45 C 273/2025-17 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou domáhá na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu pojistné smlouvy č. , číslo, uzavřené dne , datum, (dále také jen „Smlouva“), Datum počátku pojištění bylo sjednáno na den 29.11.2022. Jednalo se o pojištění vozidla tovární značky tovární značky Volkswagen, registrační značky , SPZ, . Předmětem smlouvy bylo sjednání pojistného produktu „, Anonymizováno, “. První pojistné bylo sjednáno ve výši 5800 Kč ročně se čtvrtletní splatností po 1 450 Kč. Pojištění zaniklo ke dni 01.06.2024. Důvodem je zánik po marném uplynutí 30-ti denní lhůty. Žalovaný byla v souladu se zákonem upomínána. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil a ani nepožádal o prodloužení lhůty k dobrovolné úhradě. Za období od 11.02.2024 do 01.06.2024 včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku ve výši 1 772 Kč. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván upomínkou ze dne 26.06.2025, avšak ničeho neuhradil.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním příslušníkem Rumunska. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž podle čl. 6 je rozhodným právem právo české.4. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřil, a ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Z pojistné smlouvy č. , číslo, soud zjistil, že účastníci řízení uzavřeli dne , datum, pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo komplexní pojištění vozidla tovární značky VOLKSWAGEN, typ TOURAN, registrační značky , SPZ, , s účinností od , datum, na dobu neurčitou a s pojistnými splátkami 1 450 Kč kvartálně. Z důvodu nezaplacení pojistného za období od 11.02.2024 do 01.06.2024 došlo k ukončení pojistné smlouvy uplynutím dne 01.06.2024. Dlužné pojistné za toto období činí částku 772 Kč. Žalovaný byla žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby dopisem ze dne 26.06.2025, ani poté však na svůj dluh ničeho neuhradil.6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:7. Podle § 2758 odst. 1 o. z. je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události kryté pojištěním (pojistná událost) poskytnout pojistníkovi nebo třetí osobě pojistné plnění a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.8. Podle ust. § 2783 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle odst. 2 cit. ust. jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Nebylo-li dohodnuto jinak, je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku soukromého pojištění.9. Podle ust. § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.10. Podle ust. § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.11. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným na základě uzavřené pojistné smlouvy vznikl pojistný vztah, jehož předmětem bylo ze strany žalobkyně poskytovat žalovanému pojištění vozidla a s tím související pojistné plnění v případě pojistné události a žalovaný se pak zavázal hradit pojistné v měsíčních splátkách. Jelikož žalovaný neplnila své povinnosti z pojistné smlouvy řádně a včas a za období od za období od 29.05.2023 do 01.09.2023 ničeho neuhradil, došlo k zániku pojištění ke dni 1.9.2023. Žalobkyně má proto ve smyslu § 2782 odst. 1 o. z. nárok na pojistné za dobu trvání pojistného vztahu. Soud proto zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky výrokem I. rozsudku.12. O úrocích z prodlení rozhodl soud v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalobkyně žádala úrok z prodlení od 2.9.2023 do 5.9.2024, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti dlužného pojistného do dne podání žaloby.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která byla ve sporu plně úspěšná, náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 852 Kč, zahrnující zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení - odměna advokátky podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, výzvě před podáním žaloby a návrhu ve věci samé. Dále je k odměně advokátky připočítaná 3x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč k uvedeným úkonům právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrada za 21 % DPH z přiznané odměny advokátky a z náhrad jejích hotových výdajů ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně doložila, že její zástupkyně je plátcem této daně.