10 C 27/2024-25 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobou došlou soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 23 208 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 23 208 Kč ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , datum, /, Anonymizováno, , , adresa, (dále také jen „původní věřitel“), jako původním věřitelem a postupitelem a společností , Jméno zainteresované společnosti 0/0, , se sídlem , adresa, , , Anonymizováno, , adresa, , IČ , IČO, , jako postupníkem a novým věřitelem. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 1 000 Kč, následně žalovaný využil svého práva na navýšení úvěru a čerpal celkově částku 20 000 Kč, která měla být splacena nejpozději dne , datum, . Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, , na které si žalovaný nejprve vybral dostupné parametry – výši požadovaného úvěru a datum splatnosti. Následně se seznámil s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s požadovaným úvěrem. Dále žalovaný vyplnil registrační formulář, kde napsal své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Poté byl žalovaný obeznámen s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními, plynoucími z uzavření smlouvy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy vůči původnímu věřiteli. Žalovaný potvrdil, že návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru přečetl a s jejím obsahem se seznámil. Jako variabilní symbol, který identifikoval veškeré vzájemné platby mezi stranami, bylo dohodnuto číslo smlouvy. Po přijetí platby žalovaný doplnil zbývající údaje, kterými byly mimo jiné číslo občanského průkazu, název bankovní instituce, u které měl vedený běžný účet a trvalé bydliště. Žalovaný byl povinen se seznámit s podmínkami, právy a sankčními ujednáními plynoucími z této smlouvy. Žalovaný shora uvedenými kroky uzavřel s původním věřitelem smlouvu o úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil ve dnech 7. 2. – , datum, . Částka byla převedena z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný neuhradil ničeho. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení výzvou ze dne , datum, .2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.4. Ze smlouvy o úvěru číslo , tel. číslo, že jejími stranami byly společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , datum, /, Anonymizováno, , adresa, (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovaný. Smlouva byla podepsaná dne , datum, , žalovaný ji podepsal SMS kódem. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému jednorázový bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 1 000 Kč, následně na Žádost žalovaného navýšený až na 20 000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úrokem do 41 dnů.5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla před uzavřením smlouvy o úvěru žalovanému předsmluvní informace o daném spotřebitelském úvěru.6. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, , že se jedná o účet žalovaného a z výpisů z účtu právní předchůdkyně žalobkyně bylo dále zjištěno, že tato zasílala žalovanému dne , datum, částku 1 000 Kč, dne , datum, částku 16 000 Kč a dne , datum, částku 3 000 Kč.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným z uvedené smlouvy byla postoupena žalobkyni.8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby a oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a podacího lístku soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně upomínala žalovaného k úhradě dluhu.9. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , datum, /, Anonymizováno, , , adresa, a žalovaný uzavřely prostřednictvím elektronické komunikace na dálku dne , datum, dohodu, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 1 000 Kč, dne , datum, na žádost žalovaného navýšenou na 20 000 Kč a žalovaný se uvedenou částku zavázal vrátit spolu s úrokem do dne , datum, . , adresa, 000 Kč byla ve dnech , datum, částkou 1 000 Kč, dne , datum, částkou 16 000 Kč a dne , datum, částkou 3 000 Kč zaslána právní předchůdkyní žalobkyně na účet žalovaného č. , č. účtu, . Dne , datum, byla pohledávka za žalovaným z uvedené smlouvy postoupena žalobkyni.10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.16. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, : „(…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb