42 C 194/2025-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 7 097,58 Kč s úrokem z prodlení dle předpisů občanského práva. Žalobu odůvodnila tím, že žalované na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dodávala elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, . Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 12 měsíců s možností prolongace o 1 rok. Fakturou č. , číslo, ze dne 12.2.2025 vyúčtovala žalobkyně cenu 6 698,98 Kč za sdružené dodávky elektřiny za období 16.8.2024 do 31.1.2025 se splatností 26.2.2025. Dále byla žalované vystavena faktura č. , číslo, ze dne 20.8.2024, kterou žalobkyně vyúčtovala žalované cenu 2 277,60 Kč za sdružené dodávky elektřiny za období 23.7.2024 do 15.8.2025 se splatností 3.9.2024. Na tuto fakturu uhradila žalovaná dne 20.8.2024 částku 1 500 Kč a dne 21.10.2024 částku 350 Kč, k doplacení tedy zbývá částka 427,6 Kč.Žalovaná přes zaslané upomínky, vč. předžalobní výzvy ze dne 12.8.2025, dlužnou částku z výše uvedených faktur neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a to ani na výzvu soudu učiněnou v souladu s ustanovením § 114a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o. s. ř“. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.3. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi účastníky byla dále dne , datum, uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalované do odběrného na adrese , adresa, elektřinu a žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu a související služby zaplatit cenu určenou žalobkyní. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně a ceník. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 12 měsíců s možností prolongace o 1 rok. Fakturou č. , číslo, ze dne , datum, vyúčtovala žalobkyně cenu 6 698,98 Kč za sdružené dodávky elektřiny za období 16.8.2024 do 31.1.2025 se splatností 26.2.2025. Dále byla žalované vystavena faktura č. , číslo, ze dne 20.8.2024, kterou žalobkyně vyúčtovala žalované cenu 2 277,60 Kč za sdružené dodávky elektřiny za období 23.7.2024 do 15.8.2025 se splatností 3.9.2024. Na tuto fakturu uhradila žalovaná dle skutkových tvrzení žalobkyně dne 20.8.2024 částku 1 500 Kč a dne 21.10.2024 částku 350 Kč, k doplacení tedy zbývá částka 427,6 Kč.Dne 12.8.2025 prokazatelně zaslal zástupce žalobkyně doporučeně žalované předžalobní výzvu, ze které vyplývá, že žalovaná ani jedno z výše uvedených vyúčtování neuhradila.Soud tak dospěl ke skutkovým závěrům shodným jako v žalobě. Z tvrzení žalobkyně a s ohledem na absenci tvrzení žalované o opaku má pak soud za prokázané, že žalovaná z výše uvedených žalovaných částek dosud ničeho neuhradila.4. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle ustanovení § 2079 o.z. jako vztah z kupní smlouvy a dle § 50 energetického zákona, podle kterého se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.Žalobkyně dodala žalované výše uvedené komodity v souladu s uzavřenými smlouvami, žalovaná však nesplnila svou povinnost za dodanou elektřinu zaplatit. Žaloba tak byla podána důvodně a soud jí v plném rozsahu vyhověl.Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s ustanovení § 1970 o. z., jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalobkyně požaduje úrok z prodlení od dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur. Soud proto žalobě v celém rozsahu včetně příslušenství vyhověl.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 097,58 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně.