23 C 405/2025-28 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky uvedené v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, uzavřela s žalovanou dne , datum, Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodával žalované elektrickou energii do odběrného místa , adresa, . Žalované byla vystavena faktura za poskytnuté služby, a to faktura č. , anonymizováno, na částku 2 830,77 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou smluvních závazků a právní předchůdce žalobkyně byl nucen ukončit smluvní vztah se žalovanou. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 ve znění dodatků byly pohledávky postoupeny žalobkyni s účinností ke dni 30. 4. 2025, kdy byla zaplacena kupní cena na účet postupitele. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalované dopisem ze dne 7. 5. 2025 a téhož dne byla žalované zaslána předžalobní výzva k plnění.2. Žalovaná na výzvu, která byla na adresu jejího trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 téhož zákona, a na další soudu známou adresu, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřila k žalobě, nereagovala. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání.3. Žalovaná netvrdila ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázala ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení žalobkyně a předložených důkazů.4. Soud má ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, za prokázané, že na základě tohoto smluvního vztahu dodávala právní předchůdkyně žalobkyně žalované elektřinu na odběrné místo , adresa, . Z faktury č. , anonymizováno, , se splatností dne 28. 11. 2023 má soud za prokázané, že žalované byla vyúčtována dodávka elektřiny pro toto odběrné místo za období od 23. 9. 2023 do 4. 11. 2023 ve výši 2 830,77 Kč, na tuto pohledávku žalovaná neuhradila žádnou částku. Obsahem smlouvy o dodávkách elektřiny byl především závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované sdružené dodávky elektřiny, tzn. dodávat sjednané množství elektřiny a zajistit distribuci této komodity do odběrného místa. Tomu na druhé straně odpovídá závazek žalované odebírat dodanou elektřinu a uhradit řádně a včas dohodnutou platbu za dodávky této komodity v souladu se smlouvou, právními předpisy a Všeobecnými obchodními podmínkami. Cena elektřiny se řídila platným Ceníkem dodavatele. Vyúčtování – faktura obsahuje poučení žalované o možnosti reklamace. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 včetně dodatků a přílohy má soud za prokázané, že předmětná pohledávka byla postoupena společností , právnická osoba, na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalované dopisem ze dne 7. 5. 2025 a téhož dne byla žalované zaslána předžalobní upomínka. Na dlužnou částku neuhradila žalovaná ničeho.5. Podle ustanovení § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), věřitel může celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).6. Podle § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.7. V řízení žalobkyně listinnými důkazy, a to smlouvou o postoupení pohledávky a přílohou, která obsahuje seznam postoupených pohledávek, prokázala, že je ve sporu aktivně legitimována.8. Vzniklý právní vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené kupní smlouvy podle § 2079 a násl. o.z. za podmínek stanovených zejména § 50 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, podle kterých vznikla právní předchůdkyni žalobkyně jako prodávající povinnost dodávat žalované elektrickou energii při současné povinnosti žalované hradit její cenu. V uvedeném rozsahu však žalovaná tuto povinnost nesplnila, čímž se dostala do prodlení a právní předchůdkyni žalobkyně, resp. žalobkyni vzniklo právo žádat od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti předmětné faktury, úroky z prodlení dle 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 830,77 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Pokud žalobkyně požadovala náhradu nákladů podle § 7 a. t. s poukazem na rozhodnutí Městského soudu v Praze, je třeba konstatovat, že zdejší soud se s tímto právním názorem neztotožňuje a není jím vázán. Podaná žaloba je ustáleným vzorem uplatněným opakovaně žalobkyní u zdejšího soudu ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž účelem přijetí § 14b a. t. bylo právě postihnout obdobné případy. V uvedeném návrhu jsou měněny pouze data jednotlivých smluv, čísla faktur a vyúčtovaná částka. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.