7 C 166/2021-54 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 15.000 Kč s příslušenstvím s tím, že na základě smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se souhrnným poplatkem v částce 10.440 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok formou 53 týdenních splátek ve výši 480 Kč, tj. do 6. 11. 2009. Žalovaný poskytnutou půjčku řádně a včas nesplácel, celkem byla žalovaným na půjčku splacena částka ve výši 5.629 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek nejprve postoupena na přechodného věřitele a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován přípisem ze dne [datum]. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že s žalobou nesouhlasí, neboť žaloba je neoprávněná. 3. Soud ve věci nařídil na den [datum] jednání, z něhož se žalobkyně omluvila s tím, že souhlasí s rozhodnutím ve věci bez své přítomnosti. 4. Žalovaný se k jednání nařízenému na den [datum] dostavil, přičemž uvedl, že předmětnou smlouvu o půjčce v roce 2008 podepsal, peníze převzal. Nějaké splátky zaplatil v roce 2009, ale poté na smlouvu o půjčce již ničeho nesplatil. Žalovaný uplatnil námitku promlčení. 5. Smlouvou o půjčce [číslo] bylo prokázáno, že tato byla uzavřena dne [datum] mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO]. Na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, přičemž žalovaný potvrdil, že tyto převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se souhrnným poplatkem v částce 10.440 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok formou 53 týdenních splátek ve výši 480 Kč. 6. Ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce soud zjistil, že tyto obsahují ustanovení, ve kterém zákazník potvrzuje, že před podepsáním smlouvy si přečetl smlouvu včetně jejích smluvních podmínek, že porozuměl všem ustanovením smlouvy, smlouva obsahuje svobodnou vůli zákazníka a nebyla uzavřena pod hrozbou nebo nátlakem nebo v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně její přílohy [číslo] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], [IČO], jako postupitel, postoupila předmětné pohledávky [právnická osoba] [anonymizováno] jako postupníkovi. 8. Potvrzením o zaplacení kupní ceny bylo prokázáno, že [právnická osoba] [anonymizováno] uhradila kupní cenu za postoupené pohledávky. 9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a poštovního podacího archu soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na [právnická osoba] [anonymizováno]. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne [datum]. 10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a poštovního podacího archu bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne [datum]. 11. Výzvou před podáním žaloby s poštovním podacím archem bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala dne [datum] žalovaného k úhradě částky [částka] s příslušenstvím s tím, že pokud nebude dlužná částka uhrazena nejpozději do [datum], bude se žalobkyně domáhat jejího zaplacení u příslušného soudu. Výzva byla odeslána dne [datum]. 12. Z výpisu z obchodního rejstříku a rejstříku [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]) a registrace žalobkyně a změně názvu soud neučinil žádná skutková zjištění. 13. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: společnost [právnická osoba] jakožto právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému půjčku ve výši 15.000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy dne [datum]. Žalovaný se zavázal splatit tuto částku včetně souhrnného poplatku ve výši 10.440 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok v 53 týdenních splátkách po 480 Kč, tj. do 6. 11. 2009. Žalovaný půjčku řádně nesplácel. Předmětnou pohledávku společnost [právnická osoba] postoupila nejdříve přechodnému věřiteli, který ji následně postoupil žalobkyni. Před podáním žaloby žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvou, avšak bezvýsledně. 14. Vzhledem k datu uzavření Smlouvy ([anonymizována dvě slova] 2008) soud věc posuzoval v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, podle dosavadních právních předpisů, tedy podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obchodní zákoník“), zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), a zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2010. 15. Podle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Podle § 502 odst. 1, 2 obchodního zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. V pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období. 17. Podle § 503 odst. 1-3 obchodního zákoníku závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Jestliže lhůta pro vrácení poskytnutých peněžních prostředků je delší než rok, jsou úroky splatné koncem každého kalendářního roku. V době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých peněžních prostředků, jsou splatné i úroky, které se jej týkají. Mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatné i úroky z této splátky. Dlužník je oprávněn vrátit poskytnuté peněžní prostředky před dobou stanovenou ve smlouvě. Úroky je povinen zaplatit jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 18. Podle § 504 obchodního zákoníku, dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. 19. Podle § 517 odst. 1, 2 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 20. Podle § 100 odst. 1 občanského zákoníku se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. 21. Podle § 397 obchodního zákoníku nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky. 22. Podle § 103 občanského zákoníku bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatným celý dluh (§ 565), počne běžet promlčecí doba ode dne splatnosti nesplněné splátky. 23. Podle § 111 občanského zákoníku změna v osobě věřitele nebo dlužníka nemá na běh promlčecí doby vliv. 24. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět, a to vzhledem k důvodné námitce promlčení vznesené v řízení žalovaným. Smlouva o půjčce byla uzavřena dne [datum] a sjednanými týdenními splátkami měl žalovaný splnit svůj závazek vyplývající ze smlouvy o půjčce nejpozději do 6. 11. 2009. S ohledem k těmto skutečnostem a současně s ohledem na shora citovaná ustanovení obchodního zákoníku a občanského zákoníku je námitka promlčení uplatněná žalovaným opodstatněná, když nejpozději dne 6. 11. 2013 uplynula zákonem stanovená promlčecí doba, v níž měla žalobkyně, případně její právní předchůdkyně, právo vykonat, tedy uplatnit u příslušného soudu. Jelikož vznesením námitky promlčení žalovan