208 C 14/2019-106 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení výše uvedené částky s tím, že jí úřad práce sehnal zaměstnání u žalovaného. Od doby jejího nástupu do zaměstnání jí žalovaný nedal žádnou výplatní pásku a nevyplatil žádnou výplatu, že oni na to nehrají. Dále jí zřejmě ani neplatil výživné a další pohledávky dané soudem. Musela tedy dát výpověď a nyní je na neschopence. Pracovní smlouvu uzavřela s žalovaným 25. 6. 2018. Mzda byla sjednána ve výši 12.500 Kč hrubého. Do zaměstnání nastoupila 1. 7. 2018. Mzda jí nebyla oficiálně vyplacena za období od 1. 7. 2018 do 31. 3. 2019. Zaměstnání se vykonávalo na [anonymizována dvě slova] a [jméno] [příjmení] ve [obec]. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném uhrazení mzdy za období od 1. 7. 2018 do 31. 3. 2019 v celkové výši 130.793 Kč včetně úroku z prodlení ve výši 0,6 % měsíčně od nevyplacení výplaty, tedy od 1. 7. 2018. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že tvrzení žalobkyně není pravdivé. Je pravdou, že na základě pracovní smlouvy ze dne 25. 6. 2018 měla žalobkyně s účinností od 10. 7. 2018 pracovat jako pomocná síla v kuchyni a jako pokojská v [anonymizována dvě slova]. Žalovaný jí poskytl v [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ubytování, kde pro sebe měla svůj pokoj s příslušenstvím, celodenní stravu a pití zdarma. Pravdou je, že žalobkyně nebyla moc dobrou pracovnicí, často byla v pracovní neschopnosti, brala si volno a odmítala dělat některé pomocné úklidové práce při přestavbě [anonymizována dvě slova]. Dne 31. 1. 2019 žalobkyně dala výpověď z pracovního poměru dle § 50 odst. 3 zákoníku práce, tedy bez uvedení důvodu s tím, že pracovní poměr jí končí dnem 31. 3. 2019. Žalovaný jako zaměstnavatel výpověď přijal dne 31. 1. 2019. Není tedy pravda, že žalobkyně dala výpověď proto, že jí žalovaný neplatil mzdu. Pokud by to byla pravda, mohla ukončit pracovní poměr ve zkušební době nebo okamžitě ukončit pracovní poměr dle § 56 odst. 1, písm. b) zákoníku práce, což neučinila. Od 18. 3. 2019 je žalobkyně v pracovní neschopnosti. Nevyzvedla si zápočtový list, ani neodevzdala klíče od svého pokoje, který obývala. K tomu jí žalovaný, jeho žena i provozní paní [celé jméno svědkyně], několikrát vyzývali SMS zprávami. Následně ji žalovaný vyzval dopisem ze dne 4. 9. 2019, který žalobkyně převzala 12. 9. 2019, avšak bezvýsledně. Je pravdou, že žalobkyně na žalovaného poslala kontrolu Inspektorátu práce, ale ta žádné pochybení týkající se žalobkyně, co se týče nevyplácení mzdy, neshledala. Pouze bylo zjištěno, že jí do konce dubna 2019, od jejího ukončení pracovního poměru 31. 3. 2019, nevyplatil 3 dny nevyčerpané dovolené. Žalobkyně si vybírala mzdu každý měsíc zálohami po částkách 500 Kč, 1.000 Kč nebo 2.000 Kč, dle potřeby. Zbytek peněz, který jí zůstal, obdržela vždy v hotovosti od žalovaného nebo od provozní paní [celé jméno svědkyně]. Její čistá mzda dle pracovní smlouvy činila v 7/ 2018 částku 10.695 Kč, v 8/ 2018 částku 10.674, v 9/ 2018 částku 12.744 Kč, v 10/ 2018 částku 14.814 Kč, v 11/ 2018 částku 12.744 Kč, v 12/ 2018 částku 13.099 Kč, v 1/ 2019 částku 11.710 Kč, v 2/ 2019 částku 11.710 Kč a v 3/ 2019 částku 6.426 Kč čistého. Tyto peníze žalobkyně dostala. 3. Pracovní smlouvou datovanou 25. 6. 2018, uzavřenou mezi žalobkyní jako zaměstnancem a žalovaným jako zaměstnavatelem, má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena uvedená pracovní smlouva, na základě které mezi nimi vznikl pracovní poměr se sjednaným druhem práce pomocná síla v kuchyni, pokojská, místem výkonu práce [anonymizována dvě slova], dnem nástupu do zaměstnání 1. 7. 2018 a to na dobu neurčitou s týdenní pracovní dobou v rozsahu 40 hodin, a to nerovnoměrně dle potřeby. Dále bylo sjednáno, že mzda se bude vyplácet hotově, výplatní termín je 20. den v měsíci a mzda bude ve výši 12.500 Kč hrubého. Byla také sjednána 3 měsíční zkušební doba. 4. Listinou nazvanou„ výpověď z pracovního poměru“, datovanou 31. 1. 2019, má soud za prokázané, že žalobkyně dala výpověď z výše uvedeného pracovního poměru. Ve výpovědi uvedla, že ji dává v souladu s § 50 odst. 3 zákoníku práce a pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba činí dva měsíce počínaje dnem 31. 1. 2019 a pracovní poměr tak skončí 31. 3. 2019. Uvedenou výpověď žalovaný převzal dne 31. 1. 2019. 5. Výzvou datovanou 4. 9. 2019 a dokladem o doručení má soud za prokázané, že žalovaný výzvou datovanou 4. 9. 2019, která byla žalobkyni doručena 12. 9. 2019, vyzýval žalobkyni k tomu, aby se v co nejkratší době dostavila na adresu [obec a číslo] z důvodu odevzdání klíčů od pokoje a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který jako zaměstnanec obývala celou dobu pracovního poměru. Dále aby přišla a vyzvedla si potřebné písemnosti a ostatní náležitosti potřebné k ukončení pracovního poměru. 6. Mzdovými listy žalobkyně má soud za prokázané, že za červenec 2018 jí náležela hrubá mzda ve výši 12.523 Kč (10.695 Kč čistého), za srpen 2018 ve výši 12.500 Kč (10.674 Kč čistého), za září 2018 ve výši 15.500 Kč (12.744 Kč čistého), za říjen 2018 ve výši 18.500 Kč (14.814 Kč čistého), za listopad 2018 ve výši 15.500 Kč (12.744 Kč čistého), za prosinec 2018 ve výši 16.017 Kč (13.099 Kč čistého), za leden 2019 ve výši 14.000 Kč (11.710 Kč čistého), za únor 2019 ve výši 14.000 Kč (11.710 Kč čistého) a za březen 2019 ve výši 7.221 Kč (6.426 Kč čistého). 7. Výpověďmi svědků [celé jméno svědkyně], [jméno] [příjmení], [celé jméno svědka], [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], má soud za prokázané, že žalovaný výše uvedené mzdy za období od července 2018 do března 2019 žalobkyni zaplatil. Svědkyně [celé jméno svědkyně] mimo jiné uvedla, že pracovala jako provozní na [anonymizována dvě slova] ve [obec]. Výplatu mezd měla z 90 % na starosti a veškeré mzdy se vyplácely zásadně v hotovosti jejím prostřednictvím. U žalobkyně byla mzda vyplácena i formou záloh přičemž se stávalo, že v podstatě veškerá mzda ji byla vyplacena právě těmito zálohami. Také jí byly vypláceny odměny. Mzdu ji svědkyně vyplácela na základě evidence v počítači, kde se evidoval i alkohol a cigarety, které si žalobkyně brala v průběhu pracovní doby. Tato evidence se vedla vždy na konkrétní měsíc a poté se z počítače vymazala. Za celý měsíc se to pak vyúčtovalo. Žalobkyně měla u žalovaného zdarma ubytování a jídlo. V prosinci 2018 došlo k tomu, že žalovaná odmítla práci s tím, že si bere dovolenou. Na tuto dovolenou jí byla zaměstnavatelem vyplacena částka 5.000 Kč jako odměna za to, že předtím dobře pracovala. Z dovolené pak přiletěla 22. 12. 2018 a hned 23. 12. 2018 poslala svědkyni [příjmení], že ze zdravotních důvodů nemůže 25. 12. 2018 nastoupit do zaměstnání. Dne 26. 12. 2018 do zaměstnání nastoupila a 7. 1. 2019 dala výpověď ze zdravotních důvodů. Svědkyně dále uvedla, že žalobkyně byla drogově závislá, a když ji vyzývali po skončení pracovního poměru, aby vrátila klíče od pokoje, kde bydlela a vyzvedla si zápočtový list, tak na toto nereagovala, resp. svědkyni sdělila, že nemá peníze ani na cestu, aby si zápočtový list vyzvedla. Když jí pak svědkyně osobně byla navštívit, aby vyzvedla klíč a předala zápočtový list, tak jí žalobkyně ani neotevřela. Svědkyně dále uvedla, že veškeré mzdy byly žalobkyni žalovaným řádně vyplaceny a jejich výplatu ať již formou záloh nebo běžnou mzdou zajišťovala přímo ona. Výplatnice byly volně přístupné k podpisu. Zálohy svědkyně vyplácela žalobkyni bez vyžadování podpisu, neboť takto to bylo u žalovaného zvykem. Že měla žalobkyně exekuce, se žalovaný dozvěděl až ze zprávy od soudu, neboť žalobkyně to při svém nástupu neuvedla. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že u žalovaného pracoval 4 roky jako číšník na [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kde jeho pracovní poměr skončil v létě 2020 O vyplácení mzdy žalobkyni nic konkrétního nevěděl, ale uvedl, že byl dvakrát nebo třikrát požádán paní [celé jméno svědkyně], provozní, jestli by nemohl žalobkyni předat zálohu na mzdu s tím, že si to s ní pak vyřídí. Maximálně to byla tisícikoruna, spíše dvě pětistovky. Mohla to být dvakrát pětistovka a jednou tisícovka. Kdy to bylo, si nepamatoval. Tyto zálohy předal žalobkyni jen tak, bez jakéhokoliv podpisu či jiného potvrzení o převzetí. On sám dostával mzdu od žalovaného vždy v hotovosti, nějaké výplatnice podepisoval, ale od žalovaného nebyl jeho podpis vyžadován. Mzda byla svědkovi vyplácena panem [celé jméno svědka], spolumajitelem hotelu, výplatnici někdy podepsal a někdy ne. Za celou dobu, co pracoval u žalovaného, se mu nestalo, že by nedostal mzdu nebo její část a nikdy nedošlo ani k nějakému zpoždění výplat. Jídlo a ubytování měl u žalovaného jako zaměstnanec zdarma. Svědek [celé jméno svědka], spoluvlastník nemovitosti a podniku s žalovaným, uvedl, že všichni zaměstnanci mzdu pravidelně dostávali. Žalobkyni vyplácel žalovaný, případně za provoz paní [celé jméno svědkyně]. Žalobkyně měla ubytování na hotelu [jméno] [příjmení], kde měla otevřený účet. Výplatnice zpravidla dorazily později, než zaměstnanci dostali výplatu, takže se většinou podpis na ně ne