22 C 218/2025-25 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 7 943,13Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, dodávala elektřinu do odběrného místa , adresa, . Za období od 11. 11. 2023 do 20. 11. 2024 vystavila žalovanému vyúčtování poskytnutých služeb dodávky elektřiny a uhrazených záloh, které skončilo nedoplatkem ve výši 6 555,63 Kč splatným dne 9. 12. 2024. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou plateb žalobkyně provedla odpojení elektřiny v odběrném místě, za což žalovanému účtovala poplatek 907,50 Kč. Žalovaný dlužné částky neuhradil ani přes dvě zaslané upomínky, za které žalobkyně účtuje v souladu se svými Všeobecnými obchodními podmínkami vždy částku 240 Kč. Předžalobní upomínka byla zástupcem žalobkyně odeslána žalovanému dne 24. 7. 2025.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyslovili souhlas, přičemž souhlas žalovaného je dovozen dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě nevyjádřil na výzvu soudu.Z listin předložených žalobkyní má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela dne , datum, s žalovaným smlouvu č. , anonymizováno, , na základě které se zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa EAN: , Anonymizováno, na adrese , adresa, , elektřinu. Zároveň se žalovaný zavázal hradit zálohy. Nedílnou součástí smlouvy byly Ceníky a Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému spotřebovanou elektřinu a související služby za období od 11. 11. 2023 do 20. 11. 2024 v celkové výši 6 555,63 Kč se splatností 9. 12. 2024 (vyúčtování č. , anonymizováno, ). Fakturou ze dne 25. 11. 2024, splatnou dne 9. 12. 2024, žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 907,50 Kč představující částku, kterou žalobkyně uhradila distributorovi elektrické energie za samostatné odpojení na shora uvedeném odběrném místě (vyúčtování č. , anonymizováno, ). Žalovaný uvedená vyúčtování neuhradil ani na základě upomínek zaslaných dne 30. 5. 2024 a 24. 7. 2024, za které mu žalobkyní byla vyúčtována částka dle všeobecných podmínek ve výši 240 Kč. Dne 24. 7. 2025 vyzval zástupce žalobkyně žalovaného doporučeným dopisem k uhrazení dlužných částek (předžalobní upomínka vč. podacího lístku).Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva v souladu s ustanovením § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále „EZ“), o dodávce elektřiny do odběrného místa. Žalobkyně prokázala, že elektřinu žalovanému dodala, ten však za dodávku nezaplatil fakturovanou cenu. Za elektřinu odebranou v době od 11. 11. 2023 do 20. 11. 2024 dluží 6 555,63 Kč (po odpočtu uhrazených záloh). Žalobkyně v souladu s ust. § 30 odst. 1 písmeno d) ve spojení s ust. § 25 odst. 3 písmeno c) bod 4. EZ požádala distributora o odpojení shora uvedeného odběrného místa od distribuční soustavy, když žalobkyně v souladu s ceníkem distributora uhradila distributorovi za toto odpojení částku ve výši 907,50 Kč, přičemž následně tuto částku přeúčtovala žalovanému jako nárok na náhradu škody za porušení smluvních povinností žalovaným dle ust. § 2913 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“). Žalobkyně má rovněž nárok na zaplacení poplatků za odeslané upomínky v požadované výši 480 Kč, tento nárok vyplývá z všeobecných podmínek žalobkyně, které byly přílohou smlouvy, a žalovaný svým podpisem stvrdil, že se s nimi seznámil. Žaloba byla podaná důvodně, a proto jí soud vyhověl včetně příslušenství, kterým je úrok z prodlení definovaný v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když právo na něj vyplývá z ustanovení § 1970 OZ. Z uvedených důvodů proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 943,13 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.