9 C 60/2024-24 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 19.526 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tvrdila, že na základě smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, uzavřené dne , datum, mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , byl žalovanému poskytnut bezhotovostním převodem na jeho účet úvěr v částce 5.000 Kč, žalovaný následně využil svého práva na navýšení a čerpal úvěr v celkové částce 16.000 Kč. Totožnost žalovaného byla ověřena zasláním verifikačního poplatku ve výši 1 Kč. Úvěr se žalovaný zavázal splatit do , datum, . Žalovaný úvěr do dne jeho splatnosti nesplatil, když právní předchůdkyni žalobkyně neuhradil ničeho. Ode dne , datum, se tak žalovaný ocitnul v prodlení. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny úvěru a také nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, vyčíslené částkou 2.736 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován přípisem ze dne , datum, . Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce, avšak bezvýsledně. Žalobkyně doplněním žaloby ze dne , datum, sdělila soudu, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr, proto vzala žalobu v rozsahu smluvní pokuty ve výši 2.736 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 100 Kč zpět, soud následně usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , v tomto rozsahu řízení částečně zastavil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný.3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, , ve znění dodatků, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, s žalovaným podepsala prostřednictvím použití elektronických prostředků smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , smlouva byla následně aktualizována dodatky, naposledy dodatkem ze dne , datum, . Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 16.000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit dne , datum, v jedné splátce.5. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný zaslal právní předchůdkyni žalobkyně dne , datum, verifikační poplatek ve výši 1 Kč, a to z účtu , Anonymizováno, .6. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne , datum, částku ve výši 5.000 Kč, dne , datum, částku ve výši 3.000 Kč a dne , datum, částku ve výši 8.000 Kč na účet číslo , č. účtu, .7. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek k této smlouvě soud zjistil, že žalobkyně jako postupník a právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel podepsaly dne , datum, písemnou smlouvou o postoupení pohledávek. Pohledávka za žalovaným se nachází v seznamu postoupených pohledávek.8. Z oznámení o postoupení pohledávky a výzvy s podacím archem bylo zjištěno, že žalovaný byl o postoupení pohledávky informovaným přípisem předaným k poštovní přepravě dne , datum, , zároveň byl vyzván k uhrazení dlužné částky do , datum, .9. Z předžalobní upomínky s podacím archem soud zjistil, že před podáním žaloby žalobkyně žalovaného, prostřednictvím svého právního zástupce, vyzývala k úhradě celé dlužné částky, výzva byla předána k poštovní přepravě dne , datum, .10. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , a žalovaný dne , datum, ve znění dodatku ze , datum, podepsali smlouvu, ve které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 16.000 Kč a žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit do , datum, v jediné splátce. Totožnost žalovaného byla ověřena verifikačním poplatkem. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne , datum, částku ve výši 5.000 Kč, dne , datum, částku ve výši 3.000 Kč a dne , datum, částku ve výši 8.000 Kč na bankovní účet žalovaného. Žalovaný na poskytnuté plnění neuhradil ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně následně rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni, dopisem odeslaným dne , datum, bylo žalovanému postoupení pohledávky oznámeno a zároveň byl vyzván k uhrazení dlužné částky do , datum, . Před podáním žaloby byl žalovaný výzvou právního zástupce žalobkyně, podanou k poštovní přepravě dne , datum, , vyzván k úhradě celé dlužné částky.11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Soud byl v prvé řadě povinen zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr v souladu s § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ. Žalobkyně v řízení nepředložila žádné důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr a soudu sdělila, že listinnými doklady k prokázání úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje. Soud tedy nemohl přezkoumat, zda právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala výdajovou a příjmovou stránku žalovaného. Žalobkyně tak nemohla dostát své povinnosti prokázat, že její právní předchůdkyně dostála povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr, když nesplnění této povinnosti má za následek absolutní neplatnost celé smlouvy o úvěru, k níž soud musí přihlédnout i bez návrhu. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť předchůdkyně žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu