11 C 69/2022-36 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 30 000 Kč se zákonným úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem 21 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že žalovaná s původním věřitelem [právnická osoba], [IČO] uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] 2017 [číslo], na základě které se původní věřitel zavázal poskytnout žalované částku 30 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit v 16 splátkách, kdy celková splatná částka činila 55 200 Kč a poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaná ale neuhradila ničeho. Původní věřitel a společnost [právnická osoba] uzavřeli dne [datum] smlouvu o prodeji části závodu, na jejímž základě došlo k převodu pohledávky z výše uvedené smlouvy na společnost [právnická osoba] Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla následně pohledávka postoupena na původní žalobkyni společnosti [právnická osoba], což bylo oznámeno žalované. Žalobkyně žalobou požadovala neuhrazenou jistinu ve výši 30 000 Kč, úrok ve výši 21 % ročně dle čl. II. odst. 1 smlouvy a zákonný úrok z prodlení z jistiny od [datum]. Původní věřitel posoudil úvěruschopnost žalované na základě vnitřních kritérií, lustrací v databázích a údajů poskytnutých od žalované. 2. Žalovaná se přes výzvu soudu ve věci nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] [rok] [číslo] soud zjistil, že byla podepsána dne [datum] předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] jako úvěrujícím (věřitelem) a žalovanou jako úvěrovanou (dlužníkem), přičemž věřitel na základě smlouvy při jejím podpisu poskytl žalované částku 30 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit v 16 měsíčních splátkách spolu s úrokem, který činil 21 % ročně, poplatkem za správu úvěru 6 600 Kč, a poplatkem za hotovostní výběr splátek 10 200 Kč Celkem se tak žalovaná zavázala zaplatit částku 55 200 Kč a měsíční splátka činila 3 450 Kč, RPSN činilo 159,74 %. 4. Z čestného prohlášení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná prohlásila, že bydlí u sestry a na bydlení hradí 5 100 Kč měsíčně. 5. Z dokladů o vyplacení invalidního důchodu bylo zjištěno, že žalované byl vyplácen invalidní důchod za období prosinec 2016 až únor 2017 ve výši 290,80 EUR měsíčně, kdy v měsíci prosinec 2018 bylo žalované vyplaceno navíc 61,90 EUR. Z ústřižků pro příjemce České pošty bylo zjištěno, že za období od února 2017 do dubna 2017 byl žalované vyplácen invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši 4 308 Kč, kdy částka byla poukazována zákonnému zástupci – zvláštnímu příjemci. 6. Ze žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že je důchodce, rozvedená, v domácnosti je jedna osoba výdělečně činná, má příjem z invalidního důchodu ve výši 4 287 Kč a ze zahraničí 8 415 Kč, hradí 5 100 Kč za bydlení a stravné činí 2500 Kč, jako příjmy žalované tak je uvedena částka 12 702 Kč a výdaje pak 7 600 Kč. 7. Z finanční analýzy bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně vypočítala volné měsíční zdroje dle příjmu a výdajů žalované ve výši 4 102 Kč, přičemž byla ponechána žalované rezerva 1 000 Kč, dále uvažovala s jednou osobou výdělečnou v domácnosti žalované, kdy minimální výdaje jednotlivce činí 3 500 Kč a předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že lze žalované poskytnout úvěr se splátkou 4 102 Kč. V rámci Credit scoring předchůdkyně žalobkyně ohodnotila žalovanou 26 body, tedy že lze žalované poskytnout úvěr až 70 000 Kč. 8. Ze smlouvy o prodeji závodu ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] převedla vlastnické právo k části závodu, zabývajícím se spotřebitelskými úvěry, na společnost [právnická osoba], a tím převedla mimo jiné veškeré úvěrové smlouvy, které byly součástí závodu k [datum], jak byly uvedeny na CD tvořící přílohu 2 smlouvy. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávky stanovené v příloze smlouvy na společnost [právnická osoba], kdy součástí smlouvy je seznam postoupených pohledávek. 10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a potvrzení o expedici zásilek ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] oznamovala žalované postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] [rok] [číslo] na společnost [právnická osoba] 11. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a podacího lístku bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], vyzývala před podáním žaloby žalovanou k úhradě dluhu ze smlouvy [číslo] [rok] [číslo] a výzvy byla odeslána [datum]. 12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy [číslo] [rok] [číslo] na žalobkyni. 13. Ze souhlasu se zpracováním údajů, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, předpisu splátek, kartičky s kontaktní osobou soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť jejich obsah nebyl pro posouzení věci podstatný. 14. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaná podepsaly smlouvu o úvěru [číslo] [rok] [číslo] dne [datum], přičemž společnost [právnická osoba] na základě smlouvy při jejím podpisu poskytla žalované částku 30 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit v 16 měsíčních splátkách. Úrok činil 21 % ročně, poplatek za správu úvěru 6 600 Kč, a poplatek za hotovostní výběr splátek 10 200 Kč, celkem se tak žalovaná zavázala zaplatit částku 55 200 Kč a měsíční splátka činila 3 450 Kč, RPSN činilo 159,74 % [právnická osoba] před podpisem smlouvy ověřovala schopnost žalované splácet měsíční splátky na základě informací od žalované, tedy že je důchodce, rozvedená, v její domácnosti je jedna osoba výdělečně činná, má příjem z invalidního důchodu ve výši 4 287 Kč, který byl vyplácen zákonnému zástupci-zvláštnímu příjemci a ze zahraničí 8 415 Kč, hradí 5 100 Kč za bydlení a stravné činí 2500 Kč. Příjem žalované si předchůdkyně žalobkyně ověřila doklady od vyplacení důchodu a výdaje čestným prohlášením žalované. Předchůdkyně žalobkyně vypočítala volné měsíční zdroje žalované dle příjmu a výdajů žalované ve výši 4 102 Kč, přičemž byla ponechána žalované rezerva 1 000 Kč a předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že je žalovaná schopna splátky splatit ve výši 3 450 Kč. Část závodu, jehož součástí byl i závazek ze smlouvy se žalovanou, byla společností [právnická osoba] převedena na společnost [právnická osoba], která pohledávku za žalovanou ze smlouvy postoupila na společnost [právnická osoba], což bylo žalované oznámeno a tato společnost žalovanou vyzvala k zaplacení dluhu před podáním žaloby, a po podání žaloby společnost [právnická osoba], pohledávku postoupila na žalobkyni. 15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co