7 C 243/2021-16 — Okresní soud v Šumperku

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné. 2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4.000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 633,27 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 4.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 %. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná dne [datum] uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 5.000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku úvěru spolu s částkou ve výši 2.955 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky, odměny za administrativní činnost a za hotovostní inkaso splátek, a to do 21. 12. 2017. Žalovaná sjednanou částku nehradila řádně a včas, když od uzavření smlouvy o zápůjčce do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 1.000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně následně pohledávku za žalovanou ze smlouvy o zápůjčce postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Předmětem žaloby je zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení, tj. dlužná jistina ve výši 4.000 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 5.000 Kč a částkou zaplacenou žalovanou na předmětnou pohledávku ve výši 1.000 Kč, zákonný úrok z prodlení v sazbě 8,05 % ročně z dlužné jistiny a kapitalizovaný za období od 22. 12. 2017 do 29. 11. 2019 částkou 633,27 Kč a zákonný úrok z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení byla zcela nečinná. 4. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř. dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Soud dospěl z listinných důkazů, a to výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně, karty zákazníka – žádost o zápůjčku, smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek, částí seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě a podacích lístků, k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] poskytla žalované v hotovosti částku ve výši 5.000 Kč. Žalovaná na poskytnuté plnění vrátila žalobkyni pouze částku ve výši 1.000 Kč. Žalobkyně výzvou ze dne [datum] odeslanou dne [datum] vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky. 6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti částku v celkové výši 5.000 Kč. Žalovaná do dnešního dne na poskytnutou částku uhradila částku ve výši 1.000 Kč. Soud tak uložil žalované povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 4.000 Kč, a to včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 633,27 Kč kapitalizovaného za období od 22. 12. 2017 do 29. 11. 2019 a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 30. 11. 2019 do zaplacení podle § 1970 o. z., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku. Soud nárok žalobkyně na zaplacení shora uvedené částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4.000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 10. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.