33 C 68/2026-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 1 159,41 kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, . (dále jen „banka“) uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o běžném účtu, na základě které byl žalovanému zřízen a veden běžný účet. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky a sazebník poplatků. Vzhledem k tomu, že na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, vznikla žalovanému povinnost tento nepovolený debetní zůstatek vyrovnat s tím, že ode dne vzniku tohoto nepovoleného debetního zůstatku (až do doby jeho vyrovnání) byl žalovaný povinen hradit bance z částky nepovoleného debetního zůstatku úrok z prodlení. Debetní zůstatek přes upomínky vyrovnán nebyl, a proto banka dne 6. 12. 2010 dlužnou částku převedla na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. K tomuto dni činil nepovolený debetní zůstatek částku 1 159,41 Kč. Pohledávka za žalovaným byla bankou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2025 s účinností ke dni 9. 10. 2024 postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalovaný ani přes předžalobní upomínku neuhradil ničeho.2. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi bankou jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem.3. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).4. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek došlo ke změně v osobě věřitele.5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ust. § 115a o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání, jejich souhlas je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.6. Z předložených listinných důkazů, a to ze smlouvy, z Výpovědi smlouvy o účtu a dohod souvisejících s účtem, souvisejících dohod, Smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky, soud zjistil následující skutkový stav:7. Mezi bankou a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o běžném účtu, na základě níž banka zřídila a vedla pro žalovaného bankovní účet. Žalovaný porušil svoji smluvní povinnost, když na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který nebyl žalovaným vyrovnán. Banka proto využila svého práva a smluvní vztah vypověděla, a to dne 6. 12. 2010. Z výpovědi smlouvy vyplývá, že nepovolený debetní zůstatek na účtu žalovaného činil ke dni převedení pohledávky na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, tedy ke dni 6. 12. 2010 částku ve výši 1 175,87 Kč (částka nepovoleného debetního zůstatku 1 159,41 Kč a sankční úroky ve výši 16,49 Kč). Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy o běžném účtu, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla bankou postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni 9. 10. 2024. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 23. 10. 2024. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzývala žalovaného před podáním žaloby k úhradě žalované částky přípisem ze dne 8. 10. 2025.8. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).Podle § 2662 o. z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.9. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení byla podle § 2662 a násl. o. z. uzavřena smlouva o vedení účtu. Práva a povinnosti byly konkretizovány v obchodních podmínkách banky, s nimiž se žalovaný seznámil, a dále v ceníku poplatků, ve kterém banka uveřejnila vždy poplatky a ceny včetně úrokových sazeb. Žalovaný účet přečerpal, ke dni 6. 12. 2010 činil nepovolený debetní zůstatek 1 159,41 Kč. Jistina pohledávky je ode dne následujícího po převedení na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků i nadále úročena zákonným úrokem z prodlení. Žalovaný na konto dotčeného nepovoleného debetního zůstatku ničeho neuhradil. Pohledávka za žalovaným z nezaplaceného debetního zůstatku na sporožirovém účtu byla postoupena na žalobkyni. Ke dni postoupení činil nepovolený debetní zůstatek 1 159,41 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 12,54 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně rovněž právo na úhradu úroku z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.10. Předloženými listinnými důkazy žalobkyně prokázala tvrzení obsažené v žalobě, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 159,41 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.