8 C 106/2022-15 — Okresní soud v Šumperku

1. Předmětem řízení je úhrada jízdného 16 Kč s přirážkou k jízdnému vždy po 1.500 Kč za jízdu bez platného jízdního dokladu žalovaným prostřednictvím přepravy zajištěné právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] podnik [územní celek], a.s., [IČO], se sídlem [adresa], a to dne 5 23. 6. 2020. Společnost [anonymizováno] podnik [územní celek], a.s., jakožto původní věřitel a postupitel postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 5. 2021 pohledávku včetně jejich příslušenství žalobkyni jakožto postupníkovi. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno spolu s výzvou k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila v prohlášení učiněném v žalobě. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání. 4. Soud dospěl z předložených listin k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně [příjmení] podnik [územní celek], a.s., a to dne 23. 6. 2020 ve voze linky 23. Při přepravní kontrole se na výzvu kontrolora neprokázal platným jízdním dokladem, totožnost žalovaného při kontrole byla zjištěna z občanského průkazu. Ve Smluvních přepravních podmínkách na linkách městské hromadné dopravy Dopravní podniku [územní celek], a.s., a Tarifu městské hromadné dopravy je cena základního jízdného stanovena na 16 Kč, a u cestujícího, který nepředložil platný jízdní doklad, je stanoveno, že zaplatí jízdné a přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 5. 2021 na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 16. 8. 2021. Přestože byl žalovaný k zaplacení jízdného i přirážky opakovaně vyzýván, a to jak kontrolorem na místě samém, tak předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 16. 8. 2021, jízdné ani přirážku k jízdnému dosud neuhradil. 5. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 6. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, průvodčí drážního vozidla nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. 8. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. 9. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč. 10. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 11. Podle § 49 odst. 3 vyhl. č. 175/2000 Sb., uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. 12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla 23. 6. 2020 platně uzavřena konkludentní smlouva o přepravě osob ve smyslu ustanovení § 2550 o. z., § 37 odst. 4 písm. d), odst. 6 zákona o drahách, ve spojení s ustanovením § 3, § 7 odst. 6 a § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., s tím, že část obsahu smlouvy byla určena smluvními přepravními podmínkami vydanými právním předchůdcem žalobkyně. Zároveň bylo v řízení prokázáno, že došlo k platnému postoupení žalovaných pohledávek na žalobkyni ve smyslu ustanovení § 1879 o. z., a že je tedy ve sporu aktivně žalobně legitimovaná. Právní předchůdce žalobkyně svoji povinnost vyplývající z přepravní smlouvy splnil, když žalovanému umožnil přepravu, žalovaný však svou smluvní povinnost za provedenou přepravu zaplatit stanovenou cenu v podobě jízdného porušil. Právnímu předchůdci žalobkyně tak vzniklo právo požadovat po žalovaném jízdné, přirážku k jízdnému i zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy byl žalovaný k úhradě jízdného a přirážky poprvé vyzván. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění - dále jen „a. t., sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.