23 C 61/2026-21 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, uzavřel s žalovaným dne , datum, Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodával žalovanému elektrickou energii do odběrného místa , adresa, . Žalovanému byla vystavena faktura za poskytnuté služby, a to faktura č. , anonymizováno, na částku 25 350,71 Kč, žalovaným uhrazeno 20 873,50 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou smluvních závazků a právní předchůdce žalobkyně byl nucen ukončit smluvní vztahy se žalovaným. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 ve znění dodatků byly pohledávky postoupeny žalobkyni s účinností ke dni 5. 11. 2025, kdy byla zaplacena kupní cena na účet postupitele. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne 6. 11. 2025 a téhož dne byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k plnění.2. Žalovaný na výzvu, která mu byla na adresu jeho pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřil k žalobě, nereagoval. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání.3. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení žalobkyně a předložených důkazů.4. Soud má ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, za prokázané, že na základě tohoto smluvního vztahu dodával právní předchůdce žalobkyně žalovanému elektřinu na odběrné místo , adresa, . Obsahem smlouvy o dodávce elektřiny byl především závazek právního předchůdce žalobkyně poskytnout žalovanému sdružené dodávky elektřiny, tzn. dodávat sjednané množství elektřiny a zajistit distribuci této komodity do odběrného místa. Tomu na druhé straně odpovídá závazek žalovaného odebírat dodanou elektřinu a uhradit řádně a včas dohodnutou platbu za dodávku této komodity v souladu se smlouvou, právními předpisy a Všeobecnými obchodními podmínkami. Cena elektřiny se řídila platným Ceníkem dodavatele. Z faktury č. , anonymizováno, , se splatností dne 3. 1. 2023 má soud za prokázané, že žalovanému byla vyúčtována dodávka elektřiny pro toto odběrné místo za období od 14. 7. 2022 do 17. 12. 2022 ve výši 25 350,71 Kč, na tuto pohledávku byla započtena částka 20 873,50 Kč dle oznámení o zápočtu ze dne 27. 3. 2023. K úhradě tak zbývá částka 4 477,21 Kč. Vyúčtování obsahuje poučení žalovaného o možnosti reklamace. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkou ze dne 25. 1. 2023. V rámci upomínky byl upozorněn, že pokud dlužná částka nebude uhrazena, právní předchůdce žalobkyně může přistoupit k přerušení dodávky elektřiny. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 včetně dodatků a přílohy má soud za prokázané, že předmětné pohledávky byly postoupeny společností , právnická osoba, na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne 6. 11. 2025 a téhož dne byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka. Na dlužnou částku neuhradil žalovaný ničeho.5. Podle ustanovení § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), věřitel může celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).6. Podle § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.7. V řízení žalobkyně listinnými důkazy, a to smlouvou o postoupení pohledávky a přílohou, která obsahuje seznam postoupených pohledávek, prokázala, že je ve sporu aktivně legitimována.8. Vzniklý právní vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené kupní smlouvy podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) za podmínek stanovených zejména § 50 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, podle kterých vznikla právnímu předchůdci žalobkyně jako prodávajícímu povinnost dodávat žalovanému elektrickou energii při současné povinnosti žalovaného hradit její cenu. V uvedeném rozsahu však žalovaný tuto povinnost nesplnil, čímž se dostal do prodlení a právnímu předchůdci žalobkyně, resp. žalobkyni vzniklo právo žádat od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti předmětné faktury, úroky z prodlení dle 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 477,21 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Pokud žalobkyně požadovala náhradu nákladů podle § 7 a. t. s poukazem na rozhodnutí Městského soudu v Praze, je třeba konstatovat, že zdejší soud se s tímto právním názorem neztotožňuje a není jím vázán. Podaná žaloba je ustáleným vzorem uplatněným opakovaně žalobkyní u zdejšího soudu ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž účelem přijetí § 14b a. t. bylo právě postihnout obdobné případy. V uvedeném návrhu jsou měněny pouze data jednotlivých smluv, čísla faktur a vyúčtovaná částka. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.