18 C 45/2024-33 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobou došlou soudu dne 10. 10. 2023 se žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 24.507,22 Kč se zákonným úrokem z prodlení z ve výši 15 % ročně z částky 24.507,22 Kč od 28. 1. 2023 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 15. 6. 2023 mezi společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , adresa, (dále také jen „původní věřitel“), jako původním věřitelem a postupitelem a společností , Jméno zainteresované společnosti 0/0, , se sídlem , adresa, , , Anonymizováno, , adresa, , IČ , IČO, , jako postupníkem a novým věřitelem. Žalovaná je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované dne 27. 1. 2022 úvěr ve výši 15.000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 27. 1. 2023. Žalovaná měla kromě úvěru zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 9.507,22 Kč. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, , na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaná zaslala původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet, jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Žalovaná tento návrh smlouvy akceptovala a původní věřitel úvěr žalované vyplatil dne 27. 1. 2022. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná neuhradila ničeho. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení výzvou ze dne 23. 8. 2023.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřils, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl její souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , Anonymizováno, , že jejími stranami byly společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , Anonymizováno, , , adresa, (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovaná. Smlouva byla podepsaná dne 27. 1. 2022, žalovaná ji podepsala SMS kódem , Anonymizováno, . Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované jednorázový bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 15.000 Kč, a žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 12 % ročně a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 9.507,22 Kč, a to v 12měsíčních splátkách po 2.125 Kč. První splátka byla splatná dne 27. 2. 2022. Celkově se tak zavázala zaplatit částku 25.494,49 Kč.5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla před uzavřením smlouvy o úvěru žalované předsmluvní informace o daném spotřebitelském úvěru.6. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, , že se jedná o účet žalované a dne 28. 1. 2022 byla z protiúčtu právní předchůdkyně žalobkyně na účet připsána částka 15.000 Kč.7. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 8. 2023, že pohledávka za žalovanou z uvedené smlouvy byla postoupena žalobkyni.8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23. 8. 2023 a podacího lístku soud nečinil žádná pro věc relevantní zjištění, neboť výzva se týkala jiné pohledávky (jiné smlouvy o úvěru uzavřené jiného dne).9. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , Anonymizováno, , , adresa, a žalovaná uzavřely prostřednictvím elektronické komunikace na dálku dne 27. 1. 2022 dohodu, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout zápůjčku ve výši 15.000 Kč a žalovaná se uvedenou částku zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 12 % ročně a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 9.507,22 Kč, a to v 12 měsíčních splátkách po 2.125 Kč, tj. do dne 27. 1. 2023. První splátka byla splatná dne 27. 2. 2022. Celkově se žalovaná zavázala zaplatit částku 25.494,49 Kč. Částka 15.000 Kč byla dne 28. 1. 2022 zaslána na účet žalované č. , č. účtu, . Dne 9. 8. 2023 byla mezi společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , Anonymizováno, , adresa, , a žalobkyní, uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, mj. i pohledávky za žalovanou z předmětné smlouvy.10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018: „(…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat