42 C 156/2025-25 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala žalobou včetně jejího doplnění ze dne 20.10.2025 proti žalovanému zaplacení částky 997 Kč s úrokem z prodlení od 2.7.2024 do 13.8.2025 v kapitalizované podobě ve výši 142 Kč, coby dluhu představující neuhrazené pojistné z pojistné smlouvy č. , anonymizováno, , jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pro vozidlo tovární značky ŠKODA, typ OCTAVIA, RZ: , SPZ, . Smlouva byla uzavřena s počátkem pojištění ke dni 31.3.2023 a zanikla ke dni 1.7.2024 z důvodu neplacení pojistného. Pojistné bylo sjednáno částkou 2 928 Kč na roční období. Součástí pojistné smlouvy jsou všeobecné pojistné podmínky. Za období od 31.3.2024 do 1.7.2024 pojistné zůstalo neuhrazeno a žalobkyně má na jeho úhradu právo. Dluh na pojistném částku činí částku 997 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o. s. ř“., bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní došel soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně k žalobě doložila pojistnou smlouvu č. , anonymizováno, ze dne , datum, včetně pojistných podmínek, smlouva byla uzavřena na dálku s následným včasným zaplacením prvního pojistného, jejím předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pro vozidlo tovární značky ŠKODA, typ OCTAVIA, RZ: , SPZ, , smlouva byla uzavřena s počátkem pojištění ke dni 31.3.2023, žalobkyně dále předložila soudu k důkazu pojistku ze dne 14.4.2023 vystavenou po úhradě prvního pojistného, předpis pojistného ze dne 22.1.2024, upomínku ze dne 12.3.2024, upomínku k zaplacení dlužného pojistného včetně upozornění na zánik pojištění v případě nezaplacení dluhu ze dne 13.5.2024 s dokladem o odeslání upomínky žalovanému, oznámení o ukončení smlouvy ze dne 3.7.2024, upomínku k zaplacení dlužného pojistného ze dne 22.7.2024 včetně pokusu o smír a informace o možnosti vymáhat dluh, bilanci k pojistné smlouvě ze dne 23.7.2025, ze které vyplývá žalovaná částka, předžalobní upomínku zaslanou zástupkyní žalobkyně ze dne 17.10.2024 včetně dokladu o jejím odeslání. Platbu prvního pojistného ze dne 13.4.2023 žalobkyně rovněž doložila. Obsah těchto listin podporuje skutková tvrzení žalobkyně obsažená ve shora uvedené žalobě.4. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu výše uvedeného vozidla,, smlouva byla uzavřena s počátkem pojištění ke dni 31.3.2023 a zanikla ke dni 1.7.2024 z důvodu neplacení pojistného, sjednaného na roční období. Součástí pojistné smlouvy jsou všeobecné pojistné podmínky. Za období od 31.3.2024 do 1.7.2024 pojistné zůstalo neuhrazeno, dluh na pojistném částku činí částku 997 Kč.5. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné a podle § 12 písm. e) a § 13 odst. 2 tehdy platného zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Podle ustanovení § 12 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zaniká pojištění odpovědnosti dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného. Podle ustanovení § 13 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno.6. Na základě důkazů založených ve spise a vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužného pojistného dospěl soud k závěru, že žalovaný dluží žalobkyni částku 997 Kč. Žaloba byla shledána důvodná, účastníci uzavřeli platnou pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, smlouva zanikla z důvodu neplacení pojistného. Pojistitel má podle § 13 zákona o pojistné smlouvě právo na pojistné za pojistnou dobu. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s ustanovení § 1970 o. z., jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalobkyně požaduje úrok z prodlení od dne následujícího po dni zániku pojistné smlouvy do dne podání žaloby. Soud proto žalobě v celém rozsahu včetně příslušenství vyhověl.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 997 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně.