9 C 44/2024-20 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 10.295,89 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tvrdila, že na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , byl žalovanému poskytnut bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet úvěr ve výši 10.000 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webu právní předchůdkyně žalobkyně , Anonymizováno, . Žalovaný se zavázal úvěr splatit do , datum, společně s poplatkem ve výši 3.994,11 Kč a kapitalizovaným smluvním úrokem v částce 295,89 Kč. Žalovaný úvěr do dne jeho splatnosti nesplatil, když právní předchůdkyni žalobkyně neuhradil ničeho. Ode dne , datum, se tak žalovaný ocitnul v prodlení. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny úvěru. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na společnost , právnická osoba, . IČ , IČO, a na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován přípisem ze dne , datum, . Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce, avšak bezvýsledně.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně podepsala s žalovaným dne , datum, prostřednictvím použití elektronických prostředků smlouvu o úvěru. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10.000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit společně s poplatkem ve výši 3.994,11 Kč a kapitalizovaným smluvním úrokem v částce 295,89 Kč, a to v jedné splátce splatné dne , datum, .5. Z potvrzení o provedené platbě vystavené dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet č. , č. účtu, dne , datum, částku ve výši 10.000 Kč6. Ze sdělení , právnická osoba, . bylo zjištěno, že účet č. , č. účtu, je veden pro žalovaného.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a ze dne , datum, a seznamu postoupených pohledávek, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na společnost , právnická osoba, . IČ , IČO, a na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni. Pohledávka za žalovaným se nachází v seznamu postoupených pohledávek.8. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy ze dne , datum, s poštovním podacím archem soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně žalovaného informoval o postoupení předmětné pohledávky a dále ho vyzval k uhrazení celé dlužné částky do tří dnů. Výzva byla předána k poštovní přepravě dne , datum, .9. Z dalších listin předložených žalobkyní soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť skutkový stav byl dostatečně prokázán důkazy uvedenými výše.10. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , a žalovaný dne , datum, podepsali prostřednictvím webu , Anonymizováno, smlouvu, ve které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 10.000 Kč a žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit spolu s částkou ve výši 3.994,11 Kč představující poplatek za poskytnutí úvěru a kapitalizovaným smluvním úrokem v částce 295,89 Kč, a to do , datum, v jediné splátce. Částka úvěru ve výši 10.000 Kč byla poukázána dne , datum, na bankovní účet žalovaného. Žalovaný ovšem neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na společnost , právnická osoba, . IČ , IČO, a na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni, která žalovaného výzvou podanou k poštovní přepravě dne , datum, informovala o postoupení pohledávky a vyzvala ho k uhrazení dlužné částky do tří dnů.11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Soud byl v prvé řadě povinen zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr v souladu s § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ. V řízení ale bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost ověřovala nedostatečně. Žalobkyně v řízení tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného ověřovala lustrováním v externích systémech, toto však žalobkyně nijak nedoložila. Žalobkyně v řízení nepředložila žádné důkazy, kterými by prokázala, že zkoumala příjmovou či výdajovou stránku žalovaného. To je v přímém rozporu s povinnostmi dle zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně tak nemohla dostát své povinnosti prokázat, že povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr její právní předchůdkyně dostála, když nesplnění této povinnosti má za následek absolutní neplatnost celé smlouvy o úvěru, k níž soud musí přihlédnout i bez návrhu. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť předchůdkyně žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle § 87 odst. 1, věty třetí ZSÚ, v případě, že poskytovatel úvěru neposoudí řádně úvěruschopnost, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jeho možnostem. V řízení bylo prokázáno, že