6 C 252/2020-20 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí původně 2 147 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného z pojistné smlouvy [číslo] na odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli za období od 1. 10. 2019 do 21. 2. 2020, které žalovaný neuhradil ani přes předžalobní výzvu. Následně pak žalobkyně vzala žalobu co do částky 1 547 Kč zpět, neboť žalovaný v mezidobí od podání žaloby do rozhodnutí uhradil 1 547 Kč, takže trvala na žalobě jak co do zbytku neuhrazeného pojistného 600 Kč, tak i výše úhrady z prodlení 1 717 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z pojistné smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že 1. 10. 2019 účastníci uzavřeli pojištění na odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavatelem, na základě nějž se žalovaný zavázal platit žalobkyni roční pojistné ve výši 3 960 Kč ke každému 1. 10. běžného roku. Žalovaný však nehradil řádně a včas a pojištění ke dni 21. 2. 2020 zaniklo, a jelikož si strany pro případ odeslání upomínek z důvodu neplacení pojistného dohodly poplatek ve výši 300 Kč, požaduje žalobkyně kromě dlužného pojistného 1 847 Kč ještě poplatek ve výši 300 Kč, tedy celkových 2 147 Kč, které žalovaný neuhradil ani přes předžalobní výzvu. Následně však žalovaný částečně plnil a uhradil částku 1 547 Kč po podání žaloby a žalobkyně proto řízení ohledně částky 1 547 Kč vzala zpět a trvala pouze na úhradě doplatku jistiny 600 a úhradě úroků z prodlení, které kapitalizovala ke dni podání žaloby ve výši 117 Kč. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. S ohledem na shora uvedené částečné zpětvzetí žaloby soud řízení podle § 96 odst. 2 o. s. ř. co do částky 1 547 Kč zastavil. Co do zbytku žaloby soud prováděl dokazování. K tomu provedl důkaz pojistnou smlouvou [číslo] z níž bylo zjištěno, že mezi žalovaným a žalobkyní byla ke dni 1. 10. 2019 uzavřena pojistná smlouva na odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, na základě níž se žalovaný zavázal platit roční pojistné ke dni každého 1. 10. běžného roku ve výši 3 960 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky a upomínky z tohoto důvodu ze strany žalobkyně si strany dohodly poplatek za tuto upomínku ve výši 300 Kč. Z dodejky ze dne 7. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný byl upomínán k úhradě dlužného pojistného. Z upomínky ze dne 5. 3. 2020 bylo zjištěno, že ke dni 20. 2. 2020 toto pojištění z důvodu neplacení pojistného zaniklo a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužného pojistného ve výši 1 847 Kč. Z upomínky z 1. 4. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný tuto částku neuhradil, byl vyzýván ještě k úhradě dalších 300 Kč, tedy celkových 2 147 Kč. Z předžalobní výzvy z 26. 6. 2020 včetně poštovního podacího archu z téhož data bylo zjištěno, že ještě před podáním žaloby byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné částky. Z bilance k této pojistné smlouvy bylo zjištěno, že po podání žaloby žalovaný na této smlouvě uhradil ještě částku 1 547 Kč. 6. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný dluží na pojistném z pojistné smlouvy [číslo] částku 600 Kč. Mezi stranami tedy byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu ustanovení § 2758 a následujících o. z., přičemž žalobkyně jako pojistitel má právo na toto pojistné dle § 2782 odst. 1 o. z. Žaloba je tedy důvodná jak ohledně této částky, tak v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení, které byly požadovány pouze do doby sepisu žaloby a kapitalizovány na částku 117 Kč odpovídá prováděcímu vládnímu nařízení č. 142/1994 Sb. Soud proto zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky 717 Kč. 7. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud vycházel ohledně částky 1547 Kč z ustanovení § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř., neboť ohledně této částky byla žaloba podána důvodně a vzata zpět pouze pro chování žalovaného spočívající v úhradě dlužné částky. Ve zbytku řízení pak byla žalovaná plně úspěšná a má proto i v této části právo na náhradu nákladů tohoto řízení tentokrát ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni vznikly náklady řízení zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za čtyři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka a částečné zpětvzetí žaloby). Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o tzv. formulářovou, tedy vzorovou žalobu s plněním do 50 000 Kč, soud při stanovení výše náhrad z prvých třech úkonů vycházel z ustanovení § 14b) odst. 1 advokátního tarifu a na odměně za právní zastoupení přiznal 3 x 200 Kč dle bodu 1 tohoto ustanovení, k tomu tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b) odst. 5 advokátního tarifu. Za částečné zpětvzetí soud pak přiznal na odměně za právní zastoupení dle § 7 bod 3 advokátního tarifu 1 x 1000 Kč a k tomu paušální náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu 300 Kč. K těmto položkám pak náleží ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. 21% náhrada za DPH, neboť zástupkyně žalobkyně je plátkyní DPH, tedy 462 Kč, což s připočtením soudního poplatku 400 Kč představuje celkové náklady řízení 3 251 Kč.