11 C 134/2022-40 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 90 194,89 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 623,09 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 35,02 Kč, úroku ve výši 14,9 % ročně z částky 88 734,89 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 88 734,89 Kč od [datum] do zaplacení. V návrhu tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. V této smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 84 měsíčních splátkách ve výši 2 096,07 Kč, a to počínaje dnem [datum]. Anuitní splátka byla složena z jistiny, úroku a poplatků. Úrok byl stanoven ve výši 14,90 % ročně. Právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] částku 100 000 Kč poskytla na účet žalovaného. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, když se dostal do prodlení s dvěma splátkami zároveň, a právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaný dle žalobkyně dluží na jistině částku 88 734,89 Kč, na smluvních úrocích částku 5 623,09 Kč (úrok 14,90 % ročně počítaný z částky 90 328,29 Kč od [datum] do [datum] a z částky 88 734,89 Kč od [datum] do [datum]), na smluvních poplatcích částku 1 460 Kč (5x poplatek za pojištění ve výši 172 Kč a poplatek za upomínku ve výši 600 Kč) a na kapitalizovaném úroku z prodlení ve výši 35,05 Kč počítaném za období od [datum] do [datum] z částky 88 734,89 Kč. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla na žalobkyni postoupena i pohledávka za žalovaným. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky, žalovaný ovšem ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se u jednání dne [datum] k návrhu žalobkyně vyjádřil tak, že se žalobkyní nikdy žádnou smlouvu neuzavřel, ale se [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] uzavřel před pár lety smlouvu o úvěru. Žalovaný dále uvedl, že plánuje insolvenční řízení. <b>Soud učinil následující skutková zjištění:</b> 3. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, expres půjčka, soud zjistil, že byla podepsána dne [datum] žalovaným a předchůdkyně žalobkyně společností [právnická osoba], předmětem smlouvy je závazek předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému částku 100 000 Kč a závazek žalovaného uvedenou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 14,90 % ročně v 84 měsíčních splátkách ve výši 1 924,07 Kč a spolu s pojištěním ve výši 172 Kč, žalovaný tedy měl hradit měsíčně 2 096,07 Kč. [příjmení] měla být vyplacena na účet č. [bankovní účet] a úvěr měl být splácen na účet č. [bankovní účet]. 4. Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že žalobkyně převedla částku 100 000 Kč z účtu č. [bankovní účet] na účet žalovaného dne [datum] s variabilním symbolem [číslo]. 5. Z platební historie soud zjistil, že žalovaný uhradil poslední splátku dne [datum] a celkem uhradil částku 33 326,34 Kč. 6. Z vyjádření k procesu úvěruschopnosti ze dne [datum], soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně sděluje ohledně prověření úvěruschopnosti, že vycházela při posouzení úvěruschopnosti žalovaného z údajů získané od žalovaného v žádosti ze dne [datum] které ověřila v interních a externích databázích. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmu byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje, náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje, přičemž bylo počítáno s částkou životního minima, částkou normativních nákladů na bydlení a výši měsíčních splátek závazků. Žalobkyně počítala s příjmem žalovaného ve výši 16 914 Kč (který měl být ověřen z účtu žalovaného), s tím, že žalovaný bydlí ve v pronajatém domě/bytě, kdy jeho podíl na nákladech na bydlení je 84,57 %, ale žádné výdaje nejsou v předložené tabulce uvedeny. Předchůdkyně žalobkyně dále pracovala s informací, že žalovaný měl interní splátky ve výši 2 194,9 Kč. 7. Ze žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný sdělil předchůdkyně žalobkyně, že jeho průměrný příjem činí 16 914 Kč, celkový čistý příjem domácnosti je 20 000 Kč, nemá žádné výdaje, splátky, ani srážky ze mzdy. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy [číslo] seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že smlouva je podepsána předchůdkyně žalobkyně společností [právnická osoba], a žalobkyní, předmětem smlouvy je postoupení pohledávek z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, a to se všemi právy s nimi spojenými, kdy pohledávky jsou specifikovány v Příloze [číslo] smlouvy, kde se nachází jméno žalovaného pod pořadovým [číslo] pohledávka je specifikována číslem smlouvy/účtu [číslo]. 9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a poštovního podacího archu bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznamovala žalovanému postoupení pohledávky, přičemž oznámení zaslala na adresu [adresa žalovaného]. 10. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] a podacího archu bylo zjištěno, že před podáním žaloby zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě dlužné částky, přičemž výzvu zaslal na adresu [adresa žalovaného], [obec] u [anonymizováno]. 11. Z dalších provedených důkazů soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť jejich obsah nebyl s ohledem na právní hodnocení soudu podstatný. <b>Soud dospěl k tomuto závěru o skutkové stavu:</b> 12. Předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], a žalovaný podepsali dne [datum] smlouvu nazvanou„ smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, expres půjčka“. Předmětem smlouvy byl závazek předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému částku 100 000 Kč a závazek žalovaného uvedenou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 14,90 % ročně v 84 měsíčních splátkách ve výši 1 924,07 Kč a spolu s pojištěním ve výši 172 Kč, žalovaný tedy měl hradit měsíčně 2 096,07 Kč. [příjmení] měla být vyplacena na účet č. [bankovní účet], což žalobkyně také učinila a úvěr měl být splácen na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když uhradil poslední splátku dne [datum] Celkem žalovaný uhradil částku 33 326,34 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným z úvěru [číslo] postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně prostřednictvím jejího zástupce vyzývala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dluhu. Předchůdkyně žalobkyně v rámci ověření úvěruschopnosti z údajů získaných od žalovaného v žádosti ze dne [datum]. Žalobkyně počítala s příjmem žalovaného ve výši 16 914 Kč s tím, že žalovaný bydlí v pronajatém domě/bytě, kdy jeho podíl na nákladech na bydlení je 84,57 %. Předchůdkyně žalobkyně dále pracovala s informací, že žalovaný měl interní splátky ve výši 2 194,9 Kč. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho,