1 C 27/2026-53 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně navrhla uložit žalovanému povinnost zaplatit částku 51 510 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s ním uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na základě níž byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 30 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky žalobkyně www. , Anonymizováno, .cz, na které si sám žalovaný vybral výši požadovaného úvěru a dobu splatnosti. Následně vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje a heslo pro přístup k jeho uživatelskému profilu, registrace byla dokončena zadáním zaslaného verifikačního SMS kódu do příslušného pole na webových stránkách žalobkyně, čímž byla Smlouva uzavřena. K ověření jím sdělených údajů byla žalobkyni poskytnuta fotokopie dokladu totožnosti žalovaného, současně žalovaný uhradil žalobkyni 1 Kč prostřednictvím bankovního účtu jakožto ověřovací platbu. Žalovaný se spolu s poskytnutou částkou zavázal uhradit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou, žalovaný se zavázal splácet každý měsíc nejpozději k 1. dni v měsíci úrok přirostlý za uplynuté období, s tím, že jistinu mohl splatit zcela nebo zčásti kdykoli za trvání Smlouvy. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Žalovaný řádně úvěr nehradil, čímž se dostal do prodlení, byl opakovaně upomínán, k zesplatnění úvěru poté došlo ke dni 5. 12. 2024. Žalobkyně požadovala po žalovaném uhradit částku 42 000 Kč představující nesplacenou jistinu 30 000 Kč a kapitalizované smluvní úroky za první měsíc doby čerpání úvěru ve výši 12 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 42 000 Kč od 6. 12. 2024 do zaplacení a částku 9 510 Kč představující kapitalizovanou smluvní pokutu za období od 6. 12. 2024 do 19. 10. 2025. Žalobkyně uvedla, že žalovaný neuhradil ničeho.2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila skutečnosti týkající se posouzení úvěruschopnosti žalovaného, uvedla, že byla provedena lustrace žalovaného ve veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI, BRKI. Odesláním žádosti o poskytnutí úvěru žalovaný prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem, potvrdil, že je schopen úvěr splatit, a že zvážil své možnosti úvěr hradit. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřována výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi příjmy a výdaji, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu. Příjmy a výdej žalovaného byly ověřeny třemi výpisy z účtu za období od ledna do července 2024.3. Žalovaný namítl neplatnost smlouvy z důvodu dostatečného neposouzení jeho úvěruschopnosti jako spotřebitele ze strany žalobkyně před uzavřením Smlouvy a z důvodu rozporu výše úroků s dobrými mravy. Žalovaný dále uvedl, že v době uzavření smlouvy trpěl závislostí na hazardu a je schopen hradit jistinu úvěru ve splátkách po 500 Kč, když před podáním žaloby uhradil částku 11 500 Kč.4. Žalobkyně podáním ze dne 11. 3. 2026 vzala žalobu částečně zpět, a to ohledně částky 9 510 Kč představující smluvní pokutu a ohledně částky 2 490 Kč představující jistinu, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 490 Kč od 6. 12. 2024 do zaplacení. Důvodem zpětvzetí byla skutečnost, že žalovaný před podáním žaloby zaplatil částku 12 000 Kč. Soud proto postupoval podle § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil.5. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , která byla uzavřena dne 2. 8. 2024 prostřednictvím internetových stránek žalobkyně, bylo sjednáno, že žalobkyně poskytne žalovanému peněžní prostředky až do výše 10 000 Kč, s opakovaným čerpáním. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou s tím, že Smlouva trvá do doby úplného splacení jistiny. Dále bylo Smlouvou sjednáno, že úvěr bude úročen úrokovou sazbou ve výši 40 % měsíčně, splácen bude každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období, a to nejpozději k 1. dni v měsíci s tím, že jistinu může žalovaný uhradit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání Smlouvy. RPSN bylo sjednáno ve výši 5 539,38 %, za předpokladu, že úvěr bude řádně hrazen. V případě prodlení žalovaného s úhradou byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, ohledně které je prodlení. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobkyně poskytla žalovanému celkem 30 000 Kč: dne 2. 8. 2024 částku 10 000 Kč a dne 4. 8. 2024 částku 20 000 Kč, jak rovněž vyplývá z potvrzení o provedených platbách , právnická osoba, ve spojení s výpisy z účtu žalovaného. Žalovaný uhradil před podáním žaloby částku 11 500 Kč, a to dne 25. 7. 2025 částku 10 000 Kč a dne 12. 9. 2024 částku 1 500 Kč, jak vyplývá z potvrzení o provedení transakce , právnická osoba, .6. K tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalovaného předložila žalobkyně výpisy z účtu žalovaného vedeného u , právnická osoba, . za období od 1. 1. 2024 do 31. 7. 2024. Z těchto výpisů je zřejmé, že mzda žalovaného se pohybovala v rozmezí 27 671 Kč a 37 500 Kč měsíčně, v lednu 2024 byly na účet žalovaného převedeny finanční prostředky v částce 375 646 Kč a z účtu odešlo 752 646,44 Kč. Mezi platby na účet žalovaného byly převody mezi účty žalovaného, značnou část přijatých plateb tvořily platby od provozovatele kurzových sázek společnosti , právnická osoba, . Za měsíc leden činily platby na účet žalovaného od společnosti , právnická osoba, . částku 313 767 Kč, a naopak platby z účtu žalovaného společnosti , právnická osoba, . dosahovaly 209 000 Kč, mezi příjmy byl úvěr ve výši 30 000 Kč přes platební bránu ThePay a mezi výdaji splátky úvěrů ve výši nejméně 11 936 Kč. Za měsíc únor platby na účet dosahovaly 948 317 Kč a z účtu 973 567,91 Kč, za měsíc březen 2024 platby na účet 246 374 Kč a z účtu 305 062,68 Kč, za měsíc duben 2024 na účet 325 263 Kč a z účtu 343 192,91 Kč, za měsíc květen 2024 byla na účet žalovaného převedeno celkem 329 351 Kč a z účtu bylo poukázáno 329 626,92 Kč, za měsíc červen 2024 platby na účet představovaly částku 246 514,52 Kč a z účtu 244 751,08 Kč a za měsíc červenec 2024 na účet přišlo celkem 220 311 Kč a z účtu byly provedeny platby celkem ve výši 200 428,63 Kč. Z výpisů z účtu je zcela zřejmé, že jen platby a výplaty kurzovních sázek společnosti , právnická osoba, . činily za uvedené období statisíce korun, jediným dohledatelným stálým pravidelným příjmem žalovaného byla mzda, další příjmy na účet plynuly ze sázek a dále z úvěrů (např. u společnosti , právnická osoba, , , právnická osoba, ., , právnická osoba, , , právnická osoba, ., , právnická osoba, ., , právnická osoba, ., , právnická osoba, . ad.).7. Ke svým aktuálním možnostem a schopnostem žalovaný předložil prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, z něhož vyplývá, že je ženatý, má dvě nezletilé děti narozené , rodné přijmení, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , manželka je na rodičovské dovolené, žalovaný pracuje. Výpisy z účtu žalovaný prokázal, že splácí další úvěry.8. Účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2 395 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný vystupoval při uzavření úvěrové smlouvy v pozici spotřebitele, proto se na předmětnou úvěrovou smlouvu vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud se zabýval, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření uvedené úvěrové smlouvy.9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěru schopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku při tom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Jako důsledek porušení uvedené povinnosti stanoví § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost smlouvy uzavřené v rozporu s povinností poskytovatele úvěru s tím, že spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčení lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je p