22 C 257/2025-26 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 19 712,81 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne , datum, se společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, (dále jen „postupitel“) Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen „Smlouva“), na základě které dodával postupitel žalovanému elektřinu a související služby na odběrném místě , adresa, . Žalovanému vznikl dluh za odebrané energie za fakturační období od 30. 3. 2022 do 28. 3. 2023 ve výši 10 620,71 Kč na základě faktury , číslo, , dle které fakturovaná částka za odebrané energie v tomto období činila 22 460,71 Kč, na níž byly započteny uhrazené zálohy v celkové výši 11 840 Kč, a dále za fakturační období od 29. 3. 2023 do 30. 9. 2023 ve výši 9 092,10 Kč na základě faktury , anonymizováno, , dle které fakturovaná částka za odebrané energie v tomto období činila 11 552,10 Kč, na níž byly započteny uhrazené zálohy v celkové výši 2 460 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 přešla pohledávka za žalovaným ke dni 29. 8. 2025 na žalobkyni, o čemž byl žalovaný dopisem ze dne 3. 9. 2025 vyrozuměn. Téhož dne mu byla zaslána i předžalobní upomínka, žalovaný však na výzvu k úhradě dluhu nereagoval.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyslovili souhlas, který je dovozen dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě nevyjádřili na výzvu soudu.Žalobkyně předložila soudu listinné důkazy, a to Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , anonymizováno, ze dne , datum, , fakturu č. , anonymizováno, ze dne 2. 4. 2023, fakturu č. , anonymizováno, ze dne 4. 10. 2023, smlouvu o postoupení pohledávek č. , anonymizováno, ze dne 13. 10. 2017, dodatek č. 1 ke smlouvě o postoupení pohledávek č. , anonymizováno, ze dne 29. 3. 2019, dodatek č. 2 ke smlouvě o postoupení pohledávek č. , anonymizováno, ze dne 27. 3. 2020, dodatek č. 3 ke smlouvě o postoupení pohledávek č. , anonymizováno, ze dne 22. 12. 2021, dílčí předávací protokol o postoupení pohledávek č. 91 ze dne 27. 8. 2025, potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 2. 9. 2025, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 9. 2025, předžalobní výzvu ze dne 3. 9. 2025 včetně dokladu o odeslání.Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že žalovaný si s postupitelem sjednal dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese , adresa, . Za dodávku elektřiny v období od 30. 3. 2022 do 28. 3. 2023 mu byla vyúčtována částka 22 460,71 Kč, po odečtení uhrazených záloh v celkové výši 11 840 Kč tak měl zaplatit 10 620,71 Kč. Za dodávku elektřiny v období od 29. 3. 2023 do 30. 9. 2023 mu byla vyúčtována částka 11 552,10 Kč, po odečtení uhrazených záloh v celkové výši 2 460 Kč tak měl zaplatit 9 092,10 Kč. Na uvedená vyúčtování žalovaný ničeho neuhradil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek a jejích dodatků převedl postupitel na žalobkyni kromě jiných i shora uvedenou pohledávku za žalovaným, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem postupitele ze dne 3. 9. 2025. Předžalobní upomínkou ze dne 3. 9. 2025 pak byl žalovaný neúspěšně vyzván k úhradě dlužné částky.Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, podle kterého se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Právní předchůdce žalobkyně – postupitel – dodal žalovanému elektřinu v souladu s uzavřenou smlouvou, žalovaný však nesplnil svou povinnost za dodanou elektřinu zaplatit.Žalobkyně podala žalobu důvodně, když žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu neuhradil, přičemž aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z předložené smlouvy o postoupení pohledávky a jejích dodatků. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného dlužnou částku uhradit. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobkyně má proto podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, právo na úrok z prodlení ve výši vyplývající z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 19 712,81 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.