8 C 76/2014-198 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení, že okamžité skončení pracovního poměru žalobkyně u žalované založeného pracovní smlouvou ze dne 1. 12. 2010, k němuž došlo ze strany žalované dne 28. 2. 2014 z důvodu uvedeného v § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, je neplatné s tím, že na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 12. 2010 byla žalobkyně u žalované zaměstnána na pozici prodavačka – skladnice s místem výkonu práce [obec] a dnem nástupu do práce 1. 12. 2010. Z popisu pracovní funkce žalobkyně vyplývá, že v oblasti provozní disponovala těmito oprávněními a odpovědnostmi: telefonické a faxové objednávky, přímý prodej, drobné reklamace odběratelů a doprodej zboží. Přímým nadřízeným žalobkyně byl vedoucí provozu. Důvod okamžitého zrušení svého pracovního poměru považuje žalobkyně za zcela neadekvátní, když se rozhodně vytýkaného jednání, tj. neodvedení tržby za měsíc 9/ 2013 ve výši 600.000 Kč, nedopustila a okamžité zrušení pracovního poměru proto považuje za neplatné. Rovněž zjištění údajné chybějící tržby ve výši cca 600.000 Kč za měsíc září 2013 zaměstnavatelem až v únoru 2014 považuje žalobkyně za poněkud zvláštní, a z tohoto důvodu rovněž z procesní opatrnosti namítá možné nedodržení subjektivní lhůty pro okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem. Přípisem ze dne 17. 3. 2014 žalobkyně v souladu s § 69 odst. 1 zákoníku práce oznámila žalované, že trvá na tom, aby ji nadále zaměstnávala, což však žalovaná přípisem ze dne 26. 3. 2014 odmítla. 2. Žalovaná nárok žalobkyně uvedený v žalobě neuznává s tím, že žalobkyně k ní nastoupila jako prodavačka, přičemž jako prodavačka měla na starosti i pokladnu na pracoviště [anonymizována dvě slova] [příjmení] v [obec]. Jedná se o velkosklad potravin, kde si vedoucí a majitelé drobných prodejen a restaurací objednají potravinářské zboží, které si sami odvezou. Žalobkyně ve své funkci vystavovala faktury za odebrané zboží a inkasovala úhrady zboží v hotovosti. Žalované se podařilo rozkrýt, že si žalobkyně přijaté hotové peníze ponechávala pro vlastní potřebu, přičemž nadřízeným tvrdila, že se předmětná hotovost nachází na pokladně. Vzhledem k tomu vše účetně sedělo. Až koncem roku 2013 údajný zůstatek na pokladně překročil milion korun a žalobkyně byla vyzvána p. [příjmení] (účetní žalované) k odvodu veškeré hotovosti do banky. Žalobkyně vystavila doklady na odvod peněz, nicméně tyto se na účtu žalované neobjevily, přestože žalobkyně trvala na tom, že peníze v bance uložila. Poté byla provedena mimořádná pokladní kontrola, kdy bylo zjištěno manko ve výši 1.173.064,00 Kč a následně bylo podáno trestní oznámení a byl okamžitě zrušen pracovní poměr s žalobkyní. Žalovaná se nechala vypracovat odborné„ Vyjádření k předložené evidenci tržeb prodejny [anonymizováno] [obec]“ daňovým poradcem [jméno] [příjmení], kde je podrobně popsán mechanismus celé zpronevěry. V předmětné věci je vedeno šetření Policií ČR, Oddělením hospodářské kriminality v [obec], pod [číslo jednací]. 3. Pracovní smlouvou datovanou 1. 12. 2010 a uzavřenou mezi žalobkyní jako zaměstnancem a žalovanou jako zaměstnavatelem, popisem pracovní funkce datovaným 1. 12. 2010 a dohodami datovanými 1. 1. 2012, 1. 7 2012 a 20. 11. 2012, má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena pracovní smlouva, na základě které mezi nimi vznikl pracovní poměr se sjednaným druhem práce prodavačka, skladnice, místem výkonu práce [obec], datem nástupu do práce 1. 12. 2010 a to na dobu určitou do 31. 12. 2011. V popisu pracovní funkce ze dne 1. 12. 2010 pak je u žalobkyně uvedeno, že v rámci pravomoci a odpovědnosti v oblasti provozní, jí přísluší telefonické a faxové objednávky, přímý prodej, drobné reklamace odběratelů a doprodej zboží. Doba trvání pracovního poměru byla uvedenými dohodami postupně prodlužována až na dobu neurčitou. 4. Dohodou o hmotné odpovědnosti datovanou 1. 12. 2010 a uzavřenou mezi žalobkyní jako zaměstnancem a žalovanou jako zaměstnavatelem, má soud za prokázané, že mezi nimi byla uzavřena uvedená dohoda, na základě které žalobkyně jakožto prodavačka převzala hmotnou odpovědnost za hodnoty, které jí byly svěřeny na základě inventurního zápisu ze dne 1. 12. 2010 a které následně převezme v době trvání této dohody a dále se zavázala všechny takto přijaté hodnoty řádně a průběžně vyúčtovat a udělat vše, aby nevznikaly škody na svěřeném majetku. Dále se žalobkyně zavázala písemně upozornit bez prodlení svého nadřízeného na všechny nedostatky, které by znemožňovaly správně vykonávat žalobkyni její funkci spojenou s hmotnou odpovědností, a to písemně. Žalovaná jakožto zaměstnavatel se pak zavázala vytvořit a dodržovat takové pracovní podmínky, které by žalobkyni umožňovaly řádně vykonávat funkci spojenou s hmotnou odpovědností. 5. Listinou nazvanou„ okamžité zrušení pracovního poměru dle § 55 ZP“, datovanou 24. 2. 2014 a dokladem o doručení zásilky má soud za prokázané, že dne 28. 2. 2014 byla žalobkyni doručena uvedená listina od žalované, ve které je mimo jiné uvedeno, že pro závažné porušení pracovní kázně vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané funkci žalovaná s žalobkyní ruší okamžitě pracovní poměr ke dni 28. 2. 2014. Dále je v uvedené listině uvedeno, že den 12. 2. 2014 byla na provozně [anonymizováno] [obec] provedena mimořádná inventura. Na místě bylo prokázáno, že za měsíc 9/ 2013 žalobkyně neodvedla tržbu ve výši cca 600.000 Kč. Výsledkem inventury byl schodek ve výši 1.080.130 Kč. Žalovaná jako zaměstnavatel v tomto spatřuje závažné porušení pracovních povinností žalobkyně. 6. Dopisem datovaným 17. 3. 2014 má soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce sdělila žalované, že uvedené okamžité zrušení pracovního poměru považuje za neplatné a nadále trvá na dalším zaměstnávání. 7. V rámci zjišťování skutkového stavu věci soud v rámci dokazování vycházel dále ze spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka], kde byla řešena obžaloba žalobkyně pro skutek, že v období nejméně od 4. 4. 2013 do 12. 2. 2014 jako zaměstnankyně žalované, v provozovně na ulici [ulice a číslo] v [obec], zařazená na pozici prodavačka, skladnice, k jejímž pracovním povinnostem podle pracovní smlouvy ze dne 1. 12. 2010 náležela povinnost řádně hospodařit se svěřenými prostředky a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele, a která se dále dohodou o hmotné odpovědnosti ze dne 1. 12. 2010 zavázala všechny svěřené hodnoty řádně a průběžně vyúčtovat a počínat si tak, aby zaměstnavateli nevznikaly škody na svěřeném majetku, takto převzaté povinnosti neplnila, s finančními prostředky pokladny, za kterou odpovídala, nakládala a hospodařila v rozporu s uzavřenou pracovní smlouvou a dohodou o hmotné odpovědnosti, kdy řádně nevedla průběžnou evidenci pohybu přijatých finančních částek do pokladny, neprováděla průběžně vkládání dat z účetních dokladů do pokladní knihy a řádně a včas neodváděla tržby z pokladny svému zaměstnavateli, přičemž si byla vědoma toho, že v důsledku porušení těchto povinností jí v uvedeném období vznikal rozdíl mezi účetním a fyzickým stavem pokladny, na chybějící hotovost v pokladně nikoho neupozornila, a naopak s účetními doklady a pokladní hotovostí nakládala tak, aby se nezjistily rozdíly mezi účetním a fyzickým stavem pokladny, kdy dne 24. 8. 2013 účetně odvedla částku 345.456 Kč, avšak fyzický odvod hotovosti na bankovní účet zaměstnavatele provedla až 11. 9. 2013, dále dne 4. 2. 2014 účetně vykázala odvod částek 409.639 Kč a 625.225 Kč, přičemž uvedené částky fyzicky na účet zaměstnavatele neodvedla a po upozornění ze strany zaměstnavatele, že na účet společnosti nebyly finanční prostředky připsány, účetní doklady o odvodu finančních částek stornovala, kdy tímto jednáním způsobila žalované škodu na neodvedených tržbách ve výši 1.080.130 Kč, čímž měla spáchat přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, odst. 2 písmeno b) trestního zákoníku [název soudu], [pobočka], ve svém rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým zrušil odsuzující rozsudek [název soudu] č. j. [číslo jednací], a žalobkyni zprostil výše uvedené obžaloby, mimo jiné uvedl, že [název soudu] provedl v hlavním líčení dokazování způsobem výrazněji nevybočujícím z rámce kritérií příslušných ustanovení trestního řádu, která postup soudu v tomto stádiu trestního řízení upravují, a rovněž rozsah dokazování byl dostatečný pro zjištění skutkového stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Z uvedeného spisu [název soudu] a citovaných rozsudku č. j. [číslo jednací] a [číslo jednací] tak má soud za prokázané, že žalobkyně měla v provozovně žalované v [obec] na starosti záležitosti týkající se výdeje zboží, jeho oběhu a evidence, přijímání finančních prostředků z prodeje zboží a jejich evidenci včetně povinností takové tržby odvádět. V rámci trestního řízení bylo prokázáno, že žalobkyně prováděla odvody peněz v průběhu roku 2011 až 2014. Existenci vysokého neodvedeného zůstatku hotovosti pokladny v [obec] zjistila paní [příjmení] a žalobkyně byla na zjištěnou nesrovnalo