4 C 128/2024-50 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce navrhoval vydání rozhodnutí, podle něhož bude žalovaný povinen zaplatit mu částku 478 201,49 Kč s úrokem a zákonným úrokem z prodlení. V odůvodnění žalobu uvedl, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 530 000 Kč. Součástí smlouvy jsou Obchodní podmínky pro , Anonymizováno, spotřebitelské úvěry ze dne 1. 11. 2021. Před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru žalovanému byla jeho schopnost splácet poskytnutý úvěr ze strany žalobce posouzena s odbornou péčí v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Na základě obchodních podmínek pro , Anonymizováno, spotřebitelské úvěry jsou stanoveny podmínky, které je žalovaný povinen splnit před poskytnutím úvěru a dodržovat po celou dobu trvání jeho závazku vůči , Anonymizováno, ze smlouvy, přičemž žalovaný svým vlastnoručním podpisem stvrdil, že se s nimi seznámil a vyslovil s nimi svůj souhlas. Žalobce dále posuzoval schopnost žalovaného úvěr splácet, a to prověřením skutečnosti, že žalovaný nepodal návrh na povolení oddlužení, není s ním vedeno řízení, jehož důsledkem by bylo ztížení jeho schopnosti splácet závazky, omezení nakládání s vlastním majetkem nebo ztráta podstatné části majetku. Žalobce provedl kontrolu informací přes systém , Anonymizováno, , přes který zjistil, že žalovaný je bez úvěrové historie, a dále kontrolu přes systém SOLUS, ve kterém žalovaný neměl ke dni podání žádosti o úvěr evidované žádné aktuální závazky po splatnosti. Žalobce dále posoudil úvěruschopnost žalovaného též s ohledem na jeho životní náklady, když po jejich zohlednění byla platební kapacita pro poskytnutí úvěru dostatečná. Výše úvěru byla vyhodnocena na základě dlouhodobého vyhodnocení kreditních a debetních obratů na běžném účtu klienta, v rámci kterého byl stanoven. Výše splátky tak byla dle názoru žalobce adekvátní k tomu, aby žalovaný mohl předmětný závazek řádně splácet. Poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný dle Smlouvy zavázal splácet v měsíčních anuitních splátkách ve výši 8 038 Kč vždy 15. dne v měsíci počínaje 15. 12. 2021. Úroková sazba byla dle smlouvy sjednána na 9,90 % ročně. Přestože žalobce splnil veškeré své závazky vyplývající ze smlouvy a poskytl žalovanému finanční prostředky, žalovaný své povinnosti ze smlouvy řádně a včas neplnil a opakovaně se dostával do prodlení se splácením. Žalobce proto prohlásil veškeré závazky ze smlouvy za splatné. O konečné splatnosti byl žalovaný informován mimo jiné i dopisem – Oznámení o zesplatnění úvěru, který byl odeslán na doručovací adresu žalovaného. K datu konečné splatnosti, žalovaný svůj závazek vůči žalobci nesplnil, přestože jej žalobce opakovaně vyzýval k úhradě pohledávky s příslušenstvím. Žalobce tak po žalovaném požaduje zaplacení jistiny ve výši 478 201,49 Kč, úroku ve výši 51 584,43 Kč, který je tvořen úrokem ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za období od 14. 2. 2023 do 22. 4. 2024, úroku z prodlení ve výši 30 152,40 Kč, který je tvořen úrokem z prodlení ve výši zákonné sazby z dlužné jistiny a poplatků za období od 15. 2. 2023 do 22. 4. 2024. Dále žalobce požaduje úrok ve výši 8,05 %, ročně z částky 475 639,49 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z částky 478 201,49 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný prostřednictvím svého opatrovníka ve vyjádření uvedl, že v žalobě je postrádáno tvrzení, jaké částky byly žalovaným na úvěr splaceny. Dále uvedl, že je přesvědčen o tom, že ze strany žalobce nedošlo před uzavřením Smlouvy o úvěru k důslednému zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Například z žádosti o poskytnutí úvěru vyplývá, že nebyly zjišťovány údaje týkající se charakteru bydlení žalovaného, to je, zda bydlí v nemovitosti ve svém vlastnictví, v nájmu a podobně. Nebyly zřejmě zkoumány ani otázky jeho případných vyživovacích povinností a podobně. Taktéž se poskytovatel úvěru zřejmě spokojil pouze s tvrzením o tom, že žalovaný je zaměstnán, když však nebylo ověřováno, u jakého zaměstnavatele. Pokud jde o zjišťování výdajů žalovaného, jsou sice v žádosti o poskytnutí úvěru uváděny měsíční výdaje ve výši 4 000 Kč, když však o tomto se znalostí cen, výše nájmu atd. Lze důvodně pochybovat, když si nelze logicky představit, že by výdaje žalovaného měsíčně činily pouhých 4 000 Kč, včetně nákladů na bydlení, stravu, ošacení a podobně. Taktéž žalobce nepřikládá jakékoliv doklady, kterými by úvěruschopnosti žalovaného ověřoval, kdy z § 78 zejména odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá archivační povinnost poskytovatele úvěru. Pokud žalobce odkazuje pouze na výpisy z účtu žalovaného a transakční historii, má za to, že takovýto způsob ověřování úvěruschopnosti je nedostačující. Žalobu tak považuje za nedůvodnou.3. Žalobce následně uvedl, že před uzavřením Smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných o žalovaném, jakož i nahlédnutím do informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele dle § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Při uzavírání smluvního vztahu sděluje žalovaný žalobci sociodemografická data (například rodinný stav, vzdělání) a údaje o zaměstnání a svých příjmech a výdajích. Žalovaný odpovídá za aktuálnost a správnost sdělených údajů žalobci. Žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 20 500 Kč, pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů činí 4 000 Kč. Splátky úvěrů bez kreditních karet a kontokorentů nemá. Uvedené informace sdělené žalovaným pak žalobce ověřil v systému , Anonymizováno, a systému CRIF. Na základě výstupů z tohoto systému je patrné, že žalovaný nebyl vyhodnocen jako rizikový klient a byl mu tak úvěr včetně žádaného limitu schválen. Žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného též s ohledem na jeho finanční situaci a životní náklady. Úvěr byl schválen jako předschválený limit, který byl generován na základě dlouhodobého vyhodnocení kreditních a debetních obratů na běžném účtu číslo , č. účtu, žalovaného, v rámci kterého byl stanoven. V případech, kdy je žalobce schopný určit výši příjmů a výdajů na základě odborné kontroly finančních toků na běžném účtu klienta vedeném u žalobce a čestného prohlášení klienta o výši příjmů v žádosti o spotřebitelský úvěr, nevyžaduje žalobce zpravidla k posouzení úvěruschopnosti potvrzení o výši příjmů vystavené zaměstnavatelem klientů, jelikož toto potvrzení nepovažuje z dosavadní praxe za nejvhodnější objektivní zdroj informací a může být snadno předmětem podvodu. Potvrzení o výši příjmů lze vnímat jako náhradní podklad pro doložení příjmů v případech, kdy nelze doložit příjmy z bankovních účtů. Žalovaný měl vedený běžný účet číslo , č. účtu, přímo žalobcem. Kontrolou finančních toků na běžném účtu tak mohl žalobce snadno ověřit deklarovanou výši měsíčního příjmu a nadto rovněž výdajů žalovaného, a to za dostatečně dlouhou dobu před poskytnutím úvěru. Účet žalovaného nevykazoval žádné nestandardní transakce, které by indikovaly zvýšené riziko možnosti nedostát svým závazkům. Příjem žalovaného byl na základě transakcí na běžném účtu vypočten na částku 18 277 Kč, výdaje byly vypočteny ve výši 8 809 Kč. Platební kapacita žalovaného tak činila 9 468 Kč. Vzhledem k výši platební kapacity žalovaného byla splátka ve výši 8 038 Kč měsíčně dle názoru žalobce adekvátní k tomu, aby žalovaný mohl předmětný závazek adekvátně splácet. Dále žalobce v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného zkoumal zadluženost žalovaného, rizikovost žalovaného, dále byla ověřena risk KO kritéria a demografické a statistické informace. Žalobce uvedl, že dle jeho názoru povinnost posoudit úvěruschopnosti žalovaného byla řádně splněna. Dále žalobce uvedl, že žalovaný uhradil celkem 16 splátek v celkové výši 121 891,15 Kč za období od 15. 12. 2021 do 12. 4. 2023. Tyto platby byly ve výši 61 096,64 Kč započteny na obchodní úrok, ve výši 7 434 Kč na poplatky za pojištění, ve výši 54 360,51 Kč na dlužnou jistinu, čímž byla vyčerpaná částka 530 000 Kč ponížena na 475 639,49 Kč.4. Po provedeném dokazování bylo ze žádosti o poskytnutí úvěru zjištěno, že žalovaný žádá o poskytnutí úvěru ve výši 530 000 Kč, kde u účelu úvěru je uvedeno bez udání účelu/konsolidace. Uvedl zde, že je zaměstnán, jeho čistý měsíční příjem činí 20 500 Kč, pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěru 4 000 Kč, žádné splátky úvěru bez kreditních karet a kontokorentů nemá. Z vyhodnocení žádosti bylo zjištěno, že žalovanému byl žalobcem úvěr schválen, a to ve výši 530 000 Kč s tím, že schválená doba splatnosti je 96 měsíců. Je zde uvedeno, že systémem akceptovaná platební kapacita činí 9 468 Kč. Jedná se o standardní spotřebitelský úvěr s tím, že žalovaný bude úvěr čerpat jednorázově. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným dne 4. 11. 2021. Na základě této Smlouvy se žalobce zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 530 000 Kč s pevnou úrokovou sazbou 9,90 % ročně a žalovaný