10 C 26/2026-17 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 2 299 Kč představující náklady na odstranění a vrácení silničního vozidla RZ , SPZ, , které bylo dne , datum, odtaženo při blokovém čištění pozemní komunikace v , adresa, . Tvrdil, že k odtahu došlo v souladu s § 19b odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, neboť dopravní značení oznamující dočasný zákaz stání bylo řádně umístěno již od 23. 4. 2024 na základě opatření obecné povahy vydaného Městským úřadem , obec, . Náklady na odtah a vrácení vozidla ve výši 2 299 Kč žalobce uhradil dne 24. 5. 2024, přičemž podle § 19b odst. 2 zákona o pozemních komunikacích byl povinen tyto náklady nést provozovatel vozidla, tedy žalovaný. Žalovaný byl k úhradě částky opakovaně vyzván, avšak neuhradil ji, a žalobce proto požadoval také úrok z prodlení od 5. 9. 2024 do zaplacení. Vedle toho se žalobce domáhal i náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 170 Kč představujících poštovné za dvě předžalobní výzvy.2. Žalovaný se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřil. Žalovaný tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázal, že by dlužná částka byla žalobkyni uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalobce dne , datum, prováděl blokové čištění , adresa, , kdy za tímto účelem dne 23. 4. 2024 osadil dopravní značení zákaz zastavení, a to na základě opatření obecné povahy ze dne 28. 3. 2024, sp. zn. , anonymizováno, . Vzhledem k tomu, že vozidlo žalovaného Dacia Duster, RZ , SPZ, parkovalo v době blokového čištění na pozemní komunikaci v , adresa, , bylo přistoupeno k přemístění daného vozidla. V souvislosti s tím žalobce vynaložil náklady ve výši 2 299 Kč. Následně byl žalovaný vyzván k úhradě dané částky ve lhůtě 30 dnů, a to dopisem ze dne 24. 6. 2024, na jehož odeslání vynaložil žalobce dle vrácené obálky částku 85 Kč. Dále žalobce zaslala žalovanému upomínku ze dne 31. 10. 2024, za níž dle vrácené obálky vynaložila rovněž částku 85 Kč.5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce tak, že žalobce provedl dne 30. 4. 2024 technický úkon, tj. odtah vozu žalovaného podle ust. § 19b odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, a jeho opětovné navrácení na původní místo, když žalovaný nerespektoval přechodnou úpravu silničního provozu vyznačenou dopravní značkou „zákaz zastavení“, kterou byla osazena komunikace z důvodu komplexní údržby komunikace. Vzhledem k tomu, že žalobce odstranil vozidlo žalovaného a po provedení údržby komunikace je vrátil zpět na původní místo na komunikaci, má ve smyslu ust. § 19b odst. 2 zák. č. 13/1997 Sb. nárok na náhradu nákladů spojených s takovýmto úkonem. Dále soud na základě § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přiznal žalobci náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 85 Kč, a to v souvislosti se zasláním výzvy ze dne 24. 6. 2024. Žalobci vzniklo rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, neboť se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Soud proto žalobě vyhověl i co do úroku z prodlení, který žalobci přiznal v požadované výši, a to za dobu od 30. 7. 2024 do zaplacení, tj. od doby kdy již žalovaný byl v prodlení s úhradou dané pohledávky, jejíž splatnost nastala na základě uvedené výzvy.6. Oproti podanému návrhu soud nepřiznal žalobci náklady spojené s uplatněním pohledávky v souvislosti s opakovaným upomínáním žalovaného ze dne 31. 10. 2024. Tento náklad nepovažoval soud za účelný, a to mimo jiné i s ohledem na skutečnost, že již z první zaslané výzvy bylo zřejmé, že žalovaný je na dané adrese neznámý.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení ve výši zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, přičemž jiné náklady žalobce neuplatnil.