1 C 193/2021-57 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce navrhl uložit žalovanému povinnost zaplatit mu částku 89 459 Kč s úrokem z prodlení a smluvním úrokem. Žalobu odůvodnil tím, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, je právním nástupcem společnosti [právnická osoba] Žalobce tvrdí, že jeho právní předchůdce uzavřel dne 24. 5. 2018 se žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo]. Žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 50 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků částku ve výši 47 989 Kč, jenž představuje úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 16 479 Kč s úrokovou sazbou 29 %, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 18 315 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 13 195 Kč, Kč. Celkovou částku se zavázal žalovaný uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 4 083 Kč, poslední splátka byla stanovena na 24. 5. 2020. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední platba byla uhrazena dne 10. 12. 2018. Žalovaný uhradil pouze částku 5 100 Kč, z toho 1 555,58 Kč na jistinu a 3 544,42 na částečnou úhradu poplatku. Ke dni postoupení pohledávek činila dlužná jistina 48 444,42 Kč a poplatek 41 014,58 Kč. V důsledku neuhrazení dlužné částky se ode dne 25. 5. 2020 úročí neuhrazená jistina 48 444,42 Kč úrokem ve výši 29 % dle smlouvy o úvěru. Dále se žalobce domáhá zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 8 117,13 Kč představujících úrok ve výši 29 % jdoucí z dlužné jistiny ve výši 48 444,42 Kč od 25. 5. 2020, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do data postoupení dne 18. 12. 2020, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 9 302,34 Kč představující úrok z prodlení ve výši 9,75 % z jistiny ve výši 48 444,42 Kč od 10. 1. 2019, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do data postoupení dne 18. 12. 2020. Dále se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení úroků ve výši 29 % z částky 48 444,42 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 9,75 % z částky 48 444,42 Kč od 18. 12. 2021 do zaplacení. 2. Žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce jako poskytovatel zápůjčky s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména výplatní pásky za poslední tři měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní / podnájemní smlouva. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů žalovaný stvrdil svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádostí o spotřebitelský úvěr. Žalovaný podpisem potvrdil, že před uzavřením smlouvy poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné po posouzení své schopnosti splácet zápůjčku. K výzvě soudu, aby žalobce doplnil skutková tvrzení a specifikoval, z jakých údajů ohledně příjmů a výdajů žalovaného právní předchůdce žalobce vycházel, na základě čeho a zda a čím tyto údaje ověřil, žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce ověřil majetkovou situaci žalovaného z pracovní smlouvy a dvou výplatních pásek. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Poskytovatel zápůjčky vycházel ze zjištění, že žalovaný je zaměstnán na plný pracovní úvazek jako provozní ve [právnická osoba] – [anonymizováno] s měsíčním příjmem 27 197 Kč, žije ve vlastním bytě či domě bez zástavy, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Vzhledem k výši zápůjčky pak dospěl k závěru, že schopnost žalovaného zápůjčku splácet je dostatečná. Právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného. 3. Žalovaný uvedl, že uznává dlužnou částku ve výši 89 459 Kč. Dále uvedl, že s ohledem na zdravotní stav ([anonymizována tři slova]) je pro něj složité najít přiměřené zaměstnání, jeho příjem je pouze občasný z příležitostných brigád. Není proto schopen hradit více než 1 000 Kč měsíčně. 4. V řízení se jedná o věc s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním občanem Slovenské republiky Česká republika i Slovenská republika jsou členy Evropské unie, proto je třeba věc posuzovat podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1215/2012 (dále jen Nařízení). V tomto případě byl žalovanému poskytnut bezúčelový úvěr, nejednalo se o úvěr účelově vázaný na koupi movitých věcí. Je proto třeba aplikovat článek 7 bod 1 písm. b) odrážku druhou Nařízení, podle kterého je příslušný soud dle místa na území členského státu, kde podle smlouvy byly nebo měly být služby (zde úvěr) poskytnuty. Tímto ustanovením je upravena mezinárodní příslušnost (pravomoc) i místní příslušnost soudu. Úvěry byly poskytnuty v [obec], v obvodu Okresního soudu ve Strakonicích, k projednání a rozhodnutí je proto příslušný právě Okresní soud ve Strakonicích. Rozhodné právo je pak určeno Nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), a to v čl. 3 a čl. 7. Základním určovatelem je volba stran, podle čl. 10 smlouvy o zápůjčce se smlouva a smluvní vztah řídí právem ČR. 5. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 24. 5. 2018 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] se jí zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání ve výši 16 479 Kč s úrokovou sazbou 29 %, odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 18 315 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 13 195 Kč, Kč. Celkovou částku se zavázal žalovaný uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 4 083 Kč, poslední splátka byla stanovena na 24. 5. 2020. 6. Žalovanému byla poskytnuta částka 50 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, jak soud zjistil ze smlouvy o zápůjčce. Účastníci sjednali úrok ve výši 29 %, RPSN bylo stanoveno na 107,4 %. Z karty zákazníka ze dne 24. 5. 2018 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je zaměstnán u [jméno] – [anonymizována dvě slova] ([země]) s čistým měsíčním příjmem ve výši 27 197 Kč, jako další čistý příjem domácnosti udal částku 27 000 Kč, měsíční výdaje žadatele byly odhadnuty na částku 7 500 Kč. Dále v kartě zákazníka žalovaný uvedl, že má jednu vyživovací povinnost. Žalovaný dle části karty zákazníka označené jako„ Ověřené dokumenty“ předložil pracovní smlouvu a výplatní plátky za měsíce březen a duben (bez určení roku). 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobcem dne 18. 12. 2020, účinné ke dni 5. 1. 2021, včetně přílohy (strana 2 seznamu postoupených pohledávek), je zřejmé, že pohledávka ze předmětné smlouvy o zápůjčce za žalovaným byla postoupena na žalobce. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 je zřejmé, že postoupení pohledávek ze smlouvy o zápůjčce bylo žalovanému oznámeno a žalovaný byl vyzván, aby uhradil do deseti dnů po obdržení dopisu částku 118 459 Kč. Z podacího lístku vyplývá, že oznámení o postoupení pohledávky zahrnující výzvu k úhradě bylo odesláno žalovanému dne 25. 1. 2021. Ve smyslu § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se tak má za to, že oznámení bylo žalovanému doručeno třetí pracovní den, tzn. 28. 1. 2021 Poslední den lhůty k plnění připadá na 7. 2. 2021. 8. Žalovaný dne 16. 8. 2019 písemně uznal dluh vůči žalobci ve výši 100 337,37 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] zavázal se jej uhradit ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně podle splátkového kalendáře pod ztrátou výhody splátek. 9. V právní rovině dospěl soud k závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2 390 a následující o.z. Žalovaný vystupoval při uzavření úvěrových smluv v pozici spotřebitele, proto se na předmětné úvěrové smlouvy vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobcova aktivní procesní legitimace je dána ustanovením § 1879 a násl. o. z. Soud se zabýval, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření uvedené smlouvy o zápůjčce. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěru schopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitel