16 C 347/2022-31 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 20.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20.000 Kč od [datum] do zaplacení, s tím že žalobkyně nabyla dne [datum] k okamžiku přidělení příklepu v dražbě nemovitostí do svého výlučného vlastnictví podíl [anonymizováno] nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a k. ú. [obec], a to pozemku [parcelní číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům, a pozemku [parcelní číslo] zahrada. Žalobkyně dále nabyla [datum] k okamžiku přidělení příklepu v dražbě nemovitostí do svého výlučného vlastnictví další podíl [anonymizováno] na popsaných nemovitostech. Předmětné nemovitosti od [datum] do [datum] užívala žalovaná bez toho, že by za toto užívání žalobkyni platila úplatu a tím na její straně došlo k bezdůvodnému obohacení. Podle ceny nájemného v čase a místě obvyklém činí obvyklá cena nájemného za užívání popsaných nemovitostí 12.000 Kč měsíčně, na podíl [anonymizováno] předmětných nemovitostí připadá nájemné 8.000 Kč měsíčně. Za období od [datum] do [datum] užívala žalovaná podíl 2/3 nemovitostí žalobkyně a za toto období požaduje žalobkyně po žalované z titulu bezdůvodného obohacení částku 20.000 Kč. Výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 20.000 Kč se splatností do [datum], jakožto vyčíslení obvyklé ceny nájemného za dobu od [datum] do [datum]. Žalovaná žalobkyni ničeho nezaplatila, i když ji žalobkyně vyzývala k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 2. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl její souhlas dán. Žalobkyně, s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání. 3. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně je výlučným vlastníkem [anonymizováno] podílu na nemovitostech zapsaných na [list vlastnictví] vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a k. ú. [obec], a to pozemku [parcelní číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům, a pozemku [parcelní číslo] zahrada. Žalovaná tyto nemovitosti v období od [datum] do [datum] užívala a za užívání těchto pozemků žalobkyni ničeho neplatila. Podle ceny nájemného v čase a místě obvyklém činí obvyklá cena nájemného za užívání popsaných nemovitostí 12.000 Kč měsíčně. Žalobkyně vyzvala žalovanou výzvou ze dne [datum] k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 20.000 Kč do [datum]. Žalovaná ovšem neuhradila ničeho, přestože byla k úhradě dluhu znovu vyzvána předžalobní výzvou ze dne [datum]. 4. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 5. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně je výlučným vlastníkem [anonymizováno] podílu předmětných nemovitostí. Měsíční obvyklá cena nájemného předmětných nemovitostí činí 12.000 Kč. Žalovaná tyto nemovitosti bez právního důvodu užívala v období od [datum] do [datum], tedy po dobu 2 měsíců a 15 dnů a bezdůvodně se obohatila o částku 30.000 Kč. Žalobkyni je tedy dle § [číslo] odst. 1, 2 povinna vydat částku 20.000 Kč, která představuje [anonymizováno] podíl částky o kterou se žalovaná obohatila. Žalobkyni vzniklo také právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to od [datum], jelikož žalobkyně žalovanou ve výzvě ze dne [datum] poprvé vyzvala k úhradě dlužné částky a to do [datum] a od tohoto data je tedy žalovaná v prodlení. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8.786 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20.000 Kč sestávající z částky 1.900 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6.600 Kč ve výši 1.386 Kč. 8. Lhůtu k plnění soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť k jinému postupu neshledal důvod. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně.