9 C 250/2021-44 — Okresní soud v Šumperku

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal zaplacení částky 770 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady nákladů vynaložených na převoz syna žalované nezl. [jméno] [příjmení], [datum narození], do DDÚ [obec] [část obce]. Žalobce tvrdil, že dne [datum] byl nezletilý, toho času svěřenec DDŠ [obec], zajištěn příslušníky Policie České republiky na útěku z DDŠ [obec] Nezletilý byl převezen služebním vozidlem policie z OOP [obec], kam byl policií po zajištění předveden k provedení nezbytných úředních úkonů, do DDÚ [obec] [část obce]. Převozem nezletilého vznikly žalobci náklady, které je žalovaná, jako zákonný zástupce nezletilého (matka), povinna uhradit ve smyslu ust. § 26 odst. 4 zák. č. 273/2008 Sb. Náklady na přepravu zadrženého nezletilého služebním vozidlem činily 770 Kč. Dopisem ze dne [datum] žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalovaná ničeho nezaplatila a ani jinak nereagovala. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl její souhlas dán. Žalobce s takovým postupem souhlasil prohlášením učiněným v návrhu na zahájení řízení. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání. 4. Odůvodnění tohoto rozsudku je koncipováno jako zjednodušené ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť proti němu není přípustné odvolání. 5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Syn žalované, nezl. [jméno] [příjmení], [datum narození], u kterého je nařízena rozhodnutím soudu ústavní výchova, byl příslušníky policie ČR, Obvodního oddělení [obec], dne [datum] ve [údaj o čase] hodin vypátrán v Obci [obec] [adresa] u svého kamaráda [jméno] [příjmení] [jméno] byl v pátrání, neboť utekl z DDŠ [obec]. Následně byl ve [údaj o čase] hodin převezen na uvedené obvodní oddělení. Protože telefonicky bylo v DDŠ [obec] zjištěno, že si pro nezletilého momentálně nemohou přijet, bylo rozhodnuto o jeho převozu do DDÚ [obec] [část obce] služebním vozidlem Policie ČR, kde si jej následující ráno vyzvednou pracovníci DDŠ [obec]. Náklady za převoz služebním vozidlem [anonymizováno] [registrační značka] na trase [obec] [obec] a zpět do Šumperka, celkem 122 km, činily 770 Kč. Žalovaná byla k úhradě vyzvána výzvou ze dne [datum] a [datum], neuhradila ovšem ničeho. 6. Podle § 26 odstavec 4 zákona č. 273/20018 Sb., o Policii České republiky (dále jen „zákon o policii), zajistí-li policista osobu nezletilou nebo osobu, která není trestně odpovědná, je povinen informovat o této skutečnosti neprodleně jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo školské anebo výchovné zařízení, ze kterého osoba utekla, nebo jiné obdobné zařízení, ve kterém je tato osoba umístěna na základě rozhodnutí soudu anebo na základě souhlasu zákonných zástupců anebo opatrovníka. Zákonný zástupce, opatrovník nebo uvedené zařízení jsou povinni bez zbytečného odkladu zajistit odvoz této osoby z útvaru, v němž je osoba zajištěna. Zajistí-li policie výjimečně převezení osoby sama, má tato osoba, její zákonný zástupce nebo opatrovník povinnost uhradit náklady převozu. Policie zajištěnou osobu, která utekla z výkonu ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo předběžného opatření, převeze na nejbližší záchytné pracoviště diagnostického ústavu, pokud není školské zařízení, z něhož osoba utekla, blíže než toto záchytné pracoviště. 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Syn žalované, u kterého je rozhodnutím soudu nařízena ústavní výchova, kterou vykonával DDŠ [obec], byl zajištěn příslušníky Policie ČR na útěku z tohoto zařízení a následně byl služebním vozidlem Policie ČR převezen do DDÚ [obec] [část obce], kde byl předán dne [datum] Náklady za převoz činily částku 770 Kč. Žalovaná byla k úhradě vyzvána výzvou ze dne [datum] a [datum], a to do nejpozději do [datum]. Soud proto uzavírá, že vzhledem k tomu, že žalobce zajistil převoz syna žalované do výchovného ústavu, vznikl žalobci v souladu s ustanovením § 26 odst. 4 zákona o policii nárok na zaplacení prokazatelně vzniklých nákladů převozu, a to i se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy měla žalovaná dle výzvy žalobce dluh uhradit. Tento žalobce požaduje až ode dne podání žaloby. S ohledem na výše uvedené soud podané žalobě v plném rozsahu výrokem I. vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř., a přiznal plně procesně úspěšnému žalobci plnou náhradu nákladů řízení. Náklady v částce 200 Kč sestávají z paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle vyhl. č. 254/2015 Sb. za každý ze dvou úkonů, a to výzvy k plnění a návrhu ve věci samé dle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1. 10. O poplatkové povinnosti žalované soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., zákona o soudních poplatcích, v účinném znění, neboť žalobce je od placení soudního poplatku z návrhu dle § 11 odst. 2 písm. a) osvobozen a na procesně neúspěšnou žalovanou tak přešla poplatková povinnost. Výše soudního poplatku byla určena podle položky 1 bod 1 písm. a) přílohy [číslo] k zákonu o soudních poplatcích.