16 C 241/2022-15 — Okresní soud v Šumperku

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné. 2. Předmětem tohoto řízení zahájeného návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku dne [datum] je zaplacení částky 1.853 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1.853 Kč od [datum] do zaplacení jako dlužného pojistného za období od [datum] do [datum], které mělo být hrazeno ve výši 18.155 Kč, a skutečně byla uhrazena pouze částka 16.302 Kč. Nárok vyplývá z pojistné smlouvy [číslo] s počátkem pojištění dne [datum] Touto smlouvou bylo sjednáno pojištění o odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Součástí pojistné smlouvy byly Všeobecné pojistné podmínky. Smlouva byla uzavřena akceptací, a to zaplacením první platby pojistného uvedeného v návrhu pojistné smlouvy pod jedinečným variabilním symbolem v předepsané výši na účet žalobkyně. Žalovaný neuhradil dílčí platbu pojistného, ani po opakovaných urgencích, a to i přesto, že byl k tomu vyzván a upozorněn na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení ve lhůtě jednoho měsíce. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil, nastaly účinky zániku pojištění ke dni [datum], když se jednalo o první den, kdy pojištění již netrvalo. O ukončení pojištění byl žalovaný vyrozuměn oznámením o zániku pojištění a byl vyzván k úhradě nedoplatku na pojistném. Tím, že žalovaný nezaplatil řádně a včas, dluží žalobkyni také úroky z prodlení dle § 1970 obč. zák. ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších novel. 3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Podle ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 5. Podle § 12 odst. 1 písmeno e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 6. Podle § 13 odst. 2 citovaného zákona zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Zbývající část zaplaceného pojistného je pojistitel povinen vrátit. Nastala-li v době do zániku pojištění odpovědnosti škodná událost, vzniká pojistiteli právo na pojistné podle věty první; povinnost zbývající část pojistného vrátit má pouze tehdy, jestliže mu z této škodné události nevznikne povinnost plnit. 7. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že se jedná o zaplacení částky ve výši 1.853 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1.853 Kč od [datum] do zaplacení jako dlužného pojistného za období od [datum] do [datum], které mělo být hrazeno ve výši 18.155 Kč, a skutečně byla uhrazena pouze částka 16.302 Kč. Nárok vyplývá z pojistné smlouvy [číslo] s počátkem pojištění dne [datum] Touto smlouvou bylo sjednáno pojištění o odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Součástí pojistné smlouvy byly Všeobecné pojistné podmínky. Smlouva byla uzavřena akceptací, a to zaplacením první platby pojistného uvedeného v návrhu pojistné smlouvy pod jedinečným variabilním symbolem v předepsané výši na účet žalobkyně. Žalovaný neuhradil dílčí platbu pojistného, ani po opakovaných urgencích, a to i přesto, že byl k tomu vyzván a upozorněn na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení ve lhůtě jednoho měsíce. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil, nastaly účinky zániku pojištění ke dni [datum], když se jednalo o první den, kdy pojištění již netrvalo. O ukončení pojištění byl žalovaný vyrozuměn oznámením o zániku pojištění a byl vyzván k úhradě nedoplatku na pojistném. Tím, že žalovaný nezaplatil řádně a včas, dluží žalobkyni také úroky z prodlení dle § 1970 obč. zák. ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších novel. 9. Návrh také koresponduje s předloženými listinami, a to s pojistnou smlouvou, Všeobecnými pojistnými podmínkami, potvrzením o uzavření smlouvy, kvalifikovanou upomínkou, oznámením o zániku pojištění, předžalobní výzvou k plnění, podacím lístkem. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3.528 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 11. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení jiné lhůty k zaplacení nebo pro povolení splátek neshledal žádné důvody.