16 C 218/2022-41 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 12.000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tvrdila, že na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], byl žalovanému poskytnut bezhotovostním převodem na jeho účet úvěr v částce 12.000 Kč. Totožnost žalovaného byla ověřena zasláním verifikačního poplatku ve výši 1 Kč. Úvěr se žalovaný zavázal splatit do [datum] společně s úrokem ve výši 2.712 Kč. Žalovaný úvěr do dne jeho splatnosti nesplatil, když právní předchůdkyni žalobkyně neuhradil ničeho. Ode dne [datum] se tak žalovaný ocitnul v prodlení. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny úvěru. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce, avšak bezvýsledně. 2. Ve věci byl dne [datum] vydán Okresním soudem v Šumperku elektronický platební rozkaz [číslo jednací]. Proti tomuto platebnímu rozkazu podal žalovaný včasný odpor, ve kterém tvrdil, že smlouva uzavřená mezi žalobkyní jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem dne [datum], v souvislosti s níž byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši celkem 12.000 Kč, je neplatná, žalobkyně totiž nesplnila svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného, když si žalobkyně před uzavřením smlouvy neobstarala dokumenty umožňující posoudit úvěruschopnost žalovaného a ani neprovedla nahlédnutí do příslušných databází. Dále žalovaný tvrdil, že smlouva je neplatná také pro rozpor výše RPSN s dobrými mravy a rozpor týkající se ustanovení o ochrany spotřebitele. Z těchto skutečnosti vyplývá, že žalobkyně mohla po žalovaném požadovat pouze uhrazení poskytnuté částky a nikoli uhrazení úroků, nebo jakýchkoli poplatků. Žalovaný na závazek uhradil celkem částku ve výši 12.000 Kč, když částku ve výši 2.000 Kč uhradil dne [datum] právní předchůdkyni žalobkyně a dne [datum] uhradil částku ve výši 10.000 Kč žalobkyni. Žalovaný tedy již žalobkyni ničeho nedluží. 3. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 10.000 Kč s příslušenstvím a soud proto řízení usnesením ze dne [datum] řízení v této části zastavil. 4. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně podepsala s žalovaným dne [datum] prostřednictvím použití elektronických prostředků smlouvu o úvěru [číslo]. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 12.000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit společně s úrokem ve výši 2.712 Kč, a to v jedné splátce splatné dne [datum]. 6. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný zaslal právní předchůdkyni žalobkyně dne [datum] verifikační poplatek, a to z účtu [bankovní účet]. 7. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne [datum] částku 12.000 Kč na účet žalovaného číslo [bankovní účet]. 8. Z potvrzení o provedení platby bylo prokázáno, že žalovaný dne [datum] zaslal na účet právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 2.000 Kč a dne [datum] zaslal částku ve výši 10.000 Kč žalobkyni. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek k této smlouvě, soud zjistil, že žalobkyně jako postupník a právní předchůdkyně žalobkyně, jako postupitel podepsaly dne [datum] písemnou smlouvou o postoupení pohledávek. Pohledávka za žalovaným se nachází v seznamu postoupených pohledávek. 10. Z předžalobní upomínky s podacím archem soud zjistil, že před podáním žaloby vyzývala žalobkyně žalovaného, prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě celé dlužné částky, výzva byla předána k poštovní přepravě dne [datum]. 11. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] a žalovaný dne [datum] podepsali smlouvu, ve které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 12.000 Kč a žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit spolu s částkou ve výši 2.712 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok, a to do [datum] v jediné splátce. Totožnost žalovaného byla ověřena verifikačním poplatkem. [příjmení] úvěru ve výši 12.000 Kč byla poukázána dne [datum] na bankovní účet žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni, která žalovaného před podáním žaloby marně vyzývala k úhradě dlužné částky. Žalovaný dne [datum] zaslal na bankovní účet právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 2.000 Kč a dne [datum] zaslal částku ve výši 10.000 Kč na bankovní účet žalobkyně. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 16. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne [datum] sp. zn. C [číslo] musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 [příjmení] vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018:„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupu