18 C 168/2021-15 — Okresní soud v Šumperku

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2.100 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2.100 Kč od 28. 8. 2019 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. V žalobě tvrdila, že žalovaná se žalobkyní uzavřely dne 3. 7. 2018 smlouvu o úvěru ve výši 17.700 Kč (skládající se z půjčené částky 10.000 Kč a souhrnného poplatku 7.700 Kč, který zahrnuje úročení půjčky 3.500 Kč, poplatek za administrativní činnost 2.000 Kč a odměnu obchodního zástupce za hotovostní inkaso splátek 2.200 Kč), podle které měla splácet týdně 295 Kč, a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmého dne od podpisu smlouvy vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Zaplacená částka 15.600 Kč se započetla v souladu s odst. 4 článku Splácení úvěru smluvních podmínek smlouvy na půjčenou jistinu v poměru 56. 497 % a v poměru 43. 503 % na souhrnný poplatek. Žalovaná částka 2.100 Kč se skládá z nesplacené půjčené jistiny (z každé splátky na jistinu započteno v poměru 56. 497 %) a z nesplacené části souhrnného poplatku (z každé splátky na souhrnný poplatek započteno v poměru 43. 503 % - souhrn úroku, poplatku za zpracování a doručení úvěru a poplatku za hotovostního inkasa splátek - týdenní výběr splátek v místě bydliště klienta). Částka nesplaceného souhrnného poplatku ke dni podání žaloby tedy představuje 913,50 Kč, přičemž úrok tvoří 415 Kč, poplatek za administrativní činnost (237,25 Kč), odměna obchodního zástupce z hotovostního inkasa splátek (261,25 Kč). Poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek, je tvořen zejména odměnou obchodního zástupce za hotovostní výběr týdenních splátek v místě bydliště žalovaného, dále nákladů na jízdy s tím spojené, dále na administrativní zpracování úvěru, zavedení do systému účtování, dále tisk a zhotovení dokumentů potřebných Smlouvy, atd. Nejedná se o sjednaný úrok, jedná se o poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek. V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec, se dle smluvních podmínek smlouvy o úvěru (konkrétně čl. "Následky porušení povinnosti Klienta") stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Podle platební historie ovšem žalovaná splácela nepravidelně, takže žalobce dosud uhrazenou částku žalovanou ve výši 15.600 Kč vydělil týdenní splátkou 295 Kč a vypočetl tak, kdy se žalovaná skutečně dostala do prodlení, pokud by splácela tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky žalobce by podle tohoto klíče nastala již ke dni 16. 7. 2019. Žalobce ovšem ve své žalobě požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatnosti smlouvy, tedy žalobce nechal uplynout celou lhůtu k zaplacení úvěru a jako datum splatnosti určuje 27. 8. 2019 a datum prodlení ke dni 28. 8. 2019. Pokud jde posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, žalobce provedl kontrolu v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra, kontrolu RČ dálkovým systémem společnosti [právnická osoba], kontrolu náhledem do záznamů insolvenčního rejstříku, kontrolu zaměstnání telefonicky, kontrolu platební historie klienta u jejich společnosti. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila v prohlášení učiněném v žalobě. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání. 4. Ve věci soud dospěl z předložených listin k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná a žalobkyně dne 3. 7. 2018 uzavřely smlouvu o úvěru a žalobkyně téhož dne vyplatila žalované v hotovosti částku 10.000 Kč, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala žalobkyni zaplatit kromě částky 10.000 Kč úrok 3.500 Kč, poplatek za zpracování a doručení úvěru 2.000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 2.200 Kč. Celková výše, kterou se žalovaná zavázala zaplatit, činila 17.700 Kč. Úvěr byl poskytnut jako hotovostní bezúčelový. Zápůjční úroková sazba byla sjednána 66 % ročně. Žalovaná se zavázala zaplatit uvedenou částku v 60 týdenních splátkách po 295 Kč. První splátka měla být uhrazena dne 10. 7. 2018. Žalobkyně prověřovala schopnost žalované splatit poskytnutý úvěr na základě informací sdělených žalovanou, zaznamenaných v evidenční kartě klienta, že počet vyživovaných osob v domácnosti je jedna, počet vyživovaných osob jedna, typ bydlení vlastník, že je rozvedená, příjem tvoří starobní důchod ve výši 10.858 Kč, za inkaso že platí 4.420 Kč a jiné výdaje má 400 Kč. Žalovaná v evidenční kartě podepsala, že byly ověřeny dokumenty občanský průkaz, výpisy z bankovního účtu (3x), výměr důchodu. Žalovaná dle smlouvy plnila, když zaplatila v roce 2018 v kalendářním týdnu 28 1.300 Kč, v 33. týdnu 1.300 Kč, v 38. týdnu 1.300 Kč, v 42. týdnu 1.300 Kč, v 47. týdnu 1.300 Kč, v roce 2018 v kalendářním týdnu 3 zaplatila 1.300 Kč, v 7. týdnu 1.300 Kč, ve 12. týdnu 1.300 Kč, v 16. týdnu 1.300 Kč, v 16. týdnu 1.300 Kč, v 31 týdnu 1.300 Kč, v 34. týdnu 1.300 Kč, ve 44. týdnu 1.300 Kč, tj. celkem 15.600 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne 30. 11. 2020, předanou k poštovní přepravě doporučeně dne 30. 11. 2020. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, která je svým charakterem zároveň spotřebitelským úvěrem ve smyslu ustanovení § 2 ZSÚ. Před uzavřením smlouvy žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, když si od žalobkyně vyžádala doklad o výši důchodu a výpisy z účtu, což žalovaná stvrdila podpisem na evidenční kartě. Tuto skutečnost žalovaná v řízení nezpochybnila. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované neúčelový úvěr ve výši 10.000 Kč a tuto povinnost splnila. Žalovaná se naopak zavázala tuto částku spolu s úrokem ve výši 3.500 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 2.000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.200 Kč, celkem tedy částku 17.700 Kč, zaplatit v 60 týdenních splátkách po 295 Kč. Žalovaná zaplatila částku 15.600 Kč. Bylo dále pouze na žalované, aby tvrdila a prokázala, že částku, k jejímuž zaplacení se zavázala, splatila, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaná neučinila. Soud proto shledal žalobu důvodnou, a to včetně požadovaného úroku z prodlení, na který žalobkyni vznikl nárok v souladu s ustanovením § 1970 o. z., ode dne následujícího po d