9 C 98/2023-32 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 20.000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] [IČO], a žalovanou probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Žalobkyně tedy požaduje žalovanou částku z titulu bezdůvodného obohacení, jelikož právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované na její bankovní účet dne [datum] částku ve výši 20.000 Kč. Následně byla pohledávka za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě celé dlužné částky, ničeho ovšem neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení byla zcela nečinná. 3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že neobsahuje projev vůle žalované předmětnou smlouvu uzavřít vyjádřený jejím podpisem či jiným způsobem. 5. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne [datum] částku ve výši 20.000 Kč na účet č. [bankovní účet]. 6. [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že účet č. [bankovní účet] je veden na žalovanou. Na tento účet byla dne [datum] připsána částka ve výši 20.000 Kč. 7. Ze smluv o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že žalobkyně jako postupník a právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel podepsaly dne [datum] písemnou smlouvou o postoupení pohledávek. Pohledávka za žalovanou se nachází v seznamu postoupených pohledávek. 8. Z předžalobní upomínky s podacím archem soud zjistil, že před podáním žaloby žalobkyně žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě celé dlužné částky, a to do tří dnů, výzva byla předána k poštovní přepravě dne [datum]. 9. Z dalších předložených listin soud nečinil skutková zjištění, neboť skutkový stav rozhodný pro právní hodnocení byl dostatečně prokázán výše uvedenými důkazy. 10. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla řádně podepsána smlouva o spotřebitelském úvěru, když předložená smlouva neobsahuje projev vůle žalované předmětnou smlouvu uzavřít vyjádřený jejím podpisem či jiným způsobem. Právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] zaslala částku ve výši 20.000 Kč na účet č. [bankovní účet] [právnická osoba] je majitelkou účtu č. [bankovní účet] žalovaná a na tento účet byla dne [datum] připsána částka ve výši 20.000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Žalobkyně žalovanou upomínala prostřednictvím svého právního zástupce k uhrazení celé dlužné částky, a to do tří dnů, výzva byla předána k poštovní přepravě dne [datum]. 11. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Podle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, žalobkyní předložená smlouva neobsahuje projev vůle žalované předmětnou smlouvu uzavřít vyjádřený jejím podpisem či jiným způsobem, což ostatně potvrdila i sama žalobkyně, když soudu sdělila, že uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované dne [datum] převedla na její účet částku 20.000 Kč, žalovaná ničeho neuhradila a následně byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Žalovaná v řízení nenamítala, že by uhradila jakoukoliv částku na svůj dluh, přičemž břemeno tvrzení a důkazní ohledně výše uhrazené částky nese žalovaná. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku neuhradila včas, je povinna vedle dlužné částky hradit i úroky z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., od [datum] do zaplacení, když ji žalobkyně výzvou podanou k poštovní přepravě dne [datum] k úhradě dlužné částky upomínala. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20.000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč. Soud postupoval dle § 14b a. t., když se jedná o spor, v němž bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč (viz věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 9 C 125/2023, 9 C 144/2023, 7 C 59/2023).