33 C 2/2026-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 1 680 Kč se zákonným úrokem z prodlení, představující nezaplacené rozhlasové poplatky za období od 1. 11. 2022 do 31. 10. 2025 (45 Kč měsíčně). Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný se stal poplatníkem rozhlasového poplatku podle § 8 odst. 2 zákona č. 348/20005Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích s povinností platit rozhlasové poplatky za jeden přijímač. Po určitou dobu žalovaný poplatky řádně hradil, když si sjednal měsíční periodicitu plateb. Za období od 1. 11. 2022 do 31. 10. 2025 žalovaný rozhlasové poplatky nehradil, přestože byl o úhradu opakovaně upomínán. Ode dne následujícího po splatnosti poplatku za jednotlivé měsíce do 31. 10. 2025 požaduje žalobkyně úrok z prodlení ve výši určené podle předpisů práva občanského, který vyčíslila a vyjádřila částkou 353,31 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.3. Žalobkyně k žalobě doložila výpis z evidence rozhlasového poplatníka, přehled dlužných předpisů, výpočet úroku z prodlení a předžalobní upomínku ze dne 27. 8. 2024 včetně dokladu o jejím odeslání. Obsah těchto listin koresponduje se skutkovými tvrzeními žalobkyně obsaženými se shora citované žalobě.4. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že žalovanému vznikla od 31. 7. 2008 povinnost platit rozhlasový poplatek ve stanovené výši. Žalovaný nezaplatil televizní poplatky za shora specifikované období a dluží žalobkyni částku 1 680 Kč.5. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle ust. § 3 odst. 1 a § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích je poplatníkem právnická osoba, která je držitelem rozhlasového přijímače. Podle ust. § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb., nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.6. Na základě doložených důkazu, a vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky, má soud za prokázané, že žalovaný dluží žalobkyni částku 1 680 Kč odpovídající nezaplaceným rozhlasovým poplatkům za shora uvedená období. Žalovaný se v uvedeném období neodhlásil z evidence poplatků, je proto povinen za uvedené období poplatky uhradit. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo na úhradu úroků z prodlení, jejichž výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.