18 C 74/2023-22 — Okresní soud v Šumperku

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 13.250 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 13.250 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení, dále částky 2.500 Kč nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a částky 5.000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku, po ověření totožnosti žalované, dne 21. 11. 2020 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, které byly žalovanému zaslány dne 21. 11. 2020 na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 3.250 Kč Částky jistiny a poplatku byly splatné dne 21. 12. 2020. Žalovaný ničeho neuhradil. Částka 2.500 Kč představuje účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením za písemné výzvy odeslané dne 2 28. 12. 2020, 4. 1. 2021, 11. 1. 2021, 20. 1. 2021, 4. 2. 2021. Částka 5.000 Kč představuje smluvní pokutu sjednanou dle smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné částky 10.000 Kč za každý den prodlení, a to za dobu od 22. 12. 2020 (den po splatnosti zápůjčky) do 20. 10. 2022 (tj. ke dni podání žaloby). Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky, žalovaný však na výzvu nereagoval. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně s takovým postupem souhlasila v prohlášení učiněném v žalobě. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání. 4. Z potvrzení o přechozí platbě 1 Kč, že účet žalovaného č. [bankovní účet] je účtem žalovaného. 5. Ze smlouvy o zápůjčce, že žalobkyně a žalovaný sjednali prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku dne 21. 11. 2020 dohodu, v níž se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout bezúčelovou bezhotovostní zápůjčku ve výši 8.000 Kč převodem na bankovní účet č. [bankovní účet], a žalovaný se uvedenou částku zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve 2.600 Kč nejpozději 21. 12. 2020. Roční procentní sazba nákladů tak činila 2 969 % a celková částka splatná žalovaným 10.600 Kč. Ve smlouvě strany dále sjednaly, že věřitel je oprávněn požadovat po spotřebiteli náklady ve výši po 500 Kč za písemnou upomínku/výzvu k úhradě. Dále strany sjednaly pro případ prodlení klienta s plněním jeho závazků dle smlouvy smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. Z dodatku ke smlouvě o zápůjčce, že žalobkyně a žalovaný dne 21. 11. 2020 prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku uzavřeli dohodu, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout k částce 8.000 Kč další částku 1.000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni poplatek za navýšení zápůjčky ve výši 325 Kč, celkem tedy poplatek 2.925 Kč, vše splatné dne 21. 12. 2020. 7. Z dodatku ke smlouvě o zápůjčce, že žalobkyně a žalovaný dne 21. 11. 2020 prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku uzavřeli dohodu, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout k částce 9.000 Kč další částku 1.000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni poplatek za navýšení zápůjčky ve výši 325 Kč, celkem tedy poplatek 3.250 Kč, vše splatné dne 21. 12. 2020. 8. Ze Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, že v těchto jsou blíže vymezeny vztahy mezi žalobkyní a klienty vzniklé v souvislosti s uzavřením smlouvy. 9. Z potvrzení o platbě, že z účtu žalobkyně u [právnická osoba] byla ve prospěch účtu žalovaného shora uvedeného, dne 21. 11. 2020 odepsána částka 8.000 Kč, dne 26. 11. 2020 částka 1.000 Kč a dne 27. 11. 2020 částka 1.000 Kč. 10. Z upomínek, že žalobkyně vyhotovila upomínky datované dnem 28. 12. 2020, 4. 1. 2021, 11. 1. 2021, 20. 1. 2021, 4. 2. 2021. Zda byly odeslány žalovanému prokázáno nebylo. 11. Z výzvy ze dne 31. 1. 2022 a podacího archu, že právní zástupce žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradu částky 19.097 Kč, a to do tří dnů. Výzva byla předána k poštovní přepravě dne 1. 2. 2022. 12. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný sjednali prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku dne 21. 11. 2020 dohodu, v níž se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout bezúčelovou bezhotovostní zápůjčku ve výši 8.000 Kč převodem na bankovní účet č. [bankovní účet], a žalovaný se uvedenou částku zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2.600 Kč nejpozději 21. 12. 2020. Roční procentní sazba nákladů tak činila 2 969 %. Následně strany sjednaly téhož dne dodatky k uvedené smlouvě, kterými se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout další částku 2x 1.000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit další poplatek ve výši 2x 325 Kč, celkem se tak zavázal vrátit částku 10.000 Kč a poplatek ve výši 3.250 Kč, a to nejpozději 21. 12. 2020. Ve smlouvě strany dále sjednaly, že věřitel je oprávněn požadovat po spotřebiteli náklady ve výši po 500 Kč za písemnou upomínku/výzvu k úhradě. Dále strany sjednaly pro případ prodlení klienta s plněním jeho závazků dle smlouvy smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně částku 10.000 Kč převedla na účet žalovaného, a to dne 21. 11. 2020 částku 8.000 Kč, dne 26. 11. 2020 částku 1.000 Kč a dne 27. 11. 2020 částku 1.000 Kč. Žalobkyně vyhotovila upomínky k úhradě datované dnem 28. 12. 2020, 4. 1. 2021, 11. 1. 2021, 20. 1. 2021, 4. 2. 2021 Výzvou ze dne 31. 1. 2022, předanou k poštovní přepravě dne 1. 2. 2022, právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, a to do tří dnů. Žalovaný ničeho neuhradil. 13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 14. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 15. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 19. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018:„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrec