33 C 42/2026-17 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 1 950 Kč spolu s kapitalizovaný úrokem z prodlení ve výši 195 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že v souladu s § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění, jestliže je fyzická nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud , právnická osoba, po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášení opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Jelikož žalovaný v zákonné lhůtě na písemnou výzvu nereagoval, zařadila ho žalobkyně dle shora citovaného zákona do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. Žalovaný se tak stal poplatníkem televizního poplatku ze zákona a vznikla mu povinnost platit televizní poplatek. Žalovaný neuhradil televizní poplatky ve výši 135 Kč za měsíc za období od července 2024 do prosince 2024 a od ledna do dubna 2024 a ve výši 150 Kč za měsíc za období od května 2025 do srpna 2025, tedy celkem částku 1 950 Kč. Dále žalobkyně uplatnila právo na zákonný úrok z prodlení v kapitalizované výši 195 Kč, a to od prvního dne prodlení žalovaného s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby (27. 11. 2025).2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.3. Žalobkyně k žalobě doložila výzvu k přihlášení poplatníka , právnická osoba, ze dne , datum, , oznámení o zařazení žalovaného do evidence plátců televizního poplatku spojené s výzvou k úhradě poplatků ve výši 135 Kč měsíčně počínaje měsícem červenec 2024 se splatností vždy do každého 15. dne kalendářního měsíce, přehled předpisů a plateb, záznam z databáze odběratelů elektřiny a předžalobní upomínku zaslanou žalobkyní ze dne 3. 9. 2025 včetně dokladu o jejím odeslání.4. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že žalovaný byl od června 2024 zařazen do evidence plátců televizního poplatku a od července 2024 mu vznikla povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaný nezaplatil televizní poplatky za shora specifikované období a dluží žalobkyni na poplatcích částku 1 950 Kč. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván žalobkyní předžalobní upomínkou ze dne 3. 9. 2025.5. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění platném do 31. 4. 2025 a za období od 1. 5. 2025 v aktuálním znění (dále jen „zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“).Podle § 3 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač.Podle § 3 odst. 4 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit považuje fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, jestliže je odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.Podle § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč.Ve znění zákona od 1. 5. 2025 činí podle § 6 výše poplatku 150 Kč.Podle § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce.Podle § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.Podle § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) tvoří příslušenství pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.6. Na základě doložených důkazu a vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky, dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Ustanovení § 3 odst. 4 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích stanovuje vyvratitelnou právní domněnku. Vazba na připojení k distribuční soustavě elektrické energie je zvolena s ohledem na to, že odběr elektřiny vytváří většinou předpoklad pro provoz rozhlasových a televizních přijímačů a až na výjimky platí pravidlo, kdo odebírá elektřinu, ten má rozhlas a televizi. Pro výjimečné případy odběratelů elektřiny bez rozhlasových či televizních přijímačů je pak otevřen prostor pro prokázání opaku. Žalovaný na výzvu žalobkyně ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy nereagoval, proto se ze zákona považuje za poplatníka televizního poplatku a byl žalobkyní zařazen do evidence poplatníků. Jako fyzická osoba je povinen platit televizní poplatek nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Nebylo zjištěno, že by se žalovaný z evidence poplatků odhlásil a žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení částky 1 950 Kč za shora specifikovaná období. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně podle § 1970 o. z. právo na úhradu úroků z prodlení, jejichž výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování jejího práva v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.8. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů na zastoupení žalobkyně advokátem, neboť tyto náklady nepovažuje za účelně vynaložené. V tomto ohledu se soud plně ztotožňuje se závěry Ústavního soudu, který v Nálezu ze dne 24.7.2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12, dovodil, že pokud Česká televize sama spravuje agendu televizních poplatků a tuto agendu následně předává advokátní kanceláři, pak se racionální smysl právního zastoupení advokátem do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze paušálně očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, aby náklady na zastoupení advokátem v jednotlivých sporech byly účelně vynaložené. Soud proto pohlížel na žalobkyni jako na účastníka nezastoupeného.