33 C 280/2025-18 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 2 160 Kč spolu s kapitalizovaný úrokem z prodlení ve výši 395 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že v souladu s § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění, jestliže je fyzická nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud , označení žalobkyně, po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášení opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Jelikož žalovaný v zákonné lhůtě na písemnou výzvu nereagoval, zařadila ho žalobkyně dle shora citovaného zákona do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. Žalovaný se tak stal poplatníkem televizního poplatku ze zákona a vznikla mu povinnost platit televizní poplatek. Žalovaný neuhradil televizní poplatky ve výši 135 Kč za měsíc za období od srpna do prosince 2023 a od ledna do listopadu 2024, tedy celkem částku 2 160 Kč. Dále žalobkyně uplatnila právo na zákonný úrok z prodlení v kapitalizované výši 395 Kč, a to od prvního dne prodlení žalované s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby (8. 7. 2025).2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.3. Žalobkyně k žalobě doložila výzvu k přihlášení poplatníka , označení žalobkyně, ze dne 17. 10. 2022, oznámení o zařazení žalovaného do evidence plátců televizního poplatku spojené s výzvou k úhradě poplatků ve výši 135 Kč měsíčně počínaje měsícem leden 2023 se splatností vždy do každého 15. dne kalendářního měsíce, přehled předpisů a plateb, záznam z databáze odběratelů elektřiny a předžalobní upomínku zaslanou žalobkyní ze dne 4. 3. 2024 včetně dokladu o jejím odeslání.4. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že žalovaný byl zařazen do evidence plátců televizního poplatku a od ledna 2023 mu vznikla povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaný nezaplatil televizní poplatky za shora specifikované období a dluží žalobkyni na poplatcích částku 2 160 Kč. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván žalobkyní předžalobní upomínkou ze dne 15. 11. 2024.5. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění platném do 31. 4. 2025 (dále jen „zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“).Podle § 3 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač.Podle § 3 odst. 4 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit považuje fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, jestliže je odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, pokud , právnická osoba, nebo , označení žalobkyně, (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.Podle § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč.Podle § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce.Podle § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.Podle § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) tvoří příslušenství pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.6. Na základě doložených důkazu a vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky, dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Ustanovení § 3 odst. 4 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích stanovuje vyvratitelnou právní domněnku. Vazba na připojení k distribuční soustavě elektrické energie je zvolena s ohledem na to, že odběr elektřiny vytváří většinou předpoklad pro provoz rozhlasových a televizních přijímačů a až na výjimky platí pravidlo, kdo odebírá elektřinu, ten má rozhlas a televizi. Pro výjimečné případy odběratelů elektřiny bez rozhlasových či televizních přijímačů je pak otevřen prostor pro prokázání opaku. Žalovaný na výzvu žalobkyně ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy nereagoval, proto se ze zákona považuje za poplatníka televizního poplatku a byl žalobkyní zařazen do evidence poplatníků. Jako fyzická osoba je povinen platit televizní poplatek nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Nebylo zjištěno, že by se žalovaný z evidence poplatků odhlásil a žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení částky 2 160 Kč za shora specifikovaná období. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně podle § 1970 o. z. právo na úhradu úroků z prodlení, jejichž výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 160 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč.8. Soud nepřiznal žalobkyni paušální náhradu za písemnou výzvu k plnění ve výši 100 Kč včetně daně z přidané hodnoty podle vyhlášky č. 254/2013 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Podle § 1 citované vyhlášky tako vyhláška upravuje výši paušální náhrady, která náleží účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 občanského soudního řádu, a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce.9. Žalobkyně byla v řízení od samého počátku zastoupena advokátem , Jméno advokáta, na základě plné moci ze dne 4. 3. 2024. Předžalobní upomínka zaslaná žalobkyní je datována dne 15. 11. 2024. Pokud žalobkyně v době zaslání předžalobní upomínky byla zastoupena advokátem a zaslala předžalobní upomínku sama, může se domáhal náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s odesláním předžalobní upomínky jako hotových výdajů podle § 137 odst. 1 o. s. ř, nikoliv jako náhrady nákladů řízení dle vyhlášky č. 254/2015 Sb.