7 C 150/2022-20 — Okresní soud v Šumperku

1. Dle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné. 2. Předmětem tohoto řízení zahájeného návrhem žalobkyně na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku dne [datum] je zaplacení částky 1.530 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1.530 Kč od 27. 2. 2022 do zaplacení jako dlužného jízdného a dlužné přirážky (smluvní pokuty) k jízdnému za přepravu žalovaného dne [datum] vozidlem městské hromadné dopravy provozované žalobkyní bez platného jízdního dokladu. 3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně je oprávněna provozovat tramvajovou dráhu, speciální dráhu (metro), lanové dráhy a drážní dopravu v [anonymizována dvě slova] [obec] a provozovat silniční motorovou dopravu. Dne [datum] žalovaný cestoval linkou [anonymizována dvě slova] veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobkyní a při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Ve Smluvních přepravních podmínkách [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] platných od [datum] je stanoveno, že cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné a přirážku 1.500 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužných částek, avšak bezvýsledně. 5. Dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 6. Podle § 37 odst. 5 písmeno b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, cestující je povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla chovat se tak, aby neohrozil svou bezpečnost, bezpečnost jiných osob, bezpečnost a plynulost drážní dopravy, a dbát přiměřené opatrnosti dané povahou drážní dopravy. Cestující je dále povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle odst. 6 téhož ustanovení výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1.500 Kč. 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] konkludentně uzavřena smlouva o přepravě osob ve smyslu § 2550 o. z. ve spojení s § 3, § 7 odst. 6 a § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu, s tím, že část obsahu smluv byla určena smluvními přepravními podmínkami vydanými žalobkyní. Žalobkyně svoji základní povinnost splnila, když žalovanému umožnila přepravu, žalovaný však svoji základní povinnost nesplnil, když za provedenou přepravu nezaplatil stanovenou cenu v podobě jízdného. Je tak povinen zaplatit dlužné jízdné a dlužnou přirážku za cestu bez platného dokladu, jejíž výše byla stanovena ve smluvních přepravních podmínkách žalobkyně, včetně požadovaného úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok podle § 1970 o. z., a který požaduje ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1.530 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 10. O lhůtách k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro povolení lhůty delší, popř. splátek.