8 C 175/2020-19 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení výše uvedené částky s tím, že Žalobce jako věřitel prostřednictvím mandatáře a žalovaný jako dlužník spolu uzavřeli, na základě žádosti žalovaného o uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum], smlouvu o úvěru [číslo]. Jak je v žádosti o uzavření smlouvy uvedeno, nedílnou součástí Smlouvy jsou Obchodní podmínky (dále jen„ Podmínky“). K uzavření smlouvy došlo v souladu s čl. 1 odst. 2. Podmínek akceptací žádosti ze strany žalobce prostřednictvím prodejce. Úvěr byl poskytnut ve výši 23.990 Kč, částka byla dne [datum] převedena na účet prodejce. Podle čl. 3 odst. 1. Podmínek a žádosti ze dne [datum] bylo současně dohodnuto, že žalovaný má povinnost čerpanou částku splácet ve formě 12 pravidelných měsíčních splátek ve výši [částka] od [datum] splatných vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce. Měsíční splátky byly sjednány jako pevné a neměnné po celou dobu trvání úvěrové smlouvy. V měsíční splátce je obsažena jistina a úrok. V průběhu trvání smlouvy [číslo] žalovaný přestal hradit žalobci pravidelné splátky, a to od splátky splatné [datum], tzn. již od 7. měsíční splátky. Žalovaný porušil svou povinnost řádně a včas splácet předepsané splátky (tj. povinnosti dle čl. 3 odst. 1. Podmínek). Konkrétně jde o prodlení s těmito splátkami: [částka] splatných dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum]. K úhradě dluhu byl žalovaný žalobcem upomínán pod hrozbou ukončení a sesplatnění dané smlouvy, avšak bezvýsledně. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou sjednaného plnění způsobem uvedeným v čl. 5. odst. 3. a 5. Podmínek, žalobce sdělil žalovanému dopisem ze dne [datum], že v souladu s ustanovením čl.5 odst. 3. a 5. Podmínek došlo k ukončení Smlouvy a sesplatnění všech pohledávek žalovaného vyplývajících ze Smlouvy, a to ke dni [datum]. Žalovaný byl žalobcem vyzván k úhradě veškerých závazků ze smlouvy vyplývajících, avšak bezvýsledně. Úrok z prodlení proto požaduje od prvního dne následujícího měsíce od uplynutí termínu k úhradě. Žalovaný dosud uhradil částku ve výši 18.128 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou plnění (jeho části) vyplývajícího z úvěrové smlouvy byl dle čl. 5. Odst. 1. smluvních podmínek sjednán v neprospěch žalovaného úrok z prodlení, který byl vyúčtován dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, a to od 1. dne následujícího měsíce, kdy měl žalovaný uhradit. Žalobce tedy požaduje úrok z prodlení z dlužné částky ode dne [datum]. Žalobce vyzval žalovaného předžalobní upomínkou, aby nejpozději do 7 dnů ode dne odeslání předžalobní upomínky uhradil dlužnou částku s příslušenstvím na účet žalobce. Žalovaný však do dnešního dne ničeho neuhradil, proto se žalobce domáhá svého oprávněného nároku touto žalobou. Specifikace dlužné částky: splátky splatné do sesplatnění 6.279 Kč, jistina v důsledku zrušení úvěrové smlouvy 7.015,96 Kč, smluvní pokuta v důsledku zrušení úvěrové smlouvy 1.339,64 Kč, přefakturace nákladů spojených s vymáháním 1.258,40 Kč, dluh ke dni podání žaloby tedy činí 15.893 Kč. Částka [částka] představuje následující splátky splatné do sesplatnění a žalovaným neuhrazené, neboli splátky, se kterými se žalovaný dostával do prodlení: a) [částka] jako splátka splatná ke dni [datum], b) [částka] jako splátka splatná ke dni [datum], c) [částka] jako splátka splatná ke dni [datum]. Náklady spojené s vymáháním ve výši [částka] byly určeny dle faktury vymáhací agentury. Na smluvní pokutu v důsledku zrušení úvěrové smlouvy ve výši [částka] vzniká žalobci nárok v okamžiku, kdy se žalovaný dostane do prodlení s více jak třemi splátkami, následkem čehož dojde k sesplatnění všech závazků (ve smyslu ustanovení smlouvy a čl. 5. odst. 2. obchodních podmínek). Tato smluvní pokuta je požadována v sazbě 0,1 % denně z částky [číslo] K od [datum] ke dni podání žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Úvěrovou smlouvou č. SU [číslo] datovanou [datum], mandátní smlouvou č. U [číslo] datovanou [datum], formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a úvěrovými podmínkami žalobkyně, má soud za prokázané, že mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena uvedená smlouva o úvěru, jejímž předmětem byla částka 23.990 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit ve dvanácti měsíčních splátkách po 2.532 Kč, přičemž první splátka byla splatná [datum]. V rámci prověřování úvěruschopnosti žalobkyně zjistila, že žalovaný byl zaměstnán jako kvalifikovaný dělník u [právnická osoba] na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem [částka], byl svobodný a bydlel u známých nebo příbuzných s výdaji na bydlení ve výši [částka] měsíčně. V čl. 5 úvěrových podmínek bylo sjednáno, že ocitne-li se úvěrovaný v prodlení s placením měsíční splátky či jiné dlužné částky, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu, jejíž výše je stanovena ve smlouvách a zůstává po celou dobu trvání smluvního vztahu neměnná. Uplatněná smluvní pokuta nepřesáhne 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení s plněním peněžní povinnosti. 4. Potvrzením o poskytnutí/proplacení úvěru ze dne [datum] a přehledem plateb pro smlouvu č. SU [číslo], má soud za prokázané, že žalovaný výše uvedený úvěr čerpal, řádně však tento úvěr nesplácel a dluží žalobkyni částku [částka], která se skládá ze splátek splatných do zesplatnění ve výši [částka], jistiny v důsledku zrušení úvěrové smlouvy ve výši [částka], smluvní pokuty v důsledku zrušení úvěrové smlouvy ve výši [částka], představující 0,1 % denně z částky [částka] za období od [datum] do [datum]. Dále žalobkyni dluží částku [částka] představující náklady spojené s vymáháním pohledávky. 5. Zesplatněním pohledávky datovaným [datum] a poštovní dodejkou, má soud za prokázané, že žalobkyně předmětnou pohledávku z výše uvedené úvěrové smlouvy zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. 6. Předžalobní upomínkou datovanou [datum] a poštovním podacím archem České pošty, má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě předmětné částky. 7. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto věc posuzoval dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), účinném od 1. 12. 2016, s ohledem na datum uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru. 8. Podle § 2395 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 10. Podle § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 11. Podle § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 12. Podle § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 13. Podle § 1802 občanského zákoníku mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 14. Podle § 1803 občanského zákoníku má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. 15. Podle § 1804 občanského zákoníku úroky se platí v téže měně jako hlavní dluh (jistina). 16. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 17. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvn