10 C 48/2025-24 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 42 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 42 000 za dobu od , datum, do zaplacení a smluvní pokutou ve výši 11 520 Kč. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tvrdila, že na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec v částce 20 000 Kč. Před uzavřením smlouvy byla totožnost žalovaného ověřena z jeho občanského průkazu, příjem žalovaného žalobkyně ověřila výpisem z bankovního účtu, dále byl žalovaný lustrován ve veřejně dostupných databázích. Žalovaný se zavázal splatit úvěr se smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně z jistiny. Žalovaný načerpal úvěr až do výše 30 000 Kč, a to ve dnech: , datum, v částce 7 000 Kč, dne , datum, v částce 2 000 Kč, dne , datum, v částce 11 000 Kč a konečně dne , datum, v částce 10 000 Kč. Žalovaný ovšem neuhradil žalobkyni ničeho a žalobkyně proto veškeré pohledávky žalovaného související se shora uvedenou smlouvou přípisem ke dni , datum, zesplatnila. Žalobkyně po žalovaném dále požaduje částku 11 520 Kč jako smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny za období od , datum, do , datum, . Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě celé dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byla zcela nečinný.3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně podepsala tuto smlouvu s žalovaným dne , datum, prostřednictvím elektronických prostředků. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 20.000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit společně s úrokem ve výši 40 % měsíčně. Žalovaný měl každý měsíc splácet úrok přirostlý za uplynulé období, jistinu mohl žalovaný splatit zčásti nebo zcela kdykoli během trvání smlouvy. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta v případě prodlení, a to ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny.5. Z občanského průkazu bylo zjištěno, že tento je veden na jméno žalovaného.6. Z výpisu z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně dne , datum, v částce 7 000 Kč, dne , datum, v částce 2 000 Kč, dne , datum, v částce 11 000 Kč a konečně dne , datum, v částce 10 000 Kč plnila na účet žalovaného , č. účtu, .7. Ze sdělení , Anonymizováno, s. ze dne , datum, bylo zjištěno, že účet č. , č. účtu, je veden na jméno žalovaného.8. Z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil finanční pohyby na účtu žalovaného. Výdaje žalovaného se za dobu od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, pohybovaly od 66 449,99 Kč do 105 998 Kč.9. Z výzvy k zaplacení ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k okamžité úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, .10. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný dne , datum, podepsali smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit společně se smluvním úrokem 40 % měsíčně z jistiny. Totožnost žalovaného byla ověřena z jeho občanského průkazu. Žalobkyně dne , datum, v částce 7 000 Kč, dne , datum, v částce 2 000 Kč, dne , datum, v částce 11 000 Kč a konečně dne , datum, v částce 10 000 Kč plnila na účet žalovaného. Před poskytnutím úvěru prověřovala žalobkyně žalovaného ve veřejně dostupných databázích jako je ISIR, CEE, SOLUS, NRKI, BRKI, dále vycházela z prohlášení žalovaného o jeho příjmech a výdajích a jeho výpisů z účtu. Žalovaný na poskytnutý úvěr neuhradil ničeho a žalobkyně proto úvěr dne , datum, zesplatnila. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě celé dlužné částky, výzva byla předána k poštovní přepravě dne , datum, .11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, mimo jiné uvedl, že „…již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad)… Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad)…“.17. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je d