Předmětem řízení bylo 4 488,13 Kč s příslušenstvím, pohledávka nabytá žalobkyní dne 3. 12. 2025 od postupitele , právnická osoba, , IČ , IČO, (dále jen „postupitel“), jež vznikla za žalovaným ze smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny. Žalovaný byl povinen tuto částku zaplatit za spotřebovanou elektřinu v odběrném místě , adresa, v období od 2. 2. 2023 do 20. 2. 2023 při spotřebě celkem 524 kilowatthodin, a protože tak neučinil, dostal se do prodlení s úhradou dluhu splatného 13. 3. 2023.Ze smlouvy , anonymizováno, ze dne , datum, opatřené vlastnoručními popisy postupitele a žalovaného včetně faktury , anonymizováno, za období od 2. 2. 2023 do 20. 2. 2023, obchodních podmínek a ceníku je zřejmé, že mezi postupitelem a žalovaným měl být sjednán závazek v podobě dodávek a odběru elektřiny včetně souvisejících služeb na adrese , adresa, , kdy povinností žalovaného měla být měsíční úhrada záloh na cenu elektřiny ve výši 1 200 Kč. Žalovaný byl za spotřebovaných 524 kilowatthodin elektřiny včetně distribučních služeb povinen k úhradě 4 488,13 Kč do 13. 3. 2023, přičemž na zálohách neuhradil ničeho. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ve znění dodatků, plné moci, dílčího předávacího protokolu ze dne 27. 11. 2025, potvrzení o zaplacení kupní ceny, oznámení a podacího lístku ze dne 15. 12. 2025 je zřejmé, že mezi žalobkyní a postupitelem měla být dne 13. 10. 2017 sjednána rámcová smlouva o postoupení pohledávek, na jejímž základě měla přejít pohledávka postupitele na žalobkyni a o této skutečnosti byl žalovaný informován. Z předžalobní upomínky ze dne 15. 12. 2025 je zřejmé, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby.Tvrzení žalobkyně plně odpovídají výsledkům provedeného dokazování, přičemž žalovaný na svou obranu netvrdil ani neprokázal ničeho, tudíž soud vzal za prokázané, že elektřina byla ze strany postupitele dodávána a dlužná částka za obdržené služby žalovaným uhrazena nebyla.Podle § 2079 zákona 89/2012 Sbírky (dále jen „o. z.“) spolu s § 50 zákona 458/2000 Sbírky (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a § 1879 a následujících o. z. soud uzavřel, že mezi postupitelem a žalovaným existoval závazek v podobě smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny, žalovaný nehradil zálohy na cenu elektřiny řádně a včas, proto mu vznikl dluh v žalované výši, který postupitel účinně postoupil na žalobkyni, čímž má soud za prokázanou nejen existenci nároku žalobkyně, nýbrž i věcnou legitimaci žalobkyně k tomuto nároku. Žalovanému proto bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku uvedenou v prvém výroku tohoto rozsudku.Druhým výrokem tohoto rozsudku soud zamítl nárok žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení za den 14. 3. 2023. Byť splatnost dluhu nastala dne 13. 3. 2023 a žalovaný by se dostal do prodlení dnem následujícím, připadá 14. 3. 2023 na neděli, pročež lze, s ohledem na pravidla počítání času (§ 607 o. z.), přičíst prodlení žalovaného k jeho tíži až následující pracovní den. Z uvedených důvodů tak soud nároku na zaplacení úroku z prodlení z dlužné jistiny v zákonné výši 15 % ročně do zaplacení přisoudil až ode dne 15. 3. 2023, jak odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sbírky.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odstavec 1 zákona 99/1963 Sbírky, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 6, § 11 a 14b vyhlášky 177/1996 Sbírky (advokátní tarif) z tarifní hodnoty sporu 4 488,13 Kč, kdy plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů 1 852 Kč sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, tří úkonů před podáním žaloby po 300 Kč a tří jim odpovídajícím paušálům po 100 Kč spolu s daní z přidané hodnoty z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Platebním místem je zástupce žalobkyně (§ 149 o. s. ř.). Povinnosti rozsudkem uložené třeba splnit v základní lhůtě.