7 C 201/2019-31 — Okresní soud v Šumperku

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není přípustné odvolání. 2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 4.900 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 7. 9. 2018 do zaplacení ve výši 8,05 %, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 423,63 Kč a částky 1.920,80 Kč představující smluvní pokutu. Podáním doručeným Okresnímu soudu v Šumperku dne [datum] vzala žalobkyně žalobu v rozsahu částky 423,63 Kč a částky 1.920,80 Kč zpět, proto soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] v tomto rozsahu řízení částečně zastavil. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tvrdila, že na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], byl žalovanému poskytnut bezhotovostním převodem na jeho účet úvěr v částce 4.900 Kč, který se žalovaný zavázal splatit do dne [datum]. Žalovaný úvěr do dne jeho splatnosti nesplatil. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce, avšak bezvýsledně. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný. 4. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Soud dospěl po provedení důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], poukázala na účet žalovaného částku ve výši 4.900 Kč. Žalovaný na poskytnuté plnění ničeho nevrátil. Právní předchůdkyně žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni, která žalovaného marně vyzývala k úhradě dlužné částky. 6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostním převodem na jeho účet částku ve výši 4.900 Kč. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uvedenou částku nevrátil. Právní předchůdkyně žalobkyně následně postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni. Žalovaný do dnešního dne žalobkyni ničeho neuhradil. Soud tak uložil žalovanému povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 4.900 Kč, a to včetně úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 7. 9. 2018 do zaplacení podle § 1970 o. z., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku. Soud nárok žalobkyně na zaplacení shora uvedené částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. 9. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl soudem vydán elektronický platební rozkaz, doměřil soud žalobkyni doplatek soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši 600 Kč dle Položky 2, bodu 2. sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, když dle Položky 1, bodu 1, písm. a) sazebníku činí soudní poplatek 1.000 Kč, avšak uhrazeno dosud bylo pouze 400 Kč. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4.900 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 11. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení jiné lhůty k zaplacení nebo pro povolení splátek neshledal žádné důvody.