8 C 151/2023-49 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení výše uvedené částky s tím, že uzavřel dne 30. 8. 2019 se žalobkyní, společností [právnická osoba], [obec a číslo], [ulice a číslo], PSČ [PSČ], [IČO], zapsanou v obchodním rejstříku vedeném [název soudu], oddíl [anonymizováno], vložka [číslo] (dále jen„ žalobkyně“; žalobkyně a žalovaný společně dále též„ strany“) smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), přičemž před uzavřením Smlouvy žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr. Součástí této Smlouvy jsou též Všeobecné obchodní podmínky [obec] [anonymizováno] (dále jen„ [ulice] podmínky“). Na základě Smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr až do výše 5.000 Kč, s tím, že úvěr mohl žalovaný čerpat opakovaně vždy až do vyčerpání uvedeného úvěrového limitu (dále jen„ Úvěr“). K prvotnímu čerpání Úvěru žalovaným došlo bezhotovostně dne 30. 8. 2019, jak vyplývá z výpisu z úvěrového účtu. Dle čl. 2 Smlouvy mohl žalovaný čerpat úvěr opakovaně do splacené části úvěru. Dále se strany dohodly o navýšení úvěrového limitu, který byl navýšen na 14.000 Kč dle Dodatku ke smlouvě o revolvingovém úvěru vedeném na úvěrovém účtu [číslo] (dále jen„ Dodatek“) ze dne 3. 12. 2019. Úvěr byl žalovanému poskytnut bez sledování účelu použití prostředků. Žalovaný se na základě čl. 4 Smlouvy zavázal splatit Úvěr s úrokem ve výši % p. a. (dále jen„ Roční úroková sazba“) s tím, že Roční úroková sazba byla stanovena na bázi skutečného počtu dní a kalendářního roku v délce 360 dní (čl. 4 Smlouvy). Žalovaný se zavázal Úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 250 Kč vždy k 16. dni každého měsíce počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsíci, ve kterém bude uzavřena tato smlouva, tedy od 16. 9. 2019. S ohledem na navýšení úvěru na 14.000 Kč dle Dodatku byla výše pravidelné měsíční splátky navýšena na 700 Kč dle čl. 2 Dodatku. Žalovaný se též zavázal v čl. 4 Smlouvy, že uhradí veškeré náklady a výdaje, které vzniknou v souvislosti se Smlouvou. Pro případ nezaplacení splátky v řádné lhůtě nebo pro případ, že se Úvěr s příslušenstvím stane splatným v důsledku ustanovení čl. 7 Smlouvy (mj. v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce nebo do prodlení se splacením více než dvou splátek v dohodnuté lhůtě) byla žalobkyně oprávněna požadovat poplatky spojené se správou Úvěru v prodlení a s případným vymáháním Úvěru ve výši dle aktuálně platného Sazebníku. Přestože byl žalovaný ze strany žalobkyně opakovaně upomínán a vyzýván k úhradě, své závazky neplnil řádně a včas, když od měsíce 12/2021 byl v prodlení se splátkami úvěru. Z toho důvodu žalobkyně uplatnila v souladu s ustanovením čl. 7 Smlouvy své právo požadovat okamžité splacení všech závazků vyplývajících ze Smlouvy, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 18. 1. 2022. Jelikož žalovaný do dne stanoveného ve výzvě, tedy do 19. 2. 2022 dlužné splátky neuhradil, byl Úvěr prostřednictvím dopisu zesplatněn ke dni 19. 2. 2022. Žalobkyni v důsledku zesplatnění úvěru vznikla pohledávka ze Smlouvy (dále jen„ Pohledávka“), která byla k tomuto dni vyčíslena celkem na 16.682,07 Kč. Tato částka zahrnuje položky, které vyplývají z Transakční historie – Podklady pre súdne konanie (dále jen„ Transakční historie“), která je jediným a oficiálním dokumentem žalobce obsahujícím přehled poskytnutého úvěru. Tento dokument je generován automaticky informačním systémem žalobkyně. Příslušenství pak dále představuje obchodní úrok z úvěru ve výši 11,75 % p. a. z jistiny ode dne následujícího po dni zesplatnění, tedy od 20. 2. 2022 do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z jistiny ode dne následujícího po dni zesplatnění, tedy od 20. 2. 2022 do zaplacení. Obchodní úrok z úvěru a úrok z prodlení uplatňuje žalobkyně vedle sebe s ohledem na stanovisko Nejvyššího soudu ČR vyjádřené v rozhodnutí 33 Odo 657/2005, dle něhož každý z úroků má odlišnou funkci, a proto mohou být takto uplatňovány. Zatímco obchodní úrok představuje odměnu za užívání jistiny, úrok z prodlení představuje zákonnou sankci za prodlení se splacením jistiny. S ohledem na stanovisko Nejvyššího soudu ČR vzniká žalobkyni nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené předpisy práva občanského, tj. ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Žalovaný po dni zesplatnění Úvěru ničeho neuhradil. Žalovanému byly v souvislosti se Smlouvou naúčtovány poplatky v celkové výši 7.950 Kč. Tato částka je tvořena následujícími položkami: Cena za využití účtu [anonymizována tři slova] ve výši 50 Kč dle Ceníku pro [anonymizována tři slova], účtována dle čl. 4 Smlouvy ve spojení s čl. 1 Ceníku pro [anonymizována tři slova], a to celkem 117x, v součtu tedy částka ve výši 5.850 Kč; Náklady spojené s prodlením, které byly stanoveny dle čl. 6 Ceníku pro [anonymizována tři slova] ve výši 300 Kč za 10 dní v prodlení s tím, že byly účtovány vždy k 10., 40. a 70. dni v prodlení ve výši 300, 900 a 900 Kč. Tato položka byla účtována 1x300 a 2x900, celkem tedy ve výši 2.100 Kč. Poplatky nepřirůstaly k jistině a byly tak hrazeny samostatnými splátkami žalovaného. Žalovaný na poplatcích uhradil v souhrnné výši 6.215,67 Kč. Poplatky ke dni poslední naúčtované položky v transakční historii proto tvoří částku ve výši 1.734,33 Kč. Žalobkyně za žalovaným ke dni podání žaloby eviduje a touto žalobou nárokuje pohledávku sestávající z jistiny ve výši 13.998,90 Kč a příslušenství tvořeného: kapitalizovaným úrokem ke dni 31. 10. 2022 (den posledního naúčtování dané položky v transakční historii) ve výši 2.110,70 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ke dni 31. 10. 2022 (den posledního naúčtování dané položky v transakční historii) ve výši 1.176,77 Kč, obchodním úrokem z úvěru ve výši 11,75 % p. a. z částky 13.998,90 Kč ode dne 1. 11. 2022 až do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z částky 13.998,90 Kč ode dne 1. 11. 2022 až do zaplacení, neuhrazenými poplatky (tj. ceny za poskytnuté služby související s poskytnutým úvěrem) ve výši 1.734,33 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Posouzením úvěruschopnosti klienta, smlouvou o revolvingovém úvěru datovanou 30. 8. 2019 a dodatkem k této smlouvě datovaným 3. 12. 2019, má soud za prokázané, že žalobkyně po posouzení úvěruschopnosti žalovaného s ním uzavřela 30. 8. 2019 smlouvu na základě které mu poskytla revolvingový úvěr s limitem 5.000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 250 Kč měsíčně, vždy v 16. den každého kalendářního měsíce. Mezi stranami pak byla sjednána úroková sazba ve výši 16,90 %. V dodatku datovaném 3. 12. 2019 k této úvěrové smlouvě bylo mezi stranami sjednáno navýšení úvěrového limitu na 14.000 Kč a s tím související navýšení minimálních splátek na částku 700 Kč měsíčně. 4. Výpisem z úvěrového účtu, má soud za prokázané, že žalovaný výše uvedený úvěr čerpal, ale řádně nesplácel a dluží tak žalobkyni na jistině částku 13.998,90 Kč, na kapitalizovaných úrocích ke dni 31. 10. 2022 částku 2.110,70 Kč a na kapitalizovaných zákonných úrocích z prodlení ke dni 31. 10. 2022 částku 1.176,77 Kč a na neuhrazených poplatcích částku ve výši 1.734,33 Kč. 5. Rozhodnutím o okamžité splatnosti celkového dluhu datovaným 19. 2. 2022, má soud za prokázané, že žalobkyně předmětný dluh zesplatnila ke dni 19. 2. 2022 a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. 6. Výzvou k úhradě dluhu datovanou 19. 10. 2022 a poštovním podacím archem České pošty, má soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby písemně vyzývala žalovaného k úhradě žalované částky. 7. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto věc posuzoval dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ občanský zákoník“) s ohledem na datum uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), účinném od 1. 12. 2016, s ohledem na datum uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru. 8. Podle ust. § 2395 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 10. P