9 C 92/2021-49 — Okresní soud v Šumperku

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 350 Kč od [datum] do zaplacení s tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] s žalovanou dne [datum] uzavřela pojistnou smlouvu o investičním životním pojištění. Pojištění bylo sjednáno od [datum] do [datum] s měsíčním pojištěním ve výši 1.048 Kč. Žalovaná na pojistném ničeho neuhradila, a z důvodu neuhrazení pojistného došlo k zániku pojistné smlouvy ke dni [datum], o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne [datum]. Dle pojistných podmínek a ceníku právní předchůdkyně žalobkyně vznikla žalované povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 350 Kč za odstoupení žalované od smlouvy z důvodu neplacení pojistného. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvou ze dne [datum] upomínala k uhrazení dlužné částky, žalovaná ovšem ničeho nezaplatila. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl její souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání. 4. Odůvodnění tohoto rozsudku je koncipováno jako zjednodušené ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť proti němu není přípustné odvolání. 5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] pojistnou smlouvu o investičním životním pojištění. Pojištění bylo sjednáno od [datum] do [datum] s měsíčním pojištěním ve výši 1.048 Kč, součástí smlouvy byly obchodní podmínky a ceník právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaná na pojistném ničeho neuhradila, a z důvodu neuhrazení pojistného došlo k zániku pojistné smlouvy ke dni [datum], o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne [datum]. Dle pojistných podmínek a ceníku právní předchůdkyně žalobkyně vznikla žalované povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 350 Kč za odstoupení žalované od smlouvy z důvodu neplacení pojistného. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvou ze dne [datum] upomínala k uhrazení dlužné částky, žalovaná ovšem ničeho nezaplatila. 6. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná když má za prokázané, že žalovaná uzavřela shora uvedenou smlouvu o investičním životním pojištění. Jelikož došlo k zániku smlouvy z důvodu neplacení pojistného žalovanou, vznikla žalované povinnost zaplatit smluvní pokutu, která byla sjednána v souladu s § 2048 o. z. platně a určitě, žalovaná byla na smluvní pokutu upozorněna přímo ve smlouvě, kde byla také uvedena konkrétní výše smluvní pokuty. Nárok žalobkyně dle shora uvedených ustanovení zákona je tedy důvodný včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku, nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.186,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 350 Kč, sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 650 Kč ve výši 136,50 Kč.