7 C 47/2022-58 — Okresní soud v Šumperku

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné. 2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4.000 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 4.000 Kč od 2. 2. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně. Žalobkyně tvrdila, že žalovanou částku požaduje z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení, když žalovanému byla žalobkyní poskytnuta na jeho bankovní účet dne [datum] částka 4.000 Kč. Mezi žalobkyní a žalovaným nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí uvedené částky. Žalovaný dosud žalobkyni na poskytnuté plnění ničeho nevrátil. Žalobkyně pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené se společností [právnická osoba], na kterou byla pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a společností [právnická osoba] Dne [datum] byla žalovanému zaslána výzva k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby, přičemž žalovaný do dnešního dne pohledávku neuhradil. Podáním doručeným soudu dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 1.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v zákonné výši ode dne 2. 2. 2020 do zpětvzetí. 3. Usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo řízení zastaveno v části, v níž se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 1.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.000 Kč od 2. 2. 2020 do 29. 8. 2022. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný. 5. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř. dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. Soud dospěl z listinných důkazů k následujícímu závěru o skutkovém stavu: právní předchůdkyně žalobkyně poukázala na účet žalovaného částku ve výši 3.000 Kč, částka byla připsána na účet žalovaného dne [datum]. Pohledávka za žalovaným byla smlouvami o postoupení pohledávek ze dne [datum] a ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovaný na poskytnuté plnění ničeho nevrátil. Žalobkyně výzvou ze dne [datum] odeslanou téhož dne vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky. 7. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je zčásti důvodný. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 3.000 Kč, a to poukázáním na účet žalovaného. Žalovaný do dnešního dne na poskytnutou částku ničeho nevrátil. Soud tak uložil žalovanému povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 3.000 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně od 2. 2. 2020 do zaplacení podle § 1970 o. z., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku. Soud nárok žalobkyně na zaplacení shora uvedené částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. 10. Soud naopak zamítl žalobu jako nedůvodnou v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.000 Kč od 30. 8. 2022 do zaplacení, neboť na základě částečného zpětvzetí žaloby žalobkyní bylo řízení usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] zastaveno v části, v níž se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 1.000 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.000 Kč od 2. 2. 2020 do 29. 8. 2022, a nárok žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.000 Kč od 30. 8. 2022 do zaplacení tak není opodstatněný. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 744,50 Kč, přičemž tato částka představuje 50 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 25 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3.000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 12. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.