. Ze stavebního deníku dále vyplývá, že i v době žalobkyní tvrzeného přerušení prací, docházelo na stavbě ke stavební činnosti. Navíc i kdyby v prosinci 2022 panovaly vhodné klimatické podmínky, nebyla by žalobkyně schopna dokončit dílo včas, neboť po předání díla potřebovala dalších 39 dnů k odstranění vad a nedodělků.3. Žalobkyně dále podáním ze dne 17. 3. 2025 rozšířila okruh žalobních tvrzení, kdy dále poukázala na nepřiměřenost výše smluvní pokuty a navrhla uplatnění moderace ze strany soudu. Své argumenty dále podpořila odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022, přičemž poukázala na skutečnost, že k převzetí mohlo, a také došlo, v souladu se smlouvou ke dni 13. 1. 2023. Dále poukázala na skutečnost, že k převzetí staveniště mohlo dle smlouvy dojít ve lhůtě 12 měsíců od podpisu smlouvy, přičemž k předání došlo 12. 7. 2021. Do doby realizace díla přitom spadala hned dvě období vyhlášeného nouzového stavu, strany se přitom shodly, že 16 dnů lze akceptovat jako nepředvídatelné okolnosti z důvodu nepříznivých klimatických poměrů, nicméně celková doba prodloužení smlouvy byla limitována maximálním možným prodloužením v délce 30 dnů. Toto prodloužení se počítalo ke dni 28. 12. 2022, což je období klimaticky nevhodné k provádění zemních prací a pokládky asfaltu. Má tedy za to, že existovaly podmínky pro přerušení díla v době od 12. 12. 2022, přičemž až na teplotní výkyvy nebyly v prosinci vhodné teploty pro realizaci díla. Žalobkyně pak zejména namítá, že tvrzené prodlení v délce 15 dnů z celkové doby realizace díla 72 týdnů, tj. časové prodlení představující 2,976 % sjednané délky, neodpovídá uplatněné smluvní pokutě ve výši 7,5 % z celkové ceny díla vč. DPH. Smluvní pokuta zajišťující povinnost dokončit dílo včas vyjádřená 0,5 % denně neodpovídá situaci, kterou musela žalobkyně řešit, tj. – 2x nouzový stav v celkové délce 149 dní z naplánovaných 504 dní (72 týdnů), jakož i dokončování v době nepříznivých klimatických podmínek, kdy zahájení stavby, a tedy i ukončení stavby, bylo v gesci žalovaného, jakožto objednatele. Poukazuje i na spor v samotném závěru realizace díla o přerušení či nepřerušení stavby. Uvádí, že žalovanému rovněž nevznikla žádná škoda tím, že dílo bylo dokončeno o 15 dní později, a tedy se domnívá že by sankce spojená s nedokončením díla, které provázely objektivní těžkosti nezpůsobené žalobkyní měla dosahovat maximálně výše 1 % z ceny díla vč. DPH.4. S případnou moderací smluvní pokuty vyjádřil žalovaný dne 13. 3. 2025 nesouhlas, kdy poukázal na skutečnost, že smluvní pokuta byla sjednána za každý den prodlení s řádným ukončením díla. Podmínky přitom byly stranám známy. Byla to právě žalobkyně, která byla způsobilá ovlivnit, zda bude smluvní pokuta uplatněna. Naopak žalovaný převzal dílo s vadami a nedodělky, ačkoliv k jeho řádnému dokončení došlo nejdříve na konci dubna 2023, tj. po 120 dnech prodlení. Jednalo by se tak o částku 15 387 020,40 Kč. I v případě smluvní pokuty 0,1 % denně by tak pokuta činila 3 077 404,15 Kč. K tomu žalovaný poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 3458/2016, podle kterého i předání díla, které vykazuje vady a nedodělky, není možné považovat dílo za ukončené. Má tedy za to, že i přes protokolární převzetí dne 13. 1. 2023 měl právo uplatňovat vůči žalobkyni smluvní pokutu, kdy tato byla vázána na prodlení s řádným dokončením díla. Dále poukázal na skutečnost, že dotace poskytnutá žalovanému se odvíjí od částky, která byla skutečně vyplacena žalovaným žalobkyni dle dotačních podmínek. S ohledem na započtení smluvní pokuty pak byla o tuto částku ponížena částka, z níž se vycházelo jako ze způsobilých výdajů a z níž se vypočítávala dotace. Rovněž dle dotačních podmínek musel být projekt dokončen do poloviny roku 2023. K tomu pak došlo těsně před stanovenou dobou a ani smluvní pokuta dané výše žalobkyni neodradila. Dále žalovaný poukazuje na svoji snahu řešit věc smírným způsobem, a to návrhem dodatku č. 4 ohledně vyhovění požadavku žalobkyně k navýšení ceny díla.Skutková zjištění5. Ze smlouvy o dílo ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně, jako předkladatelka nejvhodnější nabídky v rámci veřejné zakázky, se zavázala zhotovit dílo s názvem „, anonymizováno, “ a „, anonymizováno, “. Jednalo se o výměnu stávajícího potrubí a odvedení dešťových vod z přilehlých objektů, odvedení dešťových vod nově osazenými vpusťmi z přilehlých zpevněných ploch a o opravu místních komunikací v , ulice, a přilehlých ulic v místní části , obec, . Přesné provedení díla vyplývalo ze zpracované projektové dokumentace, vč. soupisu jednotlivých prací. S těmi se žalobkyně seznámila a potvrdila proveditelnost (čl. 8.1. a dále čl. 20.5.). Pro zhotovení díla byla sjednána závaznost norem ČSN (čl. 3.10., čl. 3.11. a čl. 11.1.). Jako technický dozor investora byl ve smlouvě uveden , jméno FO, , IČO , IČO, , s tím, že tento bude provádět i technický dozor stavebníka. Současně bylo sjednáno, že žalobkyně musí plnit pokyny technického dozoru, nebo jeho delegovaného pracovníka v jakékoliv záležitosti související se smlouvou. Technický dozor však není oprávněn měnit smlouvu o dílo, ani není oprávněn zbavit kteroukoliv ze smluvních stran povinností, závazků nebo odpovědnosti