11 C 160/2022-57 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne [datum], ve znění částečného zpětvzetí ze dne [datum], se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 13 276 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 276 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 509,46 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč, neboť žalovaný s předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] uzavřel smlouvu o úvěru dne [datum] [číslo] postupně s předchůdkyní žalobkyně uzavřel celkem 12 dodatků k uvedené smlouvě, a to dodatek [číslo] ze dne [datum], dodatek [číslo] ze dne [datum], dodatek [číslo] ze dne [datum], dodatek [číslo] ze dne [datum], dodatek [číslo] ze dne [datum], dodatek [číslo] ze dne [datum], dodatek [číslo] ze dme [datum], dodatek [číslo] ze dne [datum], dodatek [číslo] ze dne [datum], dodatek [číslo] ze dne [datum], dodatek [číslo] ze dne [datum], dodatek [číslo] ze dne [datum], na základě kterých vyčerpal úvěr celkem ve výši 13 600 Kč, který se zavázal vrátit v částce 16 276 Kč do [datum], což ale neučinil. Žalovaný požádal o půjčku online na internetových stránkách [webová adresa], v rámci dokončení registrace zaslal ze svého bankovního účtu kontrolní platbu. Žalobkyně nedisponovala důkazy o prověření úvěruschopnosti žalovaného, proto vzala svým podáním ze dne [datum] částečně zpět nad rámec výše uvedené jistiny, zákonného úroku z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky. Pohledávka z uvedené smlouvy byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy uzavřené s předchůdkyní žalobkyně dne [datum] a tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k plnění, ale bezvýsledně. 2. Žalovaný se u jednání dne [datum] vyjádřil ve věci tak, že částka 13 600 Kč mu byla poskytnuta smlouvy„ odklikával“ v systému předchůdkyně žalobkyně, přičemž uvedl, že na dluh hradil, především uhradil poplatky za prodloužení splatnosti. 3. Z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalovaný obdržel od předchůdkyně žalobkyně částku 13 600 Kč. 4. Z bankovní aplikace žalovaného a fotografií této aplikace na č.l. 52 – č.l. 53 soud zjistil, že žalovaný uhradil předchůdkyni žalobkyně celkem částku 18 640 Kč, a to na účet [právnická osoba] pod variabilním symbolem [číslo], a to konkrétně dne [datum] ve výši 2 000 Kč, dne [datum] ve výši 1 000 Kč, dne [datum] ve výši 3 128 Kč, dne [datum] ve výši 3 128 Kč, dne [datum] ve výši 3 128 Kč, dne 13. 12. [číslo] ve výši 3 128 Kč a dne [datum] ve výši 3 128 Kč. 5. Ze smlouvy ze dne [datum] [číslo] soud zjistil, že jako účastníci jsou ve smlouvě uvedeni žalovaný a předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] Předmětem smlouvy je poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovanému ve výši 2 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit dne [datum] s úrokem 490 Kč. Žalovaný měl posílat platby pod variabilním symbolem smlouvy. Smlouva není nikým podepsána. 6. Z dohody o postoupení pohledávek ze dne [datum], potvrzení o přijetí platby a specifikace postoupené pohledávky [anonymizováno] [číslo], soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalobkyně dne [datum] podepsaly smlouvu, na základě které předchůdkyně žalobkyně postupuje pohledávky a žalobkyně nabývá pohledávky ve stavu ke dni [datum], a to se všemi souvisejícími poplatky a dotčenými právy, kdy postoupení se stává účinné zaplacením úplaty, která byla dle potvrzení uhrazena dne [datum]. Součástí postupovaných pohledávek byla i pohledávka za žalovaným dle přílohy [anonymizováno] [číslo] s jistinou 13 276 Kč, označená číslem smlouvy [číslo]. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum] bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznamovala žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] na žalobkyni. 8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě dluhu ve výši 19 613 Kč vyplývajícího ze smlouvy [číslo]. 9. Z dalších žalobkyní předložených listinných důkazů, provedených u jednání dne [datum], nečinil soud žádná skutková zjištění, neboť s ohledem na nesporná skutková tvrzení, důkazy shora uvedené a právní hodnocení soudu, nebyl jejich obsah ve věci podstatný. 10. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], vyplatila žalovanému částku 13 600 Kč, a to v souvislosti se smlouvou o spotřebitelském úvěru označenou [číslo]. Žalovaný této společnosti uhradil v souvislosti s touto smlouvou částku 18 640 Kč, a to na její účet pod variabilním symbolem [číslo], konkrétně dne [datum] ve výši 2 000 Kč, dne [datum] ve výši 1 000 Kč, dne [datum] ve výši 3 128 Kč, dne [datum] ve výši 3 128 Kč, dne [datum] ve výši 3 128 Kč, dne 13. 12. [číslo] ve výši 3 128 Kč a dne [datum] ve výši 3 128 Kč. Předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, jejíž součásti byla i pohledávka za žalovaným ze smlouvy [číslo] kdy žalovanému bylo oznamováno postoupení pohledávky z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Zástupce žalobkyně před podání žaloby vyzýval žalovaného k úhradě dlužné částky z titulu smlouvy [číslo]. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne [datum] sp. zn. C [číslo] musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 [příjmení] vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z [datum], sp. zn. 33 Cdo 2178/2018:„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových