9 C 170/2022-35 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Šumperku se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Mezi žalobkyní, jako věřitelem, a žalovaným, jako klientem, byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Na základě uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný neplnil závazek řádně splácet poskytnutý úvěr, došlo proto k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem k zesplatnění celého úvěru, čímž vzniká také [příjmení] jistina úvěru sestávající se z nesplacené jistiny úvěru a veškerých dosud nezaplacených úroků za poskytnutí úvěru přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, tedy částka ve výši 58 257,35 Kč. Žalobkyně zesplatnění úvěru žalovanému oznámila oznámením ze dne [datum]. Žalovaný se mimo jiné v souladu s čl. 6 smlouvy zavázal pro případ prodlení s nezaplacením [příjmení] jistiny úvěru uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné [příjmení] jistiny úvěru až do jejího zaplacení, přičemž žalobkyně s žalovaným se v čl. 6 smlouvy dohodli, že souhrn výše všech ze strany žalobkyně uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše poskytnuté finanční částky, nejvýše však 200 000 Kč. Žalovaný své závazky ani přes výzvy žalobkyně neplnil, bylo proto zahájeno soudní řízení, jehož výsledkem byl rozsudek Okresního soudu v Šumperku č. j. [číslo jednací], ze dne 11. 12. 2019. Soud mimo jiné rozhodl, že žalovaný je povinen žalobkyni uhradit částky představující smluvní pokuty dle čl. 6 6.5. smlouvy, tedy částky ve výši 998 Kč a 13 458,06 Kč. [příjmení] ve výši 13 458,06 Kč představovala smluvní pokutu dle bodu 6.5. Smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné [příjmení] jistiny úvěru ve výši 58 257,35 Kč, a to za období prodlení žalovaného s úhradou této [příjmení] jistiny úvěru do [datum]. Předmětným rozsudkem Okresního soudu v Šumperku bylo žalobě žalobkyně, co do smluvní pokuty, v plném rozsahu vyhověno. Prodlení žalovaného s úhradou [příjmení] jistiny úvěru trvalo i po datu [datum]. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.5. Smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné [příjmení] jistiny úvěru i za následující období. Žalovaný ničeho na svůj dluh z titulu této smluvní pokuty neplnil, žalobkyně proto žalovanému zaslala předžalobní výzvu ze dne [datum], ve které žalovaného vyzvala k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 58 257,35 Kč od [datum] do [datum]. V souladu s limity dle čl. 6 Smlouvy, respektive s ustanovením § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, na částku ve výši 10 543,94 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvou o úvěru [číslo] datovanou [datum], má soud za prokázané, že mezi žalobkyní jako poskytovatelem a úvěrujícím a žalovaným jako klientem a úvěrovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v 48 měsíčních splátkách po 3 339 Kč, splatných nejpozději 14. dne každého kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 108,79 % ročně. V článku 2. 2. úvěrové smlouvy bylo mezi účastníky sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. V článku 6. 5. úvěrové smlouvy bylo sjednáno, že jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. 4. Výzvou k zaplacení a upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru, oznámením o zesplatnění a dokladem o odeslání, má soud za prokázané, že žalovaný byl před zesplatněním úvěru vyzván k úhradě dlužných splátek a upozorněn na možnost zesplatnění. 5. Předžalobní výzvou a dokladem o odeslání má soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby písemně vyzývala žalovaného k úhradě žalované částky. 6. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Podle § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 11. Podle § 122 odst. 1 až 3 zákona o spotřebitelském úvěru může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze: a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 12. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný splátky úvěru řádně nehradil, dostal se do prodlení o délce 65 dnů u splátky splatné [datum] a v souladu s článkem 6. 3. úvěrové smlouvy došlo k zesplatnění celého úvěru. V souladu s článkem 6. 3. úvěrové smlouvy pak dlužná jistina po zesplatnění činila 58 257,35 Kč. Žalobkyni vznikl nárok v souladu s článkem 6. 5. úvěrové smlouvy na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Po zesplatnění celého úvěru žalovaný nic nezaplatil. Na smluvní pokutě dle článku 6. 5. úvěrové smlouvy žalovaný dluží 10 543,94 Kč (tj. 0,1 % denně z částky 58 257,35 Kč za dobu od [datum] do [datum]). Vzhledem k tomu, že soud shledal uvedenou částku smluvní pokuty v souladu s výše uvedenými ustanoveními občanského zákoníku, resp. zákona o spotřebitelském úvěru, uložil žalovanému povinnost tuto uhradit. 13. O uložení povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek rozhodl soud v souladu s § 4 odst. 1, § 7 odst. 1, § 12 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a dle položky 2 odst. 2 přílohy zákona o soudních poplatcích - Sazebníku poplatků. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který nebyl vydán, vznikla jí tím povinnost doplatit soudní poplatek tak, jako by byl podán návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění. Žalobkyně na soudním poplatku dosud zaplatila 800 Kč a výše poplatku dle Položky 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků činí 1.000 Kč, zbývá tedy doplatit 200 Kč. Soud proto uložil žalobkyni povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 936 Kč Ty