1 C 46/2022-38 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce navrhl uložit žalované povinnost zaplatit mu částku 53 911,45 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 s účinností k témuž dni, je právním nástupcem společnosti [právnická osoba] Žalobce tvrdí, že jeho právní předchůdce uzavřel dne 7. 3. 2018 se žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva č. 1“), na základě níž byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutou půjčku splácet v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 2 015 Kč, poslední splátka byla stanovena na 7. 9. 2019. Žalovaná se zavázala zaplatit v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků částku ve výši 16 259 Kč, která představuje úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 901 Kč s úrokovou sazbou 29 %, odměnu za administrativní činnost a hotovostní osobní výběr ve výši 6 952 Kč a poplatku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 4 406 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední platba byla uhrazena dne 3. 5. 2018. Žalovaná do dne postoupení pohledávky uhradila částku 1 000 Kč, dlužná jistina ke dni postoupení činila 19 500 Kč a dlužný poplatek 14 161,45 Kč. Žalobce se domáhá úhrady celkové dlužné částky 33 661,45 skládající se z dlužné jistiny 19 500 Kč, dlužného poplatku ve výši 14 161,45 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 120,63 Kč představující úrok ve výši 29 % z částky 19 500 Kč od 8. 9. 2019, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 20. 1. 2020, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2 748,69 Kč představující úrok z prodlení ve výši 8,5 % z jistiny ve výši 19 500 Kč od 3. 6. 2018, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do data postoupení dne 20. 1. 2020, dále úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 19 500 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,5 % z jistiny ve výši 19 500 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. 2. Žalobce dále tvrdí, že jeho právní předchůdce uzavřel dne 20. 12. 2017 se žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva č. 2“), na základě níž byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutou půjčku splácet v 60 pravidelných týdenních splátkách po 469 Kč, poslední splátka byla stanovena na 13. 2. 2019. Žalovaná se zavázala zaplatit v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků částku ve výši 13 125 Kč, která představuje úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 683 Kč s úrokovou sazbou 29 %, odměnu za zpracování a doručení ve výši 4 130 Kč a poplatku za administrativní činnost 6 312 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední platba byla uhrazena dne 3. 5. 2018. Žalovaná do dne postoupení pohledávky uhradila částku 6 300 Kč, dlužná jistina ke dni postoupení činila 11 374,20 Kč a dlužný poplatek 8 875,80 Kč. Žalobce se domáhá úhrady celkové dlužné částky 20 250 skládající se z dlužné jistiny 11 374,20 Kč, dlužného poplatku ve výši 8 875,80 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 124,43 Kč představující úrok ve výši 29 % z částky 11 374,20 Kč od 14. 2. 2019, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 20. 1. 2020, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 665,06 Kč představující úrok z prodlení ve výši 8,5 % z jistiny ve výši 11 374,20 Kč od 11. 5. 2018, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do data postoupení dne 20. 1. 2020, dále úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 11 374,20 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,5 % z jistiny ve výši 11 374,20 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. 3. V řízení se jedná o věc s cizím prvkem, neboť žalovaná je státní občankou Slovenské republiky Česká republika i Slovenská republika jsou členy Evropské unie, proto je třeba věc posuzovat podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1215/2012 (dále jen Nařízení). V tomto případě byl žalované poskytnut bezúčelový úvěr, nejednalo se o úvěr účelově vázaný na koupi movitých věcí. Je proto třeba aplikovat článek 7 bod 1 písm. b) odrážku druhou Nařízení, podle kterého je příslušný soud dle místa na území členského státu, kde podle smlouvy byly nebo měly být služby (zde úvěry) poskytnuty. Tímto ustanovením je upravena mezinárodní příslušnost (pravomoc) i místní příslušnost soudu. Finanční prostředky byly poskytnuty ve Strakonicích, k projednání a rozhodnutí je proto příslušný právě Okresní soud ve Strakonicích. Rozhodné právo je pak určeno Nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), a to v čl. 3 a čl. 7. Základním určovatelem je volba stran, podle čl. 10 smlouvy o zápůjčce se smlouva a smluvní vztah řídí právem ČR. 4. K výzvě soudu žalobce doplnil skutečnosti týkající se posouzení úvěruschopnosti žalované. Uvedl, že jeho právní předchůdce s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (respektive zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny doklady uvedenými v části ověřené dokumenty. Teprve po vyhodnocení získaných informací byla se žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce. Současně si žalobce ověřil, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Právní předchůdce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení, která žalovaná uvedla v zákaznické kartě. Žalobce poukázal na to, že zejména u nižších půjček s kratší dobou splácení a s nižším rizikem porušení nelze po věřiteli oprávněně požadovat hluboké a rozsáhlé, ba až detektivní prověřování pravosti a pravdivosti žalovaným sdělených informací a předložených dokladů. Žalobce zdůraznil, že předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (tj. 1. 12. 2016) a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy. Před uzavřením úvěrových smluv právní předchůdce žalobce ověřoval, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení a majetkovou situaci žalované ověřoval z pracovní smlouvy a výplatních pásek. 5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 6. Ze Smlouvy č. 1 soud zjistil, že se jí společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 20 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání ve výši 4 901 Kč s úrokovou sazbou 29 %, odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 952 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 406 Kč, to v pravidelných 18 měsíčních splátkách po 2 015 Kč. Částka 20 000 Kč byla žalované poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy. Z historie splácení vyplynulo, že žalovaná uhradila 1 000 Kč. 7. Ze Smlouvy č. 2 soud zjistil, že se jí společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 15 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání ve výši 2 683 Kč s úrokovou sazbou 29 %, odměnou za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4 130 Kč a s poplatkem za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 3 312 Kč, to v pravidelných 60 týdenních splátkách po 469 Kč. Částka 15 000 Kč byla žalované poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy. Z historie splácení smlouvy je zřejmé, že žalovaná uhradila 6 300 Kč. 8. Ze zákaznické karty 7. 3. 2018 vztahující se ke Smlouvě č. 1 soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je zaměstnána jako dělnice u společnosti [právnická osoba] s čistým měsíčním příjmem ve výši 10 342 Kč, měsíční výdaje žalované byly odhadnuty na částku 3 000 Kč, když z toho interní splátky vůči poskytovateli úvěru činily 2 000 Kč. Uvedla, že bydlí v nájmu, nemá žádnou vyživovací povinnost a zápůjčku požaduje vzhledem k neočekávaným výdajům. Předložila pracovní smlouvu a 3 výplatní pásky. 9. Ze zákaznické karty ze dne 20. 12. 2017, která se váže ke smlouvě č. 2, vyplývá, že žalovaná uvedla tytéž skutečnosti, pokud jde o bydlení a počet vyživovaných osob. Uvedla, že její čistý měsíční příjem činí 10 400 Kč, což doložila výplatní páskou a pracovnou smlouvou. Výdaje odhadla na 4 000 Kč s tím, že nemá žádné zápůjčky u jiných společností. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobcem dne 20. 1. 2020, účinné k témuž dni, včetně přílohy (strany 51 a 35) seznamu postoupených pohledávek), je zřejmé, že pohledávky z předmětných smluv o zápůjčkách za žalovanou byly postoupeny na žalobce. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 je zřejmé, že postoupení pohle