33 C 255/2019-516 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 41 686 Kč s příslušenstvím a zaplacení smluvní pokuty po částečném zpětvzetí ve výši 120 917,56 Kč.2. Rozsudkem ze dne 3. 2. 2023, č. j. 33 C 255/2019-311 ve znění opravných usnesení ze dne 28. 2. 2023, č. j. 33 C 255/2019-331, a ze dne 12. 6. 2023, č. j. 33 C 255/2019-355, soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částky 41 686 Kč s příslušenstvím (výrok I.), tedy v nároku na zaplacení doplatku ceny díla, zamítl žalobu o zaplacení částky 120 917,56 Kč (výrok II.), tedy v nároku na zaplacení smluvní pokuty a uložil žalobkyni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení (výrok III.), když dospěl k závěru, že smlouva o dílo je neplatným právním úkonem, neboť žalovaná jednala v omylu, který se týkal skutečností pro uzavření smlouvy zásadních.3. Odvolací soud rozsudkem ze dne 16. 10. 2023, č. j. 61 Co 99/2023-383, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II., ve výrocích I. a III. Rozsudek soudu prvního stupně zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, o tom, že smlouva o dílo je absolutně neplatná. Soudu prvního stupně ale vytkl nesprávné posouzení následku neplatnosti smlouvy o dílo. Plnění poskytnuté na základě neplatného právního jednání představuje plnění z právního důvodu, který odpadl (§ 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Soudu prvního stupně zejména vytkl, že nezjišťoval, zda je zde možnost vzájemného vrácení plnění nebo zda se účastnice v režimu bezdůvodného obohacení mohou vypořádat jen finančně, a zda pořízením nového kotle podle neplatné smlouvy za dosud zaplacených 70 000 Kč žalované vzniklo či nevzniklo bezdůvodné obohacení, případně v jaké výši, kterou by tedy měla žalobkyni ještě doplatit. Odvolací soud uložil soudu prvního stupně doplnit důkazní řízení ke zjištění, zda je možné vypořádání stran neplatné smlouvy vrácením věci žalobkyni dle § 2993 o. z., kdy v takovém případě by žaloba o zaplacení – vydání bezdůvodného obohacení nemohla být úspěšná, nebo zda v úvahu přichází peněžitá náhrada za bezdůvodné obohacení ze strany žalované vůči žalobkyni dle § 2999 o. z. a v jaké výši, přičemž bezdůvodným obohacením žalované by nebyla fakturovaná cena díla, ale jen skutečné obohacení vzniklé zabudováním nového kotle do nemovitosti žalované se zohledněním, že žalovaná zároveň pozbyla starší, ale s malými náklady opravitelný kotel. Rozsudek soudu prvního stupně ve spojení s rozsudkem odvolacího soudu nabyl právní moci dne 14. 11. 2023.4. Proti výroku rozsudku, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, podala žalobkyně dne 3. 1. 2024 dovolání. Usnesením ze dne 24. 4. 2024, č. j. 33 Cdo 581/2024-410, Nejvyšší soud dovolání žalobkyně odmítl. Usnesení nabylo právní moci dne 13. 5. 2024.5. Proti usnesení Nejvyššího soudu v Brně ze dne 24. 4. 2024, č. j. 33 Cdo 581/2024-410, rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 10. 2023, č. j. 61 Co 99/2023-383 a rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 1. 12. 2022, č. j. 33 C 255/2019-311, podala žalobkyně u Ústavního soudu Ústavní stížnost. Ústavní soud České republiky usnesením ze dne 4. 9. 2024, č. j. IV. ÚS 1810/24, Ústavní stížnost odmítl.6. Po skutkové stránce soudu dospěl k závěru, že plněním z titulu neplatné smlouvy o dílo bylo smluvními stranami nabylo bezdůvodné obohacení. Neoprávněným majetkovým prospěchem žalobkyně je cena díla, která byla zaplacena (byť částečně, naproti tomu bezdůvodným obohacením žalované je matek (kotel), který jí byl dodán a namontován, resp. práce a dílo, které byla provedeny žalovanou jako zhotovitelem. Byla-li smlouva zrušena ex tunc, následuje vypořádání smluvních stran dle ustanovení o bezdůvodném obohacení.7. Při jednání konaném dne 21. 11. 2024 se účastníci neshodli na tom, zda v režimu vypořádání bezdůvodného obohacení, je či není dodávka a montáž kotle do rodinného domu vratitelné plnění. Žalobkyně má za to, že vrácení nepřipadá v úvahu, neboť kotel byl zabudován do nemovitosti, stal se součástí nemovitosti, a proto přichází v úvahu pouze vypořádání bezdůvodného obohacení formou peněžité náhrady. Naproti tomu žalovaná má za to, že kotel nemůže s ohledem na nevyhovující odkouření v nemovitosti zůstat, kotel lze jednoduše odmontovat, aniž by došlo k jeho znehodnocení, jelikož není zabudován do nemovitosti – lze jej jednoduše nahradit jiným kotlem. Účastníci požádali soud o poskytnutí prostoru pro mimosoudní dohodu, které však nebylo dosaženo.8. Žalovaná dále namítala, že zcela zásadní pro danou věc je, že kotel byl instalován a zprovozněn v rozporu s právními předpisy, když byl uveden do provozu bez kladné revize spalinové cesty. Dle žalované tedy z uvedeného důvodu není kotel schopen bezpečného provozu a bez dalších nemalých investic jej nelze provozovat jako zdroj tepla. Za současného stavu má kotel pro žalovanou v podstatě nulovou hodnotu.9. Žalobkyně za účelem zjištění rozsahu bezdůvodného obohacení navrhla důkaz znaleckým posudkem.10. Po právní stránce soud věc posuzoval podle § 2991 o. z., a následujících.Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strana, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydal, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.Podle § 2999 odst. 1, 2 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna.11. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda přichází v úvahu vrácení vzájemného plnění.Strany podle § 2993 o. z. mají vůči sobě vzájemnou podmíněnou povinnost k vrácení plnění.Žalobkyně so domáhala vydání bezdůvodného obohacení uložením povinnosti žalované k peněžité náhradě. Žalovaná uplatnila námitku vzájemného plnění vrácením majetkového prospěchu in natura – vrácením dodaného a namontovaného kotle žalobkyni oproti vrácení zaplacené kupní ceny žalované.Podle § 506 odst. 1 o. z. je součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí.Při úvaze o tom, zda je dobře možné vydání toho, co bylo neoprávněně získáno, je třeba přihlížet ke všem důsledkům tohoto navrácení v předešlý stav, a to zejména z hlediska hospodárnosti, aby totiž k němu nedocházelo za cenu znehodnocení či dokonce zničení věcí, jež by jinak mohly sloužit svému účelu tam, kde jsou umístěny, a aby také nedocházelo k dalším nákladům, které by bylo třeba vynaložit na demontáž vrácené věci.V řízení bylo zjištěno, že na základě neplatné smlouvy o dílo byl dne , datum, žalované dodán a namontován kondenzační kotel zn. Vitodens od výrobce , Anonymizováno, , demontován původní kotel zn. Viadrus a provedeny související práce. Novým kotlem byl nahrazen původní kotel. Soud při úvaze o tom, zda je kotel samostatnou věcí, či jde o součást jiné věci, tedy zda je součástí nemovitosti jako věci hlavní vycházel z judikatury Nejvyššího soudu (např. 22 Cdo 3510/2007, 22 Cdo 248/200822 Cdo 1501/2020).Kotel jako zařízení sloužící k vytápění obytných místností je nezbytnou součástí obytných domů (vyhláška o technických požadavcích na výstavbu). Kondenzační kotel je napojen na zabudované rozvody plynu nebo elektřiny, v daném případě na rozvody plynu. Jeho odstranění z domu bez náhrady jiným zdrojem vytápění z hlediska dlouhodobého (celoročního) užívání znemožňuje užívání nemovitosti a znehodnocuje nemovitost – významně klesá její užitná hodnota i její cena. Zabudovaný kotel je v zásadě součástí věci. Vydání je vyloučeno vždy, když se předmět obohacení stal součástí jiné věci. Naturální restituce je také od počátku vyloučena tam, kde majetkový prospěch spočíval ve výkonech, resp. službách.Soud dospěl ve shodě s judikaturou k závěru, že kotel je součástí nemovitosti jako věci hlavní. Oddělení by znamenalo pro věc hlavní újmu na její hodnotě, přičemž může jít i o znehodnocení funkční. Oddělení kotle jakožto součásti věci byl pro věc hlavní znamenalo v porovnání se stavem před oddělením její součásti stav, kdy by sloužila svému účelu méně kvalitně.Žalovaná namítala, že kotel není schopen bezpečného provozu, neboť byl uveden do provozu bez kladné revize spalinové c