18 C 88/2023-20 — Okresní soud v Šumperku

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 11.166,52 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovaným dne 9. 4. 2020 Účastnickou smlouvu [číslo]. Nedílnou součástí zároveň byly Všeobecné podmínky společnosti [anonymizováno] [právnická osoba], a Ceník tarifů a služeb a obchodní podmínky jednotlivých služeb a tarifů. Na základě Účastnické smlouvy se žalobce zavázal poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících, a žalovaný se zavázal mu za tyto služby řádně platit vyúčtované ceny ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých pravidelných vyúčtováních služeb. Ke dni podání žaloby představuje žalovaná částka v celkové výši 6.464 Kč cenu za poskytnuté služby třetích stran, a to cenu za tzv. Audiotex, kdy se jedná o hlasové telefonní služby obsahového charakteru, které jsou účtovány zvláštním, tzv. prémiovým tarifem. Tyto služby byly žalovanému vyúčtovány vyúčtováním [číslo] za období od 13. 10. 2021 do 12. 11. 2020 splatným dne 27. 11. 2020 v částce 1.260 Kč (ve vyúčtování jsou označeny jako Zprostředkované služby – volání na speciálně zpoplatněná čísla (např. 90xxx). Dále žalovaná částka představuje služby třetích stran za M-platbu, což je služba, kterou žalobkyně zprostředkovává možnost platby u smluvních partnerů žalobkyně prostřednictvím mobilního telefon, a zprostředkovatelský poplatek za M-platbu. Tyto služby byly žalovanému vyúčtovány vyúčtováním [číslo] za období od 13. 1. 2021 do 12. 2. 2021 splatným dne 27. 2. 2021 ve výši 6.960,52 Kč (tj. 6.936,51 Kč M-platba a 24,01 Kč poplatek za M-platbu). Vyúčtováním [číslo] byl kromě služby Audiotex vyúčtována i služba M“ -platba ve výši 2.937 Kč a zprostředkovatelský poplatek za M-platbu ve výši 9 Kč. Žalobkyně žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě výzvou ze dne 20. 9. 2022, žalovaný svou povinnost nesplnil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Na výzvu soudu podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání. 4. Soud dospěl na základě předložených listin, a to účastnické smlouvy [číslo] vyúčtování služeb [číslo] vyúčtování služeb [číslo] předžalobní výzvy ze dne 20. 9. 2022, k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně je poskytovatelem služeb elektronických komunikací. Žalobkyně a žalovaný dne 9. 4. 2020 uzavřeli účastnickou smlouvu [číslo] pro telefonní [číslo] na dobu neurčitou, kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytovat služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a související služby, a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby platit dle vyúčtovaných faktur. V souladu se smlouvou umožnila žalobkyně žalovanému, aby objednával a využíval i tzv.„ služby třetích osob“, včetně tzv. Audiotex služby, kdy se jedná o hlasové telefonní služby obsahového charakteru, včetně volání na speciálně zpoplatněná čísla, které jsou účtovány zvláštním, tzv. prémiovým tarifem, a včetně tzv. M-plateb, tj. možnost platby u smluvních partnerů žalobkyně prostřednictvím mobilního telefonu. Tuto možnost žalovaný využil a žalobkyně služby třetích stran vyúčtovala žalovanému, a to za M-platbu vyúčtováním služeb [číslo] za období od 13. 10. 2020 do 12. 11. 2020 splatným dne 27. 11. 2020 ve výši 2.937 Kč a poplatek za M-platbu ve výši 9 Kč, dále za M-platbu vyúčtováním služeb [číslo] za období od 13. 1. 2021 do 12. 2. 2021 splatným dne 27. 2. 2021 ve výši 6.936,51 Kč a poplatek za M-platbu ve výši 24,01 Kč, a za Audiotex vyúčtováním [číslo] za období od 13. 10. 200 do 12. 11. 2020 splatným dne 27. 11. 2020 v částce 1.260 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzývala k uhrazení dlužných částek předžalobní výzvou ze dne 20. 9. 2022. Žalovaný ničeho neuhradil. 5. Podle § 1746 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv; strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. 7. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o veřejně dostupných službách elektronických komunikací ve smyslu § 61 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, jejíž součástí byla rovněž inominátní (nepojmenovaná) smlouva podle výše citovaného § 1746 o. z., jíž byly výše popsaným způsobem vymezeny závazky účastníků vyplývající z poskytování tzv.„ služeb třetích stran“ v souladu se zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku. Žalobkyně své závazky z citované smlouvy plnila, když žalovanému jednak sama poskytovala sjednané služby elektronických komunikací, jednak mu umožnila prostřednictvím těchto linek využít i dalších služeb poskytovaných jinými firmami, jejichž ceny byl žalovaný povinen uhradit spolu s vyúčtováním ceny služeb žalobkyně (tj. i tyto ceny za služby třetích firem měl platit prostřednictvím žalobkyně). Žalovaný však závazek k zaplacení ceny služeb poskytnutých mu žalobkyní nesplnil. Vzhledem k tomu, že rozhodování o plnění poskytnutém samotnou žalobkyní je v pravomoci Českého telekomunikačního úřadu, domáhala se žalobkyně svým návrhem u soudu pouze zaplacení částky za služby třetích osob v podobě M-plateb a volání na speciálně zpoplatněná čísla. Soud proto návrhu žalobkyně vyhověl. S ohledem na skutečnost, že žalovaný se dostal do prodlení se splácením uvedeného dluhu, žalobkyni vznikl nárok na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši vyplývajícím z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení podle občanského zákoníku, a to ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých vyúčtování. Bylo proto rozhodnuto, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč, sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH. Podmínky ustanovení § 14b odst. 1 a. t. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (měněny jsou toliko identifikační údaje žalovaného, údaje o smlouvě a dlužném období) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč Částku 1 489 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.