1 C 42/2023-92 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou původně vůči žalované [celé jméno žalované] a žalované [celé jméno žalované] domáhala zaplacení částky 32 350 Kč s příslušenstvím. Ohledně [celé jméno žalované] bylo řízení zastaveno usnesením Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 25. května 2023 č.j. 1 C 42/2023-85, které nabylo právní moci dne 8. 7. 2023. Řízení je tedy aktuálně vedeno jen vůči žalované [celé jméno žalované]. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 32 350 Kč s tvrzením, že dne 12. 7. 2016 byl Okresním soudem v Domažlicích vydán rozsudek č.j. [číslo jednací], kterým byla žalovaná odsouzena za přečin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 trestního zákona, který spáchala tak, že [celé jméno žalované] po předchozí vzájemné domluvě se žalovanou [celé jméno žalované] uzavřela se žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] [PSČ] v úmyslu získat finanční prostředky pro žalovanou [celé jméno žalované] a její rodinu, u níž tehdy [celé jméno žalované] bydlela. [celé jméno žalované] byl vyplacen úvěr ve výši 70 000 Kč, a tuto částku předala žalované [celé jméno žalované] přesto, že obě věděly s ohledem na finanční situaci rodiny [příjmení], že úvěr splácený nebude, čímž způsobily žalobkyni škodu ve výši 70 000 Kč. Žalobkyně byla s nárokem na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Žalobkyni byla způsobena škoda ve výši nejméně 70 000 Kč, v mezidobí došlo k částečné úhradě dluhu a aktuální výše dluhu činí 32 350 Kč. Žalovaná přes výzvu žalobkyně ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodl podle ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení ústního jednání, neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřila přesto, že byla poučena o tom, že v případě nevyjádření se ve stanovené lhůtě bude soud předpokládat, že je s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto věc projednal a rozhodl pouze na základě listinných důkazů předložených účastníky, aniž by nařizoval jednání. 4. Z předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne 12. 7. 2016 č.j. [číslo jednací] byla žalovaná [celé jméno žalované] uznána vinnou přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 3 trestního zákoníku ve formě spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku, a to mimo jiné i za jednání popsané v bodě 2) citovaného rozsudku, které spočívalo v tom, že v přesně nezjištěné době dne [datum] po předchozí vzájemné domluvě se žalovanou uzavřela [celé jméno žalované] se žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] [PSČ], když se jednalo o finanční prostředky pro žalovanou [celé jméno žalované] a její rodinu, kdy částka byla vyplacena na účet [celé jméno žalované] a předána žalované [celé jméno žalované], a to přestože si žalovaná byla vědoma, že finanční situace jí nedovoluje hradit měsíční splátky, čímž byla způsobena žalobkyni škoda ve výši 70 000 Kč. Rozsudek ve vztahu k žalované [celé jméno žalované] nabyl právní moci dne [datum]. Žalobkyně byla se svým nárokem na náhradu škody odkázána tímto rozsudkem na řízení ve věcech občanskoprávních. 5. Ve smyslu § 135 odst. 1 o. s. ř. je soud vázán rozhodnutím soudu o tom, že byl spáchán trestný čin, a kdo jej spáchal. Soud je tedy vázán shora uvedeným rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne 12. 7. 2016 č.j. [číslo jednací], že žalovaná se dopustila trestného činu, jímž byla žalobkyni způsobena škoda ve výši 70 000 Kč. Skutečnost, že částka byla hrazena jen zčásti, když dlužná částka dosahuje 32 350 Kč, a že tedy v této části žalovaná neplnila, nebyla žádnými předloženými důkazy vyvrácena. 6. Podle § 2 894 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). 7. Podle § 2 952 o. z. hradí se skutečná škoda, a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). 8. Soud dospěl k závěru, že žalovaná se svým protiprávním jednáním, za které byla pravomocně uznána vinnou přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 3 trestního zákoníku ve formě spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku, způsobila žalobkyni škodu ve výši 70 000 Kč. Vzhledem k tomu, že škoda byla žalobkyní uhrazena jen zčásti, uložil soud žalované dle § 2 894 o. z. zaplatit žalobkyni dosud neuhrazenou částku 32 350 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., a přiznal žalobkyni, která byla plně úspěšná, náhradu nákladů řízení ve výši 11 491,60 Kč. Tato částka se skládá z odměny zástupce žalobkyně za zastupování ve výši 7 260 Kč za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen advokátní tarif), za převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby a sepis výzvy k plnění při odměně ve výši 2 420 Kč za 1 úkon právní služby dle § 7 bodu 5 advokátního tarifu. Soud přiznal žalobkyni dále 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, odst. 4 advokátního tarifu Náklady řízení tedy představují součet shora uvedených částek (8 160 Kč, vše zvýšené o náhradu za DPH ve výši 21 % v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH, a soudní poplatek ve výši 1 618 Kč). Náklady řízení tedy činí částku v celkové výši 11 491,60 Kč. Podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.