42 C 232/2025-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 2 440 Kč s úrokem z prodlení od 5.11.2024 do 13.10.2025 v kapitalizované podobě ve výši 292 Kč, coby dluhu představující neuhrazené pojistné z pojistné smlouvy č. , číslo, ze dne , datum, , jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tovární značky RENAULT, typ , typ vozidla, , registrační značky , SPZ, , jednalo se pojistný produkt nazvaný , Anonymizováno, . Smlouva byla uzavřena s počátkem pojištění ke dni , datum, , roční pojistné bylo sjednáno v částce 9 277 Kč, pojistná smlouva zanikla ke dni 4.11.2024. Na pojistné smlouvě vznikl dluh 2 440 Kč za neuhrazené pojistné v období od , datum, do 4.11.2024.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. O žalobě soud rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o. s. ř“., bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalované je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila.3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní došel soud k následujícím skutkovým zjištěním. K žalobě žalobkyně doložila pojistnou smlouvu č. , číslo, ze dne , datum, včetně pojistných podmínek, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tovární značky RENAULT, typ , typ vozidla, , registrační značky , SPZ, , jednalo se pojistný produkt nazvaný , Anonymizováno, . Smlouva byla uzavřena s počátkem pojištění ke dni , datum, , roční pojistné bylo sjednáno v částce 9 277 Kč. Dle doložené bilance na pojistné smlouvě vznikl dluh 2 440 Kč za neuhrazené pojistné v období od , datum, do 4.11.2024, dále byla žalovaná v rámci upomínky ze dne 16.9.2024 upozorněna na možnost zániku pojištění pro nehrazení pojistného, tato upomínka byla žalované prokazatelně odeslána. Následně zaslala žalobkyně žalované oznámení o zániku pojištění ze dne 5.11.2024. Poté zaslala žalované ještě poslední upomínku ze dne 25.11.2024 s pokusem o smírné urovnání věci. Žalobkyně dále předložila předžalobní upomínku zaslanou zástupcem žalobkyně ze dne 24.2.2025 včetně dokladu o jejím odeslání. Obsah těchto listin podporuje skutková tvrzení žalobkyně obsažená ve shora uvedené žalobě.4. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu popsanou v odstavci 3. odůvodnění tohoto rozsudku, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidel a žalovaná byla povinna platit sjednané pojistné.Z důvodu neplacení pojistného došlo k zániku pojistné smlouvy ke dni 4.11.2024, žalovaná neuhradila žádné pojistné dle pojistné smlouvy. Za období od , datum, do 4.11.2024 vznikl na pojistné smlouvě dluh ve výši 2 440 Kč.5. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.).Podle § 2758 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost).Podle § 2782 odst. 1 o. z má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění.Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.6. Na základě důkazů založených ve spise a vzhledem k absenci tvrzení žalované o úhradě dlužného pojistného dospěl soud k závěru, že žalovaná dluží žalobkyni částku 2 440 Kč odpovídající neuhrazenému pojistnému z výše uvedené pojistné smlouvy za výše uvedené relevantní období. Žaloba byla shledána důvodná, účastníci uzavřeli platnou pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, smlouva zanikla podle § 2804 o. z. z důvodu neplacení pojistného, když byly splněny zákonné požadavky pro zánik pojištění. Pojistitel má podle § 2782 o. z. právo na pojistné za pojistnou dobu. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s ustanovení § 1970 o. z., jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalobkyně požaduje úrok z prodlení od dne následujícího po dni zániku pojistné smlouvy do dne podání žaloby. Soud proto žalobě v celém rozsahu včetně příslušenství vyhověl.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 440 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně.8. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.